Tereze Klementové a Matyáši Horálkovi je 24 let a dokončují poslední ročník magisterského studia na brněnském Vysokém učení technickém. Před třemi lety se rozhodli přiblížit chemii co nejvíce dětem a vymysleli hračku Matelab, díky které si malí výzkumníci mohou vyzkoušet efektní pokusy doma v pokojíčku. "Když jsme na podzim začínali, ani v nejmenším jsme netušili, jaký zájem o hru bude," říkají.
Vědcům se 10. dubna poprvé v historii podařilo pomocí radioteleskopů a algoritmů zobrazit černou díru. Teď vyvstává otázka, jak tomuto jedinečnému astronomickému objektu říkat. Označení M87*, tedy černá díra v galaxii M87, i Pówehi, tedy havajsky "nazdobený tmavý zdroj nekončícího stvoření", jsou pouze neoficiální názvy.
Mezinárodní tým astronomů ve středu zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. Americká média tento úspěch připisují mladé vědkyni Katie Boumanové (29), která společně se svými kolegy vymyslela algoritmus, jak rádiové vlny zachycené teleskopy převést do viditelných obrázků.
Nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy od společnosti SpaceX, v noci na pátek uskutečnila první úspěšný komerční let do vesmíru. Je to ta samá raketa, která loni vyvolala celosvětovou senzaci, když během zkušebního letu vynesla na oběžnou dráhu automobil Tesla Roadster miliardáře a ředitele firmy SpaceX Elona Muska.
Na 12. dubna připadá Mezinárodní den letectví a kosmonautiky, který se slaví od roku 1969 především v zemích někdejšího východního bloku. V roce 2007 pak OSN zavedla na 12. dubna Světový den lidského letu do vesmíru. Oba svátky si připomínají okamžik, kdy ruský kosmonaut Jurij Gagarin 12. dubna 1961 poprvé odstartoval na cestu do vesmíru.
NASA chce vyslat astronauty na Mars do roku 2033. Taková mise ale může trvat dva až tři roky. Co tak dlouhá doba ve vesmíru udělá s lidským tělem? Na to se americká vesmírná agentura NASA pokusila najít odpověď pomocí experimentu na dvojčatech.
Těšil jsem se, že bude vypadat přesně takhle, jsem spokojený s tím, že Einsteinova teorie relativity zjevně funguje, říká Michal Bursa z Akademie věd. Historicky první snímek svého druhu zachytil černou díru v galaxii M87. Ta je od nás vzdálená 54 milionů světelných let a samotná černá díra je o něco větší než naše sluneční soustava, popisuje Bursa. Budeme se teď moci mnohem detailněji věnovat tomu, jak se hmota chová poblíž horizontu událostí a jak vznikají třeba výtrysky v galaxiích, dodává.
Mezinárodní tým astronomů zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. I pro samotné vědce z tohoto projektu bylo překvapením, jak velká černá díra byla. Nadšení jsou i z prvního pozorování soustavou radioteleskopů. Tato metoda prý zcela změní budoucnost vědy a lidstvo se dočká neočekávaných objevů. Zde jsou základní fakta.
Na pozvání Akademie věd ČR přiletěl do Česka americký astronaut Andrew Feustel se svou česko-indickou ženou Indirou Feustelovou. Jeho turné se koná mezi 4. a 15. dubnem a po Praze a Terezíně je již plně ve znamení Moravy. První moravskou zastávkou se v úterý stala Olomouc, kam manželé, kteří jsou oficiálními vyslanci NASA, přicestovali na pozvání Univerzity Palackého.
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) zveřejnili první výsledky unikátního pozorování černých děr. Ačkoli účastníci projektu předem nesdělili žádné podrobnosti, média i odborníci očekávali unikátní snímky okraje černé díry. Jejich předpoklady se naplnily ve středu krátce po 15. hodině.
Světová veřejnost má možnost si vůbec poprvé prohlédnout unikátní snímky černé díry, které vznikly v rámci mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT). Vědci svolali na celém světě sérii tiskových konferencí. Média i odborníci z toho vyvodili, že projekt EHT předloží veřejnosti jedinečné snímky horizontu událostí, tedy jakéhosi okraje černé díry.
Superodolné bakterie a kvasinky, proti kterým nezabírají dostupné léky, patří podle odborníků k největším zdravotním hrozbám současnosti. Řadí se mezi ně i nebezpečná kvasinka Candida auris. Prestižní americký deník New York Times v pondělí upozornil, že způsobuje paniku v nemocnicích po celém světě. Do Česka se zatím nedostala, ale podle profesorky Zuzany Bílkové, imunoložky z pardubické univerzity, se tomu nijak nedá zabránit. "Šíří ji lidé, kteří ani nevědí, že jsou nositeli. Dnes se hodně cestuje a tato kvasinka se tak dostane kamkoliv," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Ve středu 10. dubna odpoledne má dojít k přelomové události v historii astronomie. Na odpoledne totiž oznámili mimořádnou tiskovou konferenci astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT). Slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku. To podle astrofyziků může s největší pravděpodobností znamenat jediné: vědcům z EHT se podařilo poprvé v historii zachytit jeden z nejtajemnějších objektů vesmíru - černou díru.
Nedávno objevený druh infekce, o které toho vědci doposud moc neví, se nenápadně šíří do celého světa. Je smrtelně nebezpečná, odolná vůči lékům a útočí zákeřně. Objevuje se dokonce i v nemocnicích a pečovatelských domech.
Tým brněnských vědců vyvíjí přístroj na měření stresu. "Je to unikátní koncept, nikdo touhle cestou nejde, přístroj už máme, teď budeme podávat patentovou přihlášku," říká Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity. Vědci budou moci například u vojáků odhadnout, jak dlouho vydrží zátěž v konkrétní situaci, v medicíně by zase jejich zjištění mohla pomoci pacientům na ARO. Až 15 % lidí je odolných vůči stresu a naopak jim dělá dobře, asi 40 % lidí stres nevadí a zbytku vadí natolik, že z toho budou nemocní, líčí Dobrovolná.
Palackého most mezi Smíchovem a Podskalím v posledních týdnech prozkoumávali potápěči v rámci celkové diagnostiky, kterou si zadala Technická správa komunikací (TSK). Most je ve špatném stavu a plánuje se jeho rekonstrukce, ke které je nejprve nutné zhodnocení jeho stavu. V březnu potápěči zkoumali dno v okolí pilířů mostu, zjišťovali, zda nejsou podemlety vodou, což by mohlo ohrozit statiku konstrukce. Pracovníci už na konstrukci umístili tepelná čidla, která kontrolují změny materiálu v závislosti na teplotě. S pomocí geodetických bodů zároveň společnost Inset monitoruje rozpínání mostu v řádu setin milimetrů. Výsledky měření podobně jako u jiných diagnostik vyhodnotí Kloknerův ústav ČVUT
Kosterní pozůstatky čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili američtí vědci v peruánské poušti. Zvíře měřící na délku čtyři metry, které se bylo schopné bez obtíží pohybovat v moři a o něco hůře po souši, podle paleontologů zásadně přispěje k objasnění raného vývoje kytovců.
Japonská sonda Hajabusa 2 v noci na pátek SELČ vytvořila umělý kráter na asteroidu Ryugu, ze kterého později odebere vzorky. Japonská kosmická agentura JAXA pak na Twitteru zveřejnila snímek, na kterém je zachycen náraz projektilu na povrch asteroidu.
Zdravější jídelníček by mohl zachránit až miliony životů ročně. Ukazuje to nová studie, kterou vědci zveřejnili v odborném časopise The Lancet. Špatné stravování je podle výsledků největším zabijákem na světě. Čísla jsou dokonce vyšší než u kouření.
Tepleji v průměru o tři až čtyři stupně Celsia, hladiny moří vyšší až o 20 metrů, Grónsko i velká část Antarktidy byly bez ledu, a dokonce i na jižním pólu rostly stromy. Takhle Země vypadala před 2,5 až 5 miliony lety v období pliocénu. A může tak vypadat i v budoucnu.
