Je to jen pár dnů, co se na konci května uzavřela éra Jiřího Šedivého na ministerstvu obrany. Vysoce postavený úředník a diplomat se zkušenostmi z NATO či Evropské obranné agentury se v pořadu Spotlight tvrdě pustil do vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli hrátkám s českými obrannými výdaji. „To je prostě ostuda,“ reaguje Šedivý na slova Marka Rutteho, generálního tajemníka NATO, který na Prahu ukázal.
Severoatlantická aliance se musí vrátit ke svým kořenům jako tvrdá vojenská aliance a Spojené státy budou otevřeně upozorňovat na země, které stále neplní své závazky, řekl ve čtvrtek v sídle NATO americký ministr obrany Pete Hegseth.
Spojené státy projevily zájem o možné zřízení stálé americké vojenské základny v Polsku, řekl ve středu agentuře AP náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. Učinil tak den poté, co polská vláda schválila kroky umožňující vznik takové základny na východním křídle NATO.
Poblíž běloruské čáry. To je jediný údaj, který čeští vojáci mohou o umístění své malé polní základny prozradit. Zhruba 35 kilometrů od východní hranice Severoatlantické aliance sedí trojice vyzbrojených vrtulníků UH-1Y. Jejich úkol je jediný. Ochránit Polsko před ruskými bezpilotníky, které už několikrát přiletěly z Běloruska. Zároveň vědí, že před nepřítelem musí zůstat skryti.
Na historické minimum klesla evropská důvěra ve Spojené státy jako „záruku bezpečnosti“. Vyplývá to z nového průzkumu, v němž jen každý desátý obyvatel z 15 evropských zemí vnímá USA jako spojence. Většina lidí ve všech zemích, které se do průzkumu zapojily, pochybuje, že by jim Spojené státy přišly v případě napadení na pomoc, napsal zpravodajský server The Guardian.
Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
Rumunsko řeší bezprecedentní incident. Ruský dron s bojovou hlavicí dopadl v noci na pátek na obytný dům a zranil dva lidi. Co se přesně stalo, čím se událost liší od předchozích incidentů a jaké kroky nyní zvažuje Bukurešť? Aktuálně.cz přináší přehled otázek a odpovědí s komentářem bývalého náčelníka Generálního štábu AČR generála Jiřího Šedivého.
Nová simulace amerických vojenských analytiků ukázala, že Rusko by litevskou metropoli Vilnius mohlo obklíčit do pěti dnů od začátku invaze. Černému scénáři se však podle expertů dá zabránit. Alternativní model totiž předpokládá, že dostatečná zásoba moderních dronů s umělou inteligencí dokáže první vlnu ruské ofenzivy prakticky zastavit a poskytnout dostatek potřebného času pro spojence.
Polský premiér Donald Tusk ve středu se svým britským protějškem Keirem Starmerem podepsal v Londýně novou bezpečnostní a obrannou dohodu. Cílem smlouvy je odradit potenciální hrozby, uvedla agentura PAP. Dohoda zahrnuje posílení vojenské spolupráce, včetně pořádání společných cvičení, a spolupráci obou zemí v obranném průmyslu. Oba premiéři se shodli, že největší hrozbu představuje Rusko.
Generální tajemník NATO Mark Rutte narazil se svým plánem na navýšení vojenské pomoci Ukrajině. Jeho návrh, aby každá členská země aliance přispívala na obranu Kyjeva 0,25 procenta svého HDP, odmítají největší evropské ekonomiky, včetně Velké Británie a Francie.
Pro alianční síly je to nové varování. Společné cvičení Aurora 2026 ve Švédsku suverénně ovládly dva ukrajinské dronové týmy čítající necelých dvacet operátorů. V roli fiktivního nepřítele drtily západní vojáky i techniku a nutily organizátory manévry opakovaně přerušit, aby se alianční jednotky mohly přeskupit.
Sbírka, jež neexistovala, ale přesto způsobila rozruch. Údajný plán shromáždit peníze na letenku pro prezidenta Petra Pavla, aby se mohl zúčastnit summitu NATO v Ankaře, přistál Vojenskému fondu solidarity do e-mailu koncem dubna. Podepsaný byl Jan Veverka. Jak se ukázalo, se spoluzakladatelem Skupiny D neměl ve skutečnosti nic společného.
Bývalý český velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský se stal vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Návrh na vytvoření pozice i jeho jmenování v pondělí schválila vláda, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
Arktické Špicberky jsou nejpravděpodobnějším místem, kde by Rusko mohlo otestovat soudržnost Severoatlantické aliance. Alespoň to naznačuje aktuální zpráva amerického think-tanku Atlantic Council, která zhodnotila možné scénáře ruské agrese v Evropě.
Za naprosto logické označil v pátek ministr zahraničí Petr Macinka to, že by měl na summitu Severoatlantické aliance v Turecku Českou republiku zastupovat premiér Andrej Babiš, nikoli prezident Petr Pavel. Českým novinářům to řekl při návštěvě Berlína. Zdůraznil, že politiku určuje vláda, a je proto důležité, aby ji i prezentovala.
Příští dva roky mohou být pro Rusko ideální příležitostí k otestování jednoty NATO. Podle evropských diplomatů, které cituje server Politico, je sice přímý útok nepravděpodobný, Rusko by však mohlo vsadit na omezené operace či menší vpády, jejichž cílem bude vyvolat chaos a rozkol v alianci.
„Jakékoli oslabování odstrašení alianci poškozuje. Pokud nejsilnější člen NATO označuje alianci za papírového tygra, nepřidává to na důvěryhodnosti. Z Putinova pohledu je takové prohlášení vítané.“ Tato slova prezidenta Pavla míří jasným směrem – k americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Pronesl je po úterním setkání s finským prezidentem Alexandrem Stubbem v Praze.
Český premiér Andrej Babiš v pondělí jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci aliance. Česká vláda se na to soustředí, řekl předseda vlády novinářům při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit válku s Íránem. Bílý dům si proto podle serveru Politico sestavil seznam „hodných a zlobivých“ členských zemí NATO, podle něhož by mohl rozhodovat o tom, kdo si zaslouží přízeň Spojených států a kdo naopak ponese následky.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
