Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit válku s Íránem. Bílý dům si proto podle serveru Politico sestavil seznam „hodných a zlobivých“ členských zemí NATO, podle něhož by mohl rozhodovat o tom, kdo si zaslouží přízeň Spojených států a kdo naopak ponese následky.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
Mluví jen ke svým voličům. To je silné alibi Andreje Babiše (ANO) vůči protizápadním názorům, které do české vlády přináší Tomio Okamura a SPD. Po čtvrtečním setkání českého premiéra s Markem Ruttem, generálním tajemníkem NATO, bude nejspíš muset k podobně vyhýbavým reakcím sáhnout i sám Okamura. Babiš totiž začal proklamovat věci, které byly pro českou vládu ještě před několika dny zakázané.
Setkání zástupců české vlády s delegací Marka Rutteho, generálního tajemníka Severoatlantické aliance, trvalo jen několik desítek minut. Když potom předstoupili před novináře, premiér Andrej Babiš začal o českých výdajích na obranu mluvit úplně jinak než dřív. Oznámil, že obranný rozpočet je jednou z priorit České republiky stejně jako vybudování větší armády.
Evropské státy spolu s Kanadou urychleně připravují nouzový plán pro případ, že by Spojené státy vystoupily z NATO nebo se rozhodly nepřijít Evropě na pomoc, píše deník The Wall Street Journal. Cílem je přizpůsobit stávající struktury tak, aby se Evropa dokázala bránit i bez americké podpory.
Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.
Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.
Rozpočet ministerstva obrany, který se letos propadne k hodnotě 1,7 procenta HDP, je pro Andreje Babiše a jeho současnou vládu stále větší brzdou. Po kritice ze Spojených států se přidal i prezident Petr Pavel. Ten sice státní rozpočet letos ještě nezablokuje, kabinetu ANO, Motoristů a SPD ovšem vzkázal, že pokud se obranné výdaje nevrátí k dříve naplánovanému růstu, příští rok už k vetu sáhne.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Česká republika začíná mít kvůli rapidně osekanému obrannému rozpočtu, který po zásahu kabinetu Andreje Babiše dosáhne jen něco přes 1,7 procenta HDP, stále větší mezinárodní problém. Byť vláda ANO, Motoristů a SPD věc marginalizuje, Praha přestává být v zahraničí věrohodným spojencem a v NATO se o ní mluví jako o zemi, která neplní sliby dané partnerským zemím.
Premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka se čtvrtečnímu setkání s americkým velvyslancem vyhnuli. Nebyli tak u toho, když Nicholas Merrick na Pražském hradě označil jejich rozrytí českého obranného rozpočtu za velký hazard a porušení spojeneckých slibů. A když chtěl reportér deníku Aktuálně.cz znát názor ministra obrany Jaromíra Zůny, ten před otázkami utekl.
Velitel čečenské jednotky Achmat Apti Alaudinov ve videu vyjádřil podporu Íránu a vyzval k vyzbrojení spojenců proti Západu. Současně ostře zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého označil za „antikrista“. Alaudinov, o němž se spekuluje jako o možném nástupci nemocného lídra Čečenska Ramzana Kadyrova, zároveň naznačil ochotu osobně se zapojit.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
S návrhem letošního obranného rozpočtu ve výši 155 miliard korun neudělal ministr Jaromír Zůna radost svým zastáncům ani odpůrcům. Byť Okamurova SPD, jejímž nominantem Zůna je, bojuje proti pořízení amerických letounů F-35, resort na ně letos uvolní dalších téměř pět miliard. V roce 2027 chce Zůna na obranu o 60 miliard korun více, což překvapilo jak opoziční politiky, tak i premiéra.
Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.
I když ve sněmovních volbách jako lídr kandidátky SPD v Libereckém kraji neuspěl, jeho politickou kariéru to nezastavilo. Možná právě naopak. Tomio Okamura z něj udělal náměstka na ministerstvu obrany. Teď Radovan Vích v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč Česku stačí dávat na obranu jen dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nebo proč má problém s nákupem německých tanků.
Arktida přestává být oázou klidu a mění se v bojiště strategických zájmů. Zatímco Rusko na severu buduje jaderné základny, americký prezident Donald Trump se soustředí na Grónsko. Severské státy varují, že nejkratší cesta ruských raket na Západ vede právě přes zamrzlý oceán. Deník Financial Times popisuje, jak tající ledy otevírají cestu k novému kolu mezinárodních závodů ve zbrojení.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
Agresivní snaha Donalda Trumpa o připojení Grónska k USA znovu otevřela otázku, nakolik jsou dnes Spojené státy pro Evropu spolehlivým bezpečnostním partnerem. Podle serveru Politico se v zákulisí stále častěji zmiňuje možnost užší evropské bezpečnostní spolupráce bez Washingtonu, do níž by mohla být zapojena i Ukrajina.
