„Pokud vyšleme další sondu za hranice sluneční soustavy způsobem, jakým to udělala NASA, bude mi 100 let, než tam dorazí. Musíme dělat věci rychleji. Přímo ze Země můžeme pohánět malou sondu mimořádně silným laserem a dostat se na pětinu rychlosti světla,” líčí Pete Worden, bývalý šéf výzkumného střediska NASA Ames a dnes vedoucí první mise, která bude pátrat po mimozemské inteligenci.
Významný chemik Antonín Holý objevil mnoho antivirotik pro léčbu HIV, žloutenky typu B nebo oparů. V jeho odkazu pokračují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd i Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pracují například na látce, která by se mohla stát základem léku na rakovinu. Cesta k lékům je ale dlouhá, drahá a s velmi nejistým výsledkem.
„Jdete pořád bahnem, celou trasu v gumácích, a až na konci obujete sněžnice. Terén je náročný, je to sice jen 40 kilometrů, ale jdete přes různá pohoří a z výšky 1400 metrů vystoupáte skoro do pěti tisíc metrů,” líčí nedávnou náročnou výpravu v Ugandě polární ekoložka Marie Šabacká. Do Česka přivezla desítky kilogramů vzorků k dalšímu výzkumu.
Pětadvacet mladých vědců české Akademie věd dostalo v pondělí Prémii Otto Wichterleho. Získali ji například za výzkum trilobitů, významu vojny nebo úprav pitné vody. S cenou určenou vědcům do 35 let se pojí odměna 330 tisíc korun. Akademie věd tyto ceny udílí již dvacet let, za tu dobu je získalo téměř pět set lidí.
O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.
„Na americké straně osvobozených Sudet zůstalo po válce více německých antifašistů než na té sovětské, kde došlo k jejich velkému odsunu,” říká ekonom Štěpán Jurajda. S kolegy z think tanku IDEA se věnoval obcím v pásu na obou stranách demarkační linie a zkoumal, jak způsob odsunu ovlivnil tamní společenský vývoj.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
„Doufám, že náš lék změní boj s rakovinou prostaty. Princip jako takový ale může fungovat i pro jiné typy onemocnění,” říká vědkyně Martina Benešová. Radiofarmakum PSMA-617 už schválila americká léková agentura. „Můžeme si představit, že na povrchu buněk rakoviny prostaty se nachází zámeček a naše radiofarmakum je klíč, který zámek najde, odemkne ho, vstoupí do buňky a zničí ji,” popisuje.
V laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy například zkoumají, jak výrazně zlevnit protonovou léčbu rakoviny, umí zde nasimulovat prostředí uvnitř velké hvězdy, neinvazivně zkoumat památky nebo vyvolat chemické reakce a "vyfotit" je extrémně rychlým snímkováním. A zabývají se tu také možností, jak udělat z mimořádně silných laserů neomezený zdroj energie.
Evropská kosmická agentura chce každý rok najmout sto nových lidí, šanci mají i Češi. Na Vysokém učení technickém v Brně proto letos otevřou obor, kde budou vychovávat kosmické inženýry. Studenti se tam mají naučit například sestavit vlastní satelit a stanou se specialisty na systémy vyskytující se v satelitech či kosmických plavidlech. Podívají se také do špičkových center vesmírného výzkumu.
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Čech Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, objevil z hlediska entomologie absolutní vzácnost. V jantaru nalezeném u maďarského města Ajka nalezli desítky milionů let starého brouka, prvního z čeledi kovaříkovitých na pevninské Evropě.
Raketa Falcon 9 firmy SpaceX Elona Muska vynesla do vesmíru skládačku malých družic v podobě kostek 10×10×10 centimetrů. Tři z těchto kostek jsou z Česka. Dohromady tvoří družici, takzvaný nanosatelit, který vyrobil Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Na oběžné dráze bude mimo jiné monitorovat záblesky gama záření. Lidstvu mohou poodkrýt některá tajemství vesmíru.
„V září nastoupím ke dvouletému výcviku a pak na pozici operátorky sekundárního okruhu přímo v elektrárně. Je to velká zodpovědnost,” říká studentka jaderného inženýrství Adéla Chalupová, která se na Instagramu věnuje popularizaci jaderné energetiky. „Přijde mi smysluplná, protože nechceme zanechat planetu příštím generacím zdevastovanou. K událostem jako v Černobylu už dojít nemůže,” dodává.
Původně brněnský Ústav výzkumu globální změny Akademie věd poskytoval předpovědi intenzity sucha a půdní vláhy pro Česko. Platforma Windy.com jim nabídla spolupráci v květnu 2020, kdy ve střední Evropě kolísalo možná největší sucho za posledních 2100 let. Od poloviny prosince 2021 se na portálu objevují jejich předpovědi pro celý svět.
Letošní rok nabídne několik zajímavých vesmírných úkazů, které bude možné pozorovat bez dalekohledu. Dojde k zákrytu Marsu Měsícem, částečnému zatmění Slunce nebo nad Zemí proletí trosky Halleyovy komety. Aktuálně.cz ve spolupráci s Českým astronomickým ústavem Akademie věd sestavily výběr těch nejlepších astronomických jevů tohoto roku.
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.
Na internetu je možné všechno. Je to smetiště a na něm se jen sem tam objevují malinké ostrůvky vědění. Že máme svobodu názorů? Ale houby. Některé jsou prostě jen pitomé. A je úkolem vědy odlišit, které to jsou a které naopak dávají smysl, míní astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který letos oslavil 85. narozeniny.
Českým vědcům se jako prvním na světě podařilo uskutečnit přímé pozorování se subatomárním rozlišením, a nahlédnout tak dovnitř atomu. Až dosud mohli experti přímo pozorovat jen jednotlivé atomy - a i to bylo považováno za zázrak techniky. Pozorování menších, subatomárních struktur bylo ale mimo rozlišovací schopnosti existujících zobrazovacích metod.
Česká společnost chemická udělila Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2021 Lukáši Trantírkovi z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Obdržel ji za svůj přínos k vývoji technologie vnitrobuněčné nukleární magnetické rezonance. Jde o jedinou metodu, která dnes umožňuje zkoumat biomolekuly přímo uvnitř živých buněk. S cenou se pojí 100 tisíc korun od Nadace Experientia.
Tým studentů ČVUT vyvinul robota Alquista, jenž ovládl celosvětovou soutěž Amazonu o nejlepšího hlasového asistenta. Přišli si tím na odměnu půl milionu dolarů (asi 10 milionů korun). Pro peníze to ale prý nedělají, ty navíc vyhráli už i na jiných soutěžích. "Utéct třeba do Silicon Valley, kde jsem již pracoval, je snadné. Ale kdo bude dělat vědu tady v Česku?" říká jeden z vítězů Petr Marek.
