Je to překvapivá zpráva. Je totiž možné, že odborníkům roky unikalo tajemství Alzheimerovy choroby. Vědci nyní přišli s poznatky, které naznačují, že zárodek nemoci představující jednu z největších zdravotních výzev současnosti může být jinde než v mozku samotném. A také otevírají cestu k novým a nadějným přístupům k léčbě.
Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.
Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
Vypadá jako galaxie, která nikdy nevznikla. Astronomové objevili v blízkém vesmíru podivnou strukturu, která neobsahuje žádné hvězdy a pohromadě ji drží obrovské množství temné hmoty. „Je to okno do temného vesmíru,“ říká o útvaru Cloud-9 astronom Andrew Fox. Podle vědců jde o jeden z nejzásadnějších důkazů toho, jak se mohly rodit galaxie a proč některé z nich selhaly dřív, než vůbec vznikly.
Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.
Nejspíš jste si již všimli, že zatímco dospívajícím dívkám se obvykle líbí určitý typ mladých mužů, s postupujícím věkem považují náhle ženy za atraktivní zcela jiné rysy. Nová studie se tomu pokusila přijít na kloub - a odhalila, u jak starých potenciálních partnerek máte právě vy největší šanci.
Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.
Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.
Bermudský trojúhelník patří k nejslavnějším záhadám světa. Vědci ale v této oblasti narazili na něco stejně podivného, jako jsou legendy o mizejících lodích a letadlech. Hluboko pod Bermudami totiž objevili pod oceánskou kůrou masivní kamennou strukturu, která podle nich nemá na Zemi obdoby. Útvar naznačuje, že geologie této části Atlantiku je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
Když Ludwig van Beethoven v březnu 1827 umíral, zanechal po sobě nejen hudbu, která přetrvala staletí, ale i tiché přání: aby svět poznal jeho nemoc. O téměř dvě stě let později se k tomuto odkazu vědci skutečně vrátili. Analýza DNA z jeho vlasů přinesla nové odpovědi – a také překvapení, která by si samotný skladatel sotva dokázal představit.
Nejstarší korálové útesy existují už tisíce let. Žijí v nich stovky různých živočichů. Vlivem člověka a klimatické změny ale mnoho z nich postupně mizí. Britští vědci proto v laboratoři Coral Spawning Lab zkouší rozmnožit organismy, které korály vytvářejí. Jejich larvy pak vypouštějí do moře.
Nad pravěkými močály se vznáší hmyz obřích rozměrů a šesti křídly kmitá v tropickém vzduchu. V krajině zarostlé plavuněmi a přesličkami se po zemi plíží dvoumetroví stonožkovci. Ve vodě plavou gigantičtí mořští štíři. Z tohoto období, vzdáleného 300 milionů let, pochází i zkamenělina hmyzu, který nyní prozkoumali čeští vědci. Podle nich nabízí odpověď na otázku, jak se hmyzu vyvinula křídla.
V míše a mozku se jim objevují díry. Zahynou pak hladem či pádem ze vzduchu, když jim přestanou fungovat křídla. Od 90. let takto poblíž vodních nádrží v USA záhadně zemřelo už zhruba 200 orlů. Teprve před dvěma roky tým českých vědců zjistil, že za úhyn dravců může jed sinic, které v nádržích žijí. Čeští vědci nyní ve stejné sinici objevili látky, které mohou pomáhat při léčbě rakoviny.
Jen zlomek českých vědců dosáhne na nejprestižnější grant Evropské výzkumné agentury. Letos se to povedlo fyzikálnímu chemikovi Pavlu Jungwirthovi z Akademie věd. Jeho projekt má pomoct porozumět biologickým procesům. "Můžeme lépe napodobit například činnost srdce nebo i přispět k rychlejšímu vývoji léčiv," říká pro Aktuálně.cz. Dodává také, že vědci za covidu selhali, když se neuměli shodnout.
„Pokud vyšleme další sondu za hranice sluneční soustavy způsobem, jakým to udělala NASA, bude mi 100 let, než tam dorazí. Musíme dělat věci rychleji. Přímo ze Země můžeme pohánět malou sondu mimořádně silným laserem a dostat se na pětinu rychlosti světla,” líčí Pete Worden, bývalý šéf výzkumného střediska NASA Ames a dnes vedoucí první mise, která bude pátrat po mimozemské inteligenci.
Významný chemik Antonín Holý objevil mnoho antivirotik pro léčbu HIV, žloutenky typu B nebo oparů. V jeho odkazu pokračují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd i Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pracují například na látce, která by se mohla stát základem léku na rakovinu. Cesta k lékům je ale dlouhá, drahá a s velmi nejistým výsledkem.
„Jdete pořád bahnem, celou trasu v gumácích, a až na konci obujete sněžnice. Terén je náročný, je to sice jen 40 kilometrů, ale jdete přes různá pohoří a z výšky 1400 metrů vystoupáte skoro do pěti tisíc metrů,” líčí nedávnou náročnou výpravu v Ugandě polární ekoložka Marie Šabacká. Do Česka přivezla desítky kilogramů vzorků k dalšímu výzkumu.
Pětadvacet mladých vědců české Akademie věd dostalo v pondělí Prémii Otto Wichterleho. Získali ji například za výzkum trilobitů, významu vojny nebo úprav pitné vody. S cenou určenou vědcům do 35 let se pojí odměna 330 tisíc korun. Akademie věd tyto ceny udílí již dvacet let, za tu dobu je získalo téměř pět set lidí.
O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.
„Na americké straně osvobozených Sudet zůstalo po válce více německých antifašistů než na té sovětské, kde došlo k jejich velkému odsunu,” říká ekonom Štěpán Jurajda. S kolegy z think tanku IDEA se věnoval obcím v pásu na obou stranách demarkační linie a zkoumal, jak způsob odsunu ovlivnil tamní společenský vývoj.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
