Kdyby novou hlavu státu volili jen Pražané, byl by už Petr Pavel prezidentem. Generál ve výslužbě získal v hlavním městě přes polovinu všech hlasů. Podpora Andreje Babiše převládla jen ve čtyřech okrscích, kde tvořili většinu lidé z domovů pro seniory nebo vězni. "Praha je dlouhodobě liberálně konzervativně prozápadně orientována a potvrdila to i v těchto volbách," říká politolog Michal Pink.
Doufejme, že pokračování Trumpovy prezidentské show bude svobodný svět ušetřen. V jeho případném souboji s Ronem DeSantisem o kandidaturu do Bílého domu bychom měli všechny důvody držet palce floridskému guvernérovi.
Armádní lékařka se zkušeností ze zahraničních vojenských misí přišla o důvěru státu v bezpečnostní oblasti. Už nemá právo se seznamovat s citlivými informacemi, jež se týkají státních strategických zájmů. S konečnou platností ztratila druhou nejpřísnější prověrku. Nevěří jí už ani NATO. Důvodem je, že pod vlivem alkoholu způsobila dopravní nehodu.
Je třeba stát za Kyjevem stále silněji a se stále větším odhodláním. Dál ze všech sil pomáhat ukrajinským uprchlíkům, kteří už nám to dnes ostatně začínají vracet.
Je nejvyšší čas pochopit, že pokud nechceme trpět vražedným horkem a žízní, musíme přidat v brždění klimatických změn.
Před 75 lety přišel americký ministr zahraničí George Marshall s myšlenkou ekonomické pomoci pro válkou zničenou západní Evropu. Idea později vstoupila do dějin jako Marshallův plán a dodnes, když se mluví o potřebě velké obnovy nějaké země, používá se tento termín.
Novým velitelem mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku se v pondělí stal český plukovník Karel Navrátil, který řídící funkci převzal od svého kolegy Ladislava Bujárka. Výměna nastala po plánované rotaci vojáků v uskupení, kterému velí Česká republika. ČTK to řekl mluvčí bojové jednotky Jakub Sláma.
Člen centra strategické komunikace NATO a kanadské armády Yves Desbiens v rozhovoru pro Aktuálně.cz radí, jak udržet krok s rychle se měnícím informačním prostředím. Nízká důvěra v mainstreamová média je podle něj celosvětovým fenoménem, který pramení z předpojatosti a na svědomí ji má propagace lží. "Lidé tak hledají alternativní zdroje informací, které dávají prostor hybridním hrozbám," říká.
Až Putin prohraje na Ukrajině, prohraje i doma. Půjde pak před mezinárodní tribunál? Nepůjde, Moskva ho nevydá. A když ho nevydá, neprojde Rusko podobnou změnou, jakou prošlo po válce Německo.
Ruská armáda tento měsíc utrpěla zásadní porážku, když se musela stáhnout z klíčového jihoukrajinského města Cherson. Událost ještě více posílila tlaky uvnitř Kremlu, aby Moskva začala s Ukrajinou vyjednávat. "Lidé začínají přemýšlet, jak postupovat dál, jakou pozici mají do budoucna zaujmout, na co vsadit a jakou kartu zahrát," tvrdí člověk blízký prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty. Na každoročním velitelském shromáždění to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Armáda si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, primárně se ale podle něj musí chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.
„To, že raketu, která dopadla na Polsko, vystřelila Ukrajina, postoj polské společnosti nezmění. Jsou to naši přátelé. Válka není jen jejich problém,” říká polský novinář Tomasz Dawid Jędruchów. „Už od března jsme počítali s tím, že se něco takového může stát. Teď se ale Poláci ptají, co bude dál. Jak bude reagovat Polsko i NATO, pokud na naše území skutečně dopadne střela z Ruska,” dodává.
„Už teď je jisté, že nešlo o úmyslný útok na alianční území. Může proto dojít k zesílení pomoci Ukrajině nebo vyšší ochraně na východním křídle, ale na konzultace podle článku 4 nedojde,” říká velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a dodává: „Nejdůležitější je si uvědomit, že skutečným viníkem je Rusko. Bez jeho útoku by žádná taková reakce nepřišla. Ukrajina jen naplňuje své právo se bránit."
V úterý odpoledne dopadla na polské území raketa, která po sobě zanechala dva mrtvé. Zpočátku nebylo jasné, kdo ji vypálil a s jakým cílem, ale indicie ukazovaly na Rusko. Co v tuto chvíli o události víme?
Ruská invaze na Ukrajinu dostala Evropskou unii a NATO do situace, kdy se na sebe musí spolehnout více než kdy předtím. Aliance má vojáky a techniku k zajištění bezpečnosti svých členů, unie zase nástroje k vytvoření podmínek pro využití této síly. Jeden z úkolů nynějšího českého předsednictví v unii je společný potenciál obou organizací co nejlépe propojit.
Už osm měsíců pokračuje ruská invaze na Ukrajinu a ve vzduchu stále visí výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina použitím jaderných zbraní. Finsko a Švédsko v květnu oznámily, že chtějí svoji bezpečnost posílit vstupem do NATO, přes velkou podporu spojenců ale stále čekají na plné odsouhlasení svého členství. Brání jim Turecko a Maďarsko.
Pro drtivou většinu Američanů válka na Ukrajině není tématem, podle kterého by se rozhodovali v nadcházejících volbách do Kongresu. Nicméně výsledek voleb, které v USA proběhnou za týden, může mít dopad na americkou finanční a vojenskou pomoc Kyjevu. Tu by řada republikánů ráda osekala. "Musíme prostě řešit své problémy," říkají lidé v USA.
Podpora Ukrajiny je v příkrém rozporu s tím, jak část vlády, především ODS, stále dál obdivuje maďarského lídra Viktora Orbána, který i v dnešní době jedná s Vladimirem Putinem, stal se jeho trojským koněm v unii.
Tvrdil o sobě, že je brazilský vědec a měl ta nejlepší doporučení, na univerzitě v norském Tromsø se věnoval hybridním hrozbám a odváděl skvělé výsledky. Pak ale tajnůstkářského třicátníka s legračním přízvukem zatkla policie, která je přesvědčená, že ve skutečnosti špehoval pro Kreml. Muž je už osmý odhalený ruský agent v této skandinávské zemi za poslední týdny.
Houfnice FH70 ze 70. let používaly země NATO více než 40 let. Nyní je Severoatlantická aliance přenechala ukrajinským dělostřelcům, kteří je využívají jako nové zbraně. Poprvé houfnice získali už v květnu od Itálie. Novináři Rádia Svobodná Evropa se setkali s frontovou posádkou bojující s houfnicemi proti ruským silám.
