Věda | Aktuálně.cz

Jed na hraboše je bezpečný, ale teď nemá smysl ho použít, říká šéf ústavu, kde vznikl

Ústav biologie obratlovců v 70. letech vyvinul přípravek k hubení hlodavců pod označením Stutox. Podle zdejších vědců se nyní o jedu, který zemědělci chtěli plošně použít na přemnožené hraboše, šíří celá řada mýtů. Přípravek podle nich nekontaminuje životní prostředí, neboť se rychle rozkládá a tím se i minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. Plošnou aplikaci jedu přesto nyní nedoporučují, protože už nemá ekonomický ani ekologický smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf ústavu Jan Zukal.

Česko se pyšní moderními vědeckými centry. Podívejte se, kde najdeme světovou špičku

I v Česku existují špičková vědecká pracoviště evropské či dokonce světové úrovně, řada z nich vznikla teprve nedávno. Obřím objemem peněz na ně přispěla hlavně Evropská unie. Například v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v období 2007 až 2013 vznikla nebo prošla rozsáhlou modernizací velká česká výzkumná pracoviště zvaná jako Evropská centra excelence. Mají nejmodernější technologie a pracují v nich mezinárodní výzkumné týmy. Podívejte se, kde se v Česku dělá špičková věda.

Místo vyhřáté stáje mrazivý box. V Dubaji léčí koně kryoterapií

Kryoterapie funguje na principu pokrytí celého těla mrazivou mlhou, která může nabývat extrémně nízkých hodnot. Až -140°C je aplikováno formou kryoterapie na těla sportovců již desítku let, v Dubaji však tuto léčbu poprvé použili na závodní koně. Efektivní je zejména na rychlé zahojení pohybového svalstva, terapie ochladí teplotu kůže na 3 až 5 stupňů. Zvířata navíc nejsou v chladících kabinách zamčena a mohou kdykoli box opustit. Jak se jim to líbí můžete posoudit sami z videa.

Aktivistka Thunbergová vyplula na závodní jachtě přes Atlantik. Nechce škodit planetě

Aktivistka Thunbergová vyplula na závodní jachtě přes Atlantik. Nechce škodit planetě

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se vydala z anglického přístavu Plymouth na plavbu přes Atlantik. V New Yorku se chce zúčastnit summitu o klimatu. Šestnáctiletá studentka, která ve snaze co nejméně škodit životnímu prostředí odmítá cestovat letadlem, pluje na závodní plachetnici Malizia. Jachta má karbonový trup a je vybavena solárními panely a podvodními turbínami, které vyrábějí elektřinu potřebnou pro navigaci plavidla a komunikaci. Kvůli nadcházející cestě si Thunbergová ve škole vzala roční volno. Během něj chce zvyšovat povědomí veřejnosti o klimatických změnách a přimět světové politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.

Fotogalerie / Krása střídá nádheru. Tak hvězdné nebe okrášlily padající Perseoidy / Shutterstock / 22

Večer bude na obloze maximum Perseid. Noční podívané však nepřeje počasí ani Měsíc

Ti, kdo měli o uplynulém víkendu štěstí a nacházeli se v místě, kde nebyla zatažená obloha nebo příliš umělého světla, mohli v noci vidět populární meteorický roj Perseidy. Maximum těchto zářících meteorů nastává v noci z 12. na 13. srpna, tedy tuto noc z pondělí na úterý. Šance, že bude nad Českem tato podívaná k vidění, je však letos kvůli počasí minimální.

Želvušky přežily ztroskotání izraelské sondy na Měsíci, věří vědci

Na Měsíci je pravděpodobně život. Má to ale háček, upozorňují čeští experti

Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.

Droní roj. Vědci ČVUT přestavili letouny ideální na nepřístupná místa

Droní roj. Vědci ČVUT představili letouny ideální na nepřístupná místa

Vědci ze skupiny multirobotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT, představili fungování roje autonomních dronů. Cílem vývoje těchto strojů je jejich nasazení v praxi, například při monitorování lesů či průmyslových objektů nebo i složitější využití, jako je třeba stavba budov. Roj autonomních dronů vědci už využívají při monitorování interiérů historických budov. Jejich prezentaci na pražském Císařském ostrově natáčel i štáb Aktuálně.cz.

Čeští vědci vyvrátili mýty o borelióze. Třicet let mátl badatele chybný výzkum

Mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR přišli se zásadním objevem týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili mýty, které ve světové vědě panovaly více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.

Dřív přírodní katastrofy, teď Zemi devastuje člověk

,,Zhruba milion druhů je ohroženo vymřením. Jestliže máme řádově osm milionů druhů organismů, tak je to nějakých 12,5 %. Mnoho druhů je již ohroženo vymřením v nejbližších desetiletí,” říká prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny.

Chtěl bych letět na Mars, říká astronaut z Apolla 11

Dnes bych letěl rovnou na Mars, říkal astronaut z Apolla 11 Collins

Zemřel třetí člen posádky Apollo 11 Michael Collins, který přistání na měsíčním povrchu zajišťoval z velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Bylo mu 90 let. Před dvěma lety si Collins připomněl 50. výročí od startu Apolla 11 na odpalovací rampě 39A. Právě odtud v roce 1969 raketa Saturn V s trojicí astronautů odstartovala. "Raději než zpět na Měsíc bych dnes letěl přímo na Mars," řekl.

Český mladík bojuje s klíšťaty. Chová je v laboratoři a hledá na ně účinnou látku

Jan Perner (32) je mladý vědec z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Za svou krátkou vědeckou dráhu již dokázal novými metodami významně pokročit ve výzkumu klíšťat a dalších roztočů. Výrazně tak přispívá k hledání účinných prostředků v boji proti těmto parazitům a nemocem, které přenášejí. Za to byl nyní odměněn prestižním oceněním - Prémií Otto Wichterleho pro výrazné vědecké talenty.

Meteority - Země - vznik života - počátky Země

Kyanid mohl být důležitý pro vznik života na Zemi, tvrdí vědci o prudkém jedu

Kyanidy jsou prudké jedy, které brání přenosu kyslíku z krve do tkání a smrt přichází během několika minut. Vědci z NASA a z Boise State University v americkém Idaho ale nyní přišli s pozoruhodným zjištěním, že právě kyanid mohl sehrát důležitou roli při vzniku života na Zemi, uvedl prestižní časopis Nature.

Testování na zvířatech, laboratorní myš, testování kosmetiky.

Historický průlom v boji s HIV. Vědci v laboratoři vyléčili nakažené myši

Poprvé v historii se podařilo vyléčit virus HIV, i když jen v laboratorních podmínkách. Američtí vědci vyléčili pomocí genetické úpravy živé infikované myši.

Foto: Češi pluli na pravěkém člunu a přepsali dějiny. Ty se mýlily o tisíce let

Výprava experimentálních archeologů Monoxylon III v Egejském moři mezi 25. květnem a 9. červnem v replice pravěkého plavidla z jednoho kusu dubového kmene úspěšně absolvovala více než 400 kilometrů. Experimentem zjistili, jak dlouhé a jaké trasy šlo na takové lodi zdolat. Tím světu ukázali, jak se mohlo před osmi tisíci lety kolonizovat Středomoří. "Popisky v národním archeologickém muzeu na Krétě začínají tím, že lidé 3000 let před naším letopočtem konali příbřežní plavbu na krátké vzdálenosti, když bylo dobré počasí. My jsme tuto hranici posunuli několik tisíc let do minulosti," říká vedoucí expedice Radomír Tichý.

Nosorožci z Česka pomohou zachraňovat ohrožený druh ve Rwandě. I díky topmodelce

Po pláních rwandského národního parku Akagera se brzy bude prohánět pět nových nosorožců černých východních. Poputují tam náročnou, skoro šest tisíc kilometrů dlouhou cestou z místa, kde se na přesun intenzivně připravovali. Z Česka.

Konopí jako lék? Sbírají si na nás data a dají nám jen 30 gramů měsíčně, vadí lidem

V ČR přibývá pacientů užívajících léčebné konopí. Letos v květnu jich bylo 665 a lékaři jim předepsali přes 5000 gramů konopí, loni za celý rok 447 a 4800 gramů. Podle odborníků ale chybí data o úspěšnosti léčby, zejména u rakoviny. Od příštího roku bude léčba konopím z většiny hrazená z veřejného zdravotního pojištění, náklady se odhadují na 450 milionů korun.

Africká divočina zaniká. Těžaři zničili lesy, z gorily je pochoutka, varuje zoolog

Tým pod vedením zoologa a ekologa Tomáše Jůnka a cestovatele, dobrodruha a aktivisty Arthura Sniegona, známého jako "ochránce slonů v Africe", míří v srpnu 2019 na vědeckou expedici Dzamba Ya Lobi (Prales zítřka) do jedné z posledních neprozkoumaných výsep africké divočiny - pralesů na pomezí Demokratické republiky Kongo a Gabonu.

Zatopená města, extrémní vedra a boj o přežití. Toto je černý scénář Země v roce 2050

Smrtelně vysoké teploty, miliardy lidí v pohybu, nedostatek potravin a kolaps ekosystémů. Australský think-tank představil černý scénář blízké budoucnosti lidstva, který sestavil na základě vědeckých studií o změně klimatu.

Ostravský mladík míří na Harvard, zaujal svým průlomovým výzkumem

Pětatřicetiletý vědec Ostravské univerzity Pavel Flegontov bude působit na Harvardově univerzitě, která je nejstarší americkou univerzitou a jednou z nejprestižnějších ve světě. Mladý vědec ruského původu zaujal tamní kapacity svým průlomovým výzkumem nevyjasněné kapitoly z prehistorie Severní Ameriky. Nově tak bude ve své práci pokračovat po boku světově uznávaného genetika Davida Reicha.

Obloha plná paprsků. NASA zveřejnila mapu rentgenového záření ve vesmíru

Na první pohled se může zdát, že to jsou trasy dopravních letadel nebo třeba znázornění šíření informací přes internet. Ve skutečnosti je to ale vesmír a jeho rentgenové záření. Snímek zachycující rentgenové paprsky zveřejnil tento týden americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jde o mapu, kterou 22 měsíců vytvářelo speciální zařízení NICER zabudované na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jeho úkolem je zkoumat mimo jiné elektromagnetické vlny ve vesmíru. Oblouky představují rentgenové paprsky, nejjasnější z nich znázorňují nejčastější cesty.