Moskva v úterý pohrozila, že v případě blokády Kaliningradu ze strany NATO použije „všechny prostředky, včetně jaderných zbraní“. Dění kolem ruské exklávy vklíněné mezi Polsko a Litvu přitom v posledních týdnech eskaluje. Současné kolo jaderných hrozeb vyvolal sobotní článek v britském deníku. Proti blokádě ze strany NATO varovala Moskva i v pondělí.
Slovenský premiér Robert Fico po roce a čtvrt opět řekl, že jeho zemi by svědčila vojenská neutralita. Závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci, do které země vstoupila v roce 2004, ale Bratislava podle něj dodrží. Fico to v neděli řekl v diskusním pořadu televize TA3.
Po celém Německu demonstrovalo více než 45 000 školáků proti možnému znovuzavedení povinné vojenské služby. Nechceme být k ničemu nuceni a nechceme jít do války, uvedli organizátoři z iniciativy „Školní stávka proti vojenské službě“.
Maďarsko je zpět a začíná omluvou. Nový ministr obrany Romulusz Ruszin-Szendi se v Praze na konferenci Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) omluvil před týdnem Finsku a Švédsku za to, že Orbánova vláda roky blokovala jejich vstup do NATO.
Finské a švédské stíhačky ve čtvrtek vzlétly proti skupině ruských vojenských letounů nad Finským zálivem. Stroje obou zemí ruskou formaci lokalizovaly a identifikovaly v mezinárodním vzdušném prostoru. Mezi letouny se nacházel transportní stroj a několik stíhaček.
České ozbrojené letouny JAS-39 Gripen v noci opět vzlétly na rozkaz Severoatlantické aliance (NATO), aby nad Polskem střežily vzdušný prostor. Zasahovat nemusely, uvedla armáda na síti X. Letouny jsou již zpět na základně v Pardubicích. Gripeny vzlétly chránit polský vzdušný prostor také minulý pátek.
Český prezident Petr Pavel by jako bývalý generál NATO rád bojoval, reagoval v neděli večer slovenský premiér Robert Fico v prohlášení na vyjádření české hlavy státu. Ten předtím označil Ficova slova o kolektivní obraně Severoatlantické aliance za závažná.
Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Ze všech stran jsou kolony aut, která na akci jedou.
Éra bezpodmínečného přátelství mezi Evropou a Spojenými státy, formovaná od konce druhé světové války, je podle německého kancléře Friedricha Merze zřejmě u konce. Alespoň prozatím. Jde o další z řady prohlášení, která poukazují na zhoršování transatlantických vztahů za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kvůli jednání s prezidentem Petrem Pavlem úterní jednání branného výboru málem nestihl. A přestože Jaromír Zůna do sněmovny dorazil jen na pár desítek minut, i taková chvíle stačila na poměrně mohutné grilování. Především kvůli tomu, že nedovolil náčelníkovi generálního štábu vycestovat na konferenci na Ukrajinu. „Okamura mi pokyn nedal,“ bránil Zůna předsedu SPD.
„Varšava přestane existovat během dvou až tří dnů.“ Těmito slovy pohrozil Polsku Nikolaj Patrušev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina a někdejší šéf tajné služby FSB. Jeho mimořádně ostrý výrok zazněl v reakci na nedávné prohlášení polského ministra zahraničí Radosława Sikorského, podle kterého by NATO v případě konfliktu Rusko „poměrně rychle“ porazilo.
Pytle na mrtvé, figuríny představující padlé vojáky, kněz pronášející poslední modlitby či zátěžové testy chladicích zařízení. I tak vypadá příprava Švédska na případný válečný konflikt. Země, která byla po více než dvě století neutrální, se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě vrací k plánování scénářů, které ještě před pár lety působily téměř nepředstavitelně.
Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly ve čtvrtek lotyšské ozbrojené síly. Šlo o nejnovější z řady incidentů, kdy se válka Ruska proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí, poznamenala agentura Reuters.
Rusové budují síť nových základen, z nichž mohou nejmodernějšími útočnými drony zasáhnout cíle hluboko na území NATO. Investigace britského deníku The Telegraph odhalila nejméně deset takových míst podél ruských hranic s Ukrajinou a Běloruskem. Některá z nich už nyní Moskva využívá k úderům proti Ukrajině.
Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.
Ukrajinští vojáci během cvičení v Německu rozdrtili americkou obrněnou brigádu o 3500 vojácích. Operátoři elitního pluku Nemesis vyřazovali americkou techniku tak rychle, že ji organizátoři museli opakovaně vracet do hry. Američané kvůli tomu byli nuceni přehodnotit svou dosavadní taktiku.
Ukrajinští vojáci zažili během letošního cvičení NATO ve Švédsku kulturní šok. Překvapily je časté přestávky na kávu, přísná omezení pro létání s drony i celkový přístup západních armád k výcviku. V reportáži německého deníku WELT upozornili, že tato zkušenost odhalila propastný rozdíl mezi armádou formovanou více než čtyřmi lety války a ozbrojenými silami států aliance.
Dvacet amerických vrtulníků z dílen Bell Textron bude pro českou armádu dostatečný počet pro zajištění úkolů a výcviku. Dosavadních dvanáct nakoupených strojů – po čtvrteční tragédii, při níž zahynula mladá vojákyně, už pouze jedenáct – tedy nejspíš letectvu nestačí. Zda nedostatečný počet, a tím ovlivněný výcvik personálu nese podíl na nehodě helikoptéry UH-1Y Venom, ukáže vyšetřování.
Spojené státy v pondělí zahájily přezkum americké vojenské přítomnosti v Evropě. V úterý o tom informovala agentura AFP. Americký ministr obrany Pete Hegseth v červnu oznámil svým protějškům v zemích Severoatlantické aliance, že USA takovou analýzu plánují.
Devět evropských zemí společně s Ukrajinou v pondělí oznámilo vznik takzvané protibalistické koalice. Česko mezi účastníky chybí. Podle bezpečnostního analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) jde o logické vyústění dosavadního přístupu české vlády. Česko je podle něj mezi spojenci vnímáno jako nedůvěryhodný partner, který neplní své obranné závazky.
Peking důrazně varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní, ať už taktického, či strategického určení. Na summitu NATO v Ankaře to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se o intervenci Číny dozvěděl od evropských představitelů. Možnost jaderných útoků zvažoval šéf Kremlu Vladimir Putin po úspěšných útocích Ukrajiny v hloubi ruského území.
