Vláda je k dezinformacím lhostejná, žije v jakémsi starém světě, nechápe sílu sociálních sítí. Nechápe, že tu vznikl paralelní svět, který se skutečnou realitou nemá nic společného.
Ředitel BIS Michal Koudelka varoval poslance, že Rusové udělají všecko pro to, aby sněmovna a Senát nepřijaly obrannou dohodu se Spojenými státy. České politické hry by se měly odehrávat jinde než v oblasti pudu sebezáchovy.
Američany zde nechceme? To není projev národní síly a vlastenectví, ale naopak malosti, slabosti a historických mindráků. Případně nepřijatelných, pro Česko nebezpečných politických triků.
Pokud by se Švédsko v blízké době nestalo členem Severoatlantické aliance, bude to problém pro alianci, ne pro Stockholm, míní švédský poslanec za hlavní vládní Umírněnou stranu Stefan Olsson. Země po ruském vpádu na Ukrajinu vehementně zbrojí a od začátku dubna ji obklopují už jen státy NATO. Severský stát je proto v klidu.
Neexistuje žádná šedá zóna, pás nárazníkových států mezi Evropskou unií a Ruskem je přežitek. Během války na Ukrajině začíná Evropa chápat, že se o bezpečnost musí postarat jinak, prohlašuje italská expertka na mezinárodní vztahy Nathalie Tocciová. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak se mění názory uvnitř jednotlivých táborů unie, i to, kam evropské společenství začíná směřovat.
Petr Pavel na Kodaňském summitu pro demokracii vyzval země NATO, aby Ukrajině poskytly veškeré potřebné vybavení a munici nejpozději do konce jara. Podle prezidenta se totiž na podzim uzavře pomyslné okno pro velké útočné operace proti ruským okupačním jednotkám. Ukrajina má tak jedinou šanci zahájit letos významnou protiofenzivu, a to v létě, uvedl Pavel.
Vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 1,2 miliardy dolarů odsouhlasil v úterý Kongres Spojených států. Zahrnuje munici či systémy protivzdušné obrany. Od loňské ruské invaze vyčlenili Američané na podporu napadené země už přes 100 miliard. Největší evropský konflikt od druhé světové války přiměl svět k novému zbrojení, k napětí přispívá i Čína. Podle dat byl rok 2022 ve vojenských výdajích rekordní.
Lotyšsko je jednou z osmi zemí východní části NATO, kde má aliance umístěné své mnohonárodnostní bojové skupiny. Jejich úkolem je odradit Rusko od případného překročení hranic aliance. V lotyšské bojové skupině slouží od počátku také vojáci české armády. Letos v lednu však na základnu ve městě Adaži vyrazil útvar, který na misi aliance ještě nikdy nebyl. Aktuálně.cz bylo na místě.
Česká republika plní spojenecké závazky v rámci NATO na několika místech Evropy. Jedním z nich je vojenská základna v lotyšském městě Adaži, ležícím půl hodiny jízdy vozem severovýchodně od metropole Riga. Od základny je to k ruským hranicím zhruba 270 kilometrů. Česká jednotka tu má s vojáky dalších zemí NATO úkol, aby Rusy v případě invaze do země zdrželi. Aktuálně.cz bylo na místě.
Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Těmito slovy zakončil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek svoji první návštěvu Kyjeva od začátku války. Několik hodin poté ale zaznělo z Německa, že se nejedná o příliš blízkou budoucnost. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že přijetí Ukrajiny "není na pořadu dne".
Mírové rozhovory o Ukrajině budou možné pouze tehdy, pokud jejich cílem bude nastolení nového světového řádu bez nadvlády Spojených států. Podle agentury AFP to při návštěvě Ankary tento pátek uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Jeho turecký protějšek Mevlüt Çavuşoglu vyjádřil obavu, že boje na Ukrajině na jaře ještě zesílí.
Finsko se v úterý stalo 31. členem Severoatlantické aliance (NATO), kam se rozhodlo vstoupit vloni v reakci na ruský vpád na Ukrajinu. Americký ministr zahraniční Antony Blinken převzal v Bruselu přístupový dokument podepsaný jeho finským protějškem Pekkou Haavistem, čímž pro skandinávskou zemi oficiálně skončil přijímací proces.
Na jedné straně je končící premiérka Sanna Marinová, kterou Finové ve víkendových volbách odmítli. Na druhé šéfka dosavadní populistické opozice Riikka Purraová. Mezi nimi bude vybírat spojence vítězný pravicový lídr Petteri Orpo. Země na hranicích Evropské unie s Ruskem opouští mnohaletou neutralitu a v úterý se stává členem NATO. Jak v této chvíli sestaví stabilní vládu, ale jasné není.
Turecký parlament ve čtvrtek večer jednomyslně ratifikoval vstup Finska do NATO, oznámily tiskové agentury. Turecko schvalovalo přijetí Finska jako poslední z členských zemí Severoatlantické aliance. Ratifikace se očekávala, podpořil ji prezident Recep Tayyip Erdogan.
Pro Evropu to znamenalo přeskupení sil, pro Finsko největší krok od druhé světové války. Ruská invaze na Ukrajinu přiměla zemi opustit neutralitu, podat přihlášku do NATO a nasměrovala k ní pozornost ze zahraničí. Tu si premiérka Sanna Marinová uměla udržet. O víkendu volí Finové nový parlament a všechny hlavní strany slibují, že zemi do aliance dovedou. Na ničem jiném se ale neshodnou.
Maďarský parlament v pondělí ratifikoval přistoupení Finska k Severoatlantické alianci. Proti bylo jen šest poslanců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel. Nadále zůstává podle tiskových agentur nejasné, kdy maďarští poslanci budou hlasovat o ratifikaci švédského vstupu do NATO.
Zvolený prezident Petr Pavel se ve čtvrtek oficiálně ujímá úřadu. Oslovené osobnosti od něj očekávají návrat důstojnosti či odvahu nepodléhat většině, chová-li se nezodpovědně. Chtějí, aby sbližoval v neklidné době a zajímal se o všechny vrstvy společnosti. "Ať skončí rozeštvávání a léta politického temna," vyzývají v anketě Aktuálně.cz.
