Podle serveru Politico evropští lídři diskutují o vytvoření až 40 kilometrů širokého nárazníkového pásma mezi ruskými a ukrajinskými frontovými liniemi, které by v rámci poválečných bezpečnostních záruk střežily západní jednotky. Analytik Lukáš Visingr však upozorňuje, že Kreml podobné scénáře kategoricky odmítá a na Západě zase chybí politická vůle vyslat vojáky i přes ruský nesouhlas.
Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 000. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.
Optimismus Donalda Trumpa o rychlém ukončení války na Ukrajině naráží na chladnou reakci Moskvy. Zatímco západní spojenci jednají o bezpečnostních zárukách, podle šéfa ruské diplomacie nebudou mít tato opatření bez zapojení Ruska žádný význam. Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, jak navrhuje Západ, by se podle něj rovnalo zahraniční intervenci.
Prezident Donald Trump v pondělí přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v oválné pracovně Bílého domu k zásadnímu jednání o ukončení války na Ukrajině. Mezi diplomatickou vážností a Trumpovým osobitým stylem se za účasti předních evropských lídrů odehrávalo napjaté vyjednávání. Svět sleduje, zda se podaří dosáhnout průlomové dohody a jaký bude další osud Ukrajiny.
V pátek se v Anchorage sejdou Donald Trump a Vladimir Putin, aby rozhodli o dalším vývoji války na Ukrajině. Ve hře je mír, příměří i riziko nové eskalace. Evropské státy ladí strategii jen na dálku, doma čelí jejich lídři propadům popularity. Vojáci na frontě mezitím čekají, zda jim diplomacie přinese úlevu, nebo další těžké měsíce bojů. Svět zadržuje dech před možným historickým okamžikem.
Bezmála 70 procent Ukrajinců upřednostňuje co nejrychlejší ukončení bojů. Pouze 24 procent jich podporuje pokračování války až do vítězství, zatímco v roce 2022 tento postoj zastávala jasná většina (73 procent). Ukazuje to nejnovější průzkum amerického Gallupova ústavu.
Necelých 90 milimetrů může pomoci ochránit evropské země před ruským útokem. To je totiž rozdíl mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě. "Infrastrukturní projekt století" Rail Baltica, který má širokorozchodné tratě v Estonsku, Lotyšsku a Litvě propojit s evropskou železnicí a kromě cestujících rychle převážet i vojáky, se však potýká s potížemi a jeho dokončení vázne.
Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje s tím, že nejsevernější pobaltská země je mnohem lépe připravená, než byla Ukrajina v roce 2014. A navíc je členem NATO.
Minulý týden přiletěl do Litvy z Běloruska vojenský dron. Nejnovější vyšetřování ukázalo, že stroj, který se ztratil z radarů, a trvalo několik dní, než jej litevské úřady našly, s sebou nesl výbušniny.
Moskva směřuje k výraznému posílení své vojenské síly a změně obranné doktríny. Země, která vede agresi na Ukrajině, se chystá zavést celoroční brannou povinnost. Spolu se zvýšenými výdaji na obranu jde podle analytiků o signál, že se připravuje na budoucí konflikt s Evropou a státy NATO.
Evropské silnice, mosty a železnice nejsou v současnosti schopny zajistit rychlý přesun vojenské techniky a jednotek v případě ozbrojeného konfliktu s Ruskem. V rozhovoru pro deník Financial Times to uvedl evropský komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.
Západní armády uvízly ve způsobu uvažování z dob druhé světové války, varuje bývalý velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. Pokud se Ukrajina a její spojenci rychle nepřizpůsobí proměně moderního válčení, hrozí, že se konflikt protáhne až o desetiletí.
Do Litvy, jedné ze zemí pobaltského regionu a člena Evropské unie a NATO, v pondělí ráno vletěl dron z Běloruska. Bezpilotní stroj lidé zaznamenali poblíž hlavního města Vilniusu. Podle bezpečnostního experta Lukáše Visingra šlo o dron Gerbera, který Rusové ve válce na Ukrajině používají jako levný klamný cíl.
Generál Chris Donahue, velitel amerických sil v Evropě a Africe, prohlásil, že NATO by mohlo rychle obsadit ruskou Kaliningradskou oblast, která je klíčovým ruským územím s jadernými zbraněmi. Generál zároveň představil novou strategii aliance na posílení pozemních sil na východním křídle, zaměřenou zejména na obranu pobaltských států proti možnému ruskému útoku.
Na prestižní konferenci americké armády AUSA, která se letos konala v německém Wiesbadenu, zazněl nečekaně ostrý hlas z Ukrajiny. Robert "Magyar" Brovdi, velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů, vystoupil s výzvou, jež byla zároveň kritikou: NATO musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii a začít brát vážně realitu moderního bojiště, kterou Ukrajina bolestivě poznává každý den.
Také ve druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz prezident Petr Pavel popisuje, co pro něj bude důležité v čase po sněmovních volbách v souvislosti s tím, koho pověří sestavením vlády, jak velkou roli v tom bude hrát případná její stabilita a koho považuje za bezpečnostní hrozbu pro stát.
Prezident Petr Pavel se v první části obsáhlého rozhovoru pro Aktuálně.cz svěřuje s tím, co ho nejvíc zklamalo na české politice, kde spatřuje příčiny vyhrocených vztahů mezi koalicí a opozicí a co bude zohledňovat při vzniku příští vlády. Připouští také, že je v danou chvíli vznik koalice ANO a SPD realistickou variantou. Podle něj se to ale může ještě změnit.
Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že je z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamán, ale že s ním ještě neskončil. Kromě toho oznámil dodání dalších zbraní bránící se Ukrajině a pohrozil cly ve výši sta procent na zboží z Ruska a od jeho obchodních partnerů. Kreml v úterý reagoval slovy, že Trumpovy návrhy jsou vážné a bude třeba je analyzovat.
"Největší výzvou pro NATO je, že je dnes velmi levné vypouštět velké množství útočných dronů na dálku - v podstatě v několika vlnách za sebou. Zároveň se díky umělé inteligenci a kybernetickým útokům dají velmi rychle měnit cíle těchto útoků," upozornil pro Reuters americký vědec specializující se na bezpečnostní studia Benjamin Jensen.
Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.
