Reklama
Reklama

Věda


NASA
NASA
NASA

Jsme stejně dobří jako NASA, jen s horším marketingem, říká Čech z vesmírné agentury

Češi nosí mikiny s logem NASA a říkají, že používají k navigaci GPS. Ve skutečnosti ale čerpají navigační data z evropského systému Galileo a i další výsledky kosmických programů EU již prorostly do jejich života. Vesmírné aktivity Evropy se navíc řídí z pražských Holešovic a nově na ně bude jako šéf dozorčí rady dohlížet Čech Václav Kobera.

Výzva za miliony: Poznáte očkované lidi? Jeden prý rozezná i typ vakcíny, říká Šrámek
Výzva za miliony: Poznáte očkované lidi? Jeden prý rozezná i typ vakcíny, říká Šrámek
Výzva za miliony: Poznáte očkované lidi? Jeden prý rozezná i typ vakcíny, říká Šrámek

Výzva za miliony: Poznáte očkované lidi? Jeden prý rozezná i typ vakcíny, říká Šrámek

Dali bychom vám určitý počet dobrovolníků, vy byste věděli, kolik z nich je naočkovaných, a museli byste je správně roztřídit. Musíte porazit náhodu v poměru jedna ku tisíci, vysvětluje princip Paranormální výzvy předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Jaromír Šrámek. Toho, kdo prokáže, že má schopnost poznat člověka naočkovaného proti covidu, čeká odměna přesahující tři miliony korun.

Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody
Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody
Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody

Výrazně ubývá kyslíku v jezerech. Ryby se dusí jako pod pokličkou, líčí vědec

Změny klimatu a globální oteplování vedou i k ubývání kyslíku ve vodě. Čím teplejší voda, tím méně kyslíku dokáže vázat. Tenhle trend je ve střední Evropě nejhorší na světě. "Když chtějí ryby vystoupat vzhůru do okysličené hladinové vrstvy, brání jim v tom silná 'poklička' bezkyslíkaté vrstvy," popisuje hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra, jenž se účastnil celosvětového výzkumu vod.

Ilustrační foto - dav, skupina, lidé, Češi, turisté
Ilustrační foto - dav, skupina, lidé, Češi, turisté
Ilustrační foto - dav, skupina, lidé, Češi, turisté

Za zpomalením až zastavením nárůstu populace je lepší zdravotní stav, zjistili vědci

Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích, kde stoupla životní úroveň. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu je pravděpodobně důvodem přechod od rychlé k pomalé životní strategii. Tu podle průzkumu volí lidé, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu. Na studii spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Zveřejnil ji časopis Scientific Reports.

Reklama
Stach: Nenechám si vzít radost ze života. Dnes jsem klidnější, věda nám dala řešení
Stach: Nenechám si vzít radost ze života. Dnes jsem klidnější, věda nám dala řešení
Stach: Nenechám si vzít radost ze života. Dnes jsem klidnější, věda nám dala řešení

Stach: Nenechám si vzít radost ze života. Dnes jsem klidnější, věda nám dala řešení

Měli jsme toho občas plné zuby, ale jsem ten poslední, kdo si může stěžovat. Rok 2020 byl rokem pandemie, ale pro mě byl rokem, kdy se mi narodil syn. To jsem se přesunul do jiného světa, říká moderátor České televize Daniel Stach. Odmítám vidět svět tak, že jsou tu všichni jen zlí a oškliví. Chci vidět i ty úžasné lidi, kteří dělají úžasné věci. Baví mě dozvídat se věci, dodává.

Jaroslav Truksa a jeho výzkumný tým
Jaroslav Truksa a jeho výzkumný tým
Jaroslav Truksa a jeho výzkumný tým

Čeští vědci vyvinuli novou látku proti rakovině. Mohla by nádory ničit i dlouhodobě

Z laboratoří českých vědců po šesti letech výzkumu vzešla nová naděje v boji s rakovinou. Vyvinuli látku, která nádoru zabraňuje v jeho růstu i schopnosti šíření. Podle vědců by ve své lékové formě mohla mít mnohem menší vedlejší účinky než například chemoterapie. Má také potenciál bránit opětovnému návratu nádorového onemocnění.

žába Congolius
žába Congolius
žába Congolius

Vzácný objev českých vědců. Biologové popsali nový druh africké žáby

Nový rod rákosničkovité žáby objevil v pralesích Konžské demokratické republiky tým českého vědce Václava Gvoždíka. Rod nese jméno Congolius (žába z Konga) a k jeho výzkumu a popisu pomohla především molekulární biologie, informovala Akademie věd ČR. Podle ní je popis nového rodu žáby v Africe relativně vzácný, naposledy k němu došlo před sedmi lety.

Reklama
V počasí nás čekají extrémy: Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka
V počasí nás čekají extrémy: Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka
V počasí nás čekají extrémy: Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka

V počasí nás čekají extrémy: Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka

Sucha budou delší a bude jich víc, ale současně se objeví srážky, které možná budou trhat rekordy, říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Podílel se na analýze letokruhů dubů, která ukázala, že sucha v letech 2018 a 2019 byla nejhorší za posledních 2110 let. Zjistili jsme, že se ve střední Evropě mění vlhkost k nižším hodnotám a že tenhle trend dramaticky zrychluje, upozorňuje Trnka.

Student vyhrál s rapem o fyzice soutěž časopisu Science: Věda může být zábavná, říká
Student vyhrál s rapem o fyzice soutěž časopisu Science: Věda může být zábavná, říká
Student vyhrál s rapem o fyzice soutěž časopisu Science: Věda může být zábavná, říká

Student vyhrál s rapem o fyzice soutěž časopisu Science: Věda může být zábavná, říká

Rád bych zůstal popularizátorem vědy, ale ne rapperem, doufám, že se videoklip lidem líbil. Chtěli jsme lidem ukázat, že věda může být zábavná, kouzelná, až nerdovská, říká doktorand z univerzity v Helsinkách Jakub Kubečka. Vedl tým, který s klipem na téma Vytváření, struktura a stabilita atmosférických molekulárních klastrů vyhrál soutěž Dance Your Ph.D.

lidé venku
lidé venku
lidé venku

Často větrejte a udržujte větší rozestupy, radí vědci. Venku se vir aerosolem nešíří

Aerosol s virem ze sebe vypouštějí i bezpříznakoví nakažení lidé například při mluvení nebo dýchání. I proto vědci z německé Společnosti pro výzkum aerosolů zkoumali vliv aerosolu na šíření koronaviru. V uzavřených místnostech mohou kromě častého větrání pomoci i čističky vzduchu nebo výrazně větší než doporučené rozestupy. Naopak venku k přenosu viru aerosolem prakticky nedochází, uvádějí vědci.

Hostomský: Ivermektin je obrovská příležitost, takových nadějí už tu ale bylo hodně
Hostomský: Ivermektin je obrovská příležitost, takových nadějí už tu ale bylo hodně
Hostomský: Ivermektin je obrovská příležitost, takových nadějí už tu ale bylo hodně

Hostomský: Ivermektin je obrovská příležitost, takových nadějí už tu ale bylo hodně

Fandím každému nadějnému léku a je výborné, když lékaři experimentují. Takových nadějí už tu ale bylo hodně, počkal bych na výsledky klinických studií. To, kolik krabic dorazilo do nemocnice v Brně, není důkaz. Větší potenciál než Ivermektinu bych dával preparátům z protilátek, říká biochemik Zdeněk Hostomský. Pokračovat ve vývoji české vakcíny je ujeté, peníze se mohly vynaložit jinak, dodává.

Reklama
Reklama
Místo bolesti jedno plivnutí: Naše PCR testy můžeme rozjet ve velkém, říká Dienstbier
Místo bolesti jedno plivnutí: Naše PCR testy můžeme rozjet ve velkém, říká Dienstbier
Místo bolesti jedno plivnutí: Naše PCR testy můžeme rozjet ve velkém, říká Dienstbier

Místo bolesti jedno plivnutí: Naše PCR testy můžeme rozjet ve velkém, říká Dienstbier

Odpadne nepříjemný stěr z nosohltanu, výrazně také zjednoduší práci, v laboratoři na to téměř nemusí sáhnout a do hodiny a půl mají výsledek, říká Martin Dienstbier ze společnosti Diana Biotechnologies, která vyvinula unikátní metodu PCR testů. Jejich citlivost je přitom úplně stejná. Používat se mají už velmi brzy. Jsme firma, takže testy jsou pro nás i byznys, bez zisku by to nešlo, vysvětluje.

Eva Zažímalová
Eva Zažímalová
Eva Zažímalová

Akademii věd zřejmě dál povede Eva Zažímalová, dostala 93 procent hlasů

Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V pondělní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu, což je 93 procent hlasujících. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021.

Středoškolští vědci - Otevřená věda, Akademie věd ČR
Středoškolští vědci - Otevřená věda, Akademie věd ČR
Středoškolští vědci - Otevřená věda, Akademie věd ČR

Čeští teenageři se podílejí na vědeckých výzkumech. Staň se jedním z nich, zvou vědci

Akademie věd ČR vyzývá středoškoláky, kteří chtějí zažít něco nového, aby se přihlásili na odborné stáže. Vědkyně a vědci si pro středoškoláky připravili zajímavá témata z nejrůznějších oborů. Už na střední škole tak studenti mají jedinečnou příležitost poznat, jak se dělají věda a výzkum. Seznamte se s některými nadějemi české vědy, které prošly stáží v roce 2019.

Fyzik Pavel Jelínek
Fyzik Pavel Jelínek
Fyzik Pavel Jelínek

Pronikli jsme až k atomům a umíme s nimi manipulovat, říká oceněný český fyzik

Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za jedinečnou práci v oboru chemie získal docent Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Mezinárodní komisi zaujaly Jelínkem vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které se uplatňují v organické chemii. "Výzkum obecně bývá snůška náhod a štěstí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Cenu uděluje Nadace Experientia ve spolupráci s Českou společností chemickou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama