Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V pondělní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu, což je 93 procent hlasujících. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021.
Akademie věd ČR vyzývá středoškoláky, kteří chtějí zažít něco nového, aby se přihlásili na odborné stáže. Vědkyně a vědci si pro středoškoláky připravili zajímavá témata z nejrůznějších oborů. Už na střední škole tak studenti mají jedinečnou příležitost poznat, jak se dělají věda a výzkum. Seznamte se s některými nadějemi české vědy, které prošly stáží v roce 2019.
Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za jedinečnou práci v oboru chemie získal docent Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Mezinárodní komisi zaujaly Jelínkem vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které se uplatňují v organické chemii. "Výzkum obecně bývá snůška náhod a štěstí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Cenu uděluje Nadace Experientia ve spolupráci s Českou společností chemickou.
V pondělí 2. listopadu zemřel bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, popularizátor astronomie a kosmonautiky Marcel Grün. Bylo mu 73 let. O jeho úmrtí informovali zástupci hvězdárny. Grün patřil k nejznámějším popularizátorům vědy v Česku.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v úterý pořádala on-line diskusi předních českých virologů, infektologů či imunologů o nynější pandemii. Redakce Aktuálně.cz vybrala informace odpovídající na časté dotazy veřejnosti: Proč Česko tak silně zasáhla druhá vlna? Kde jsou příčiny a jak je napravit? Jaká rizika jsou největší? Jak je to s vývojem léků na nemoc covid-19?
Za přínos v boji proti virovým a bakteriálním nákazám letos Nadační fond Neuron ocenil Tomáše Cihláře a Karla Rašku staršího. Virolog Cihlář působí v americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. Jeho tým vyvinul přípravek remdesivir, který se jako experimentální lék využívá pro léčbu lidí s těžkým průběhem covidu-19.
Venuše, sesterská planeta Země. Její název odkazuje na půvab, krásu, vděk. Realita snad nemůže být odlišnější. "Rekordem na Venuši byla sonda, jež zde vydržela hodinu a půl, potom ji zničily teploty a tlaky. To vozítka na Marsu se mohou pohybovat i několik let a ujedou třeba jako Opportunity maraton," upozorňuje na nehostinnost Venuše popularizátor kosmonautiky ze serveru Kosmonautix Dušan Majer.
Česká expedice Neuron Dzamba Ya Lobi ("Prales zítřka") od srpna 2019 monitoruje vliv člověka na přírodu a zvířata střední rovníkové Afriky, kde se nachází jedna z posledních afrických divočin. Pralesy tu drancují mezinárodní firmy těžařů a dřevařů, vzácnou faunu místní vyjídají. Boj o záchranu africké divočiny ale ještě není prohraný, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zoolog Tomáš Jůnek.
Daniel Sýkora je docentem na Katedře počítačové grafiky a interakce na FEL ČVUT. Vede vlastní výzkumnou skupinu a ve spolupráci s firmou Adobe vyvíjejí algoritmy měnící práci filmových výtvarníků. Pracoval pro Hollywood, další nabídky musel odmítnout, nestíhá. Přenechal je proto svým studentům. Přečtěte si rozhovor, který vedl se čtenáři Aktuálně.cz v rámci seriálu s NF Neuron "Ptejte se vědců".
Každoroční meteorický roj Perseidy vrcholí, maxima dosáhne ve středu v 15:00 středoevropského letního času. Noc ze středy na čtvrtek bude podle Astronomického ústavu Akademie věd ČR pro jejich vyhlížení nejlepší, meteory však budou četné už v úterý i ze čtvrtka na pátek. Některé hvězdárny ve středu pořádají společná pozorování. Perseidy budou aktivní až do 24. srpna.
Astrofyzik Ondřej Pejcha (36) patří k nejtalentovanějším vědcům ve svém oboru. Z prestižní Princetonské univerzity v USA se díky vědeckému grantu vrátil na Univerzitu Karlovu a se svým týmem tu zkoumá nejlákavější tajemství vesmíru - supernovy, gravitační vlny nebo černou díru. V rámci seriálu Aktuálně.cz a Nadačního fondu Neuron "Ptejte se vědců" odpovídal Ondřej Pejcha na četné dotazy čtenářů.
Pandemie covid-19 nepovoluje, nakažených přibývá, pouze průběh nemoci bývá lehčí. Nemoc způsobuje SARS koronavirus 2, takzvaný RNA vir, který se dokáže kamuflovat jako neškodná lidská RNA, aby ho naše buněčná imunita pustila dovnitř. Tým Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie nyní podrobně prozkoumal proteiny, které to umožňují, a snaží se najít látky, jež by maskování viru zamezily.
Tým Michala Šimíčka se zabývá vývojem buněčné terapie pro léčbu nádorů krvetvorného systému. Ostravské pracoviště, kam se podařilo dostat řadu světových vědců, už získalo mezinárodní věhlas. Jeho výsledky dávají velkou naději v léčbě rakoviny. Přečtěte si rozhovor, který s vědcem pořídili čtenáři v rámci seriálu Aktuálně.cz a NF Neuron "Ptejte se vědců".
On-line deník Aktuálně.cz a Nadační fond Neuron přicházejí s letním seriálem Ptejte se vědců. Čtenáři mají možnost týden posílat prostřednictvím formuláře pod článkem dotazy mezinárodně proslulým českým vědcům. Ti na ně budou průběžně odpovídat, vzápětí publikujeme výsledný rozhovor čtenářů s vědcem. Začali jsme světově uznávanou chemičkou Hanou Macíčkovou Cahovou. Přečtěte si její odpovědi.
Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Jednou z vědeckých laboratoří, které v Česku zkoumají koronavir SARS-CoV-2, je i Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích. Virolog Martin Palus ukazuje, jak s živým virem pracují, jak zabezpečí, aby neunikl, a jak ho nakonec utopí.
Ještě před pár týdny laická veřejnost nesledovala, co vědci v laboratořích vyvíjejí, mnozí jejich snažení považovali za nepodstatné a nezajímavé. Nyní se svádí boj s koronavirovou pandemií a na badatele se upírají zraky veřejnosti, novinářů, politiků či byznysmenů.
V první řadě je potřeba udělat plošný screening a zjistit, kolik lidí se už koronavirem ve skutečnosti nakazilo. Tvrdí to evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr. "A podle toho uvolňovat opatření. Musíme být strašlivě opatrní v tom, jak rychle pouštět virus do naší populace,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz renomovaný vědec.
V noci na středu si pozorovatelé užili nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Měsíc se k Zemi přiblížil nejvíce od února 2019. Ve 20:00 byl od Země vzdálen 356 909 kilometrů. Užijte si vzácný úkaz na obloze na záběrech ve 4K rozlišení ze Západního Sussexu, kde byla naprosto jasná obloha.
Většina virů, které mohou za nedávné epidemie s vysokou smrtností, mají původ u divokých zvířat – ať už jde o ebolu, SARS, MERS nebo i HIV. U nemoci Covid-19 jsou v podezření netopýři. V přírodě jsou užiteční a lidé s nimi nepřijdou do styku, ale narušováním jejich prostředí riziko nákazy roste, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
