Během nadcházejícího spojeneckého summitu v Haagu členské země NATO ohlásí, že jejich obranné výdaje stoupnou do roku 2035 na pět procent hrubého domácího produktu. Snad kromě Španělska, které má s takovým růstem problém. Pro Českou republiku to znamená, že ze současných 177 miliard bude muset do obrany jít 400 miliard korun ročně. Právě nyní úředníci počítají, jak astronomické částky docílit.
Před několika dny varoval šéf německé rozvědky, že Rusko může vyslat "zelené mužíčky", známé už z invaze na Krym v roce 2014, do nejsevernější pobaltské země, do Estonska. O tom, jestli je to reálná možnost, zda se dá věřit článku pět, který by měl zajistit bezpečnost států NATO, a proč je rád za Trumpův tlak na Evropu, jsme mluvili s estonským ministrem zahraničí Margusem Tsahknou.
Šéf německých špionů začátkem týdne varoval před iluzemi o ruských záměrech. Podle Bruna Kahla je pro Kreml případné ovládnutí Ukrajiny jen prvním krokem při cestě na Západ. V posledních dnech varování evropské bezpečnostní komunity před ruskou válečnou mašinou sílí, generální tajemník NATO Mark Rutte víceméně souběžně prohlásil, že Evropa má pět let na to, aby se na Rusy připravila.
Letectvo NATO je početnější, lépe vycvičené a technologicky lepší než to ruské. Ale Rusové se rychle učí, jsou velmi dobří v elektronickém a kybernetickém boji a dokázali rapidně zvýšit svou zbrojní produkci. Tak hodnotí situaci generál Phillipe Lavigne, bývalý velitel francouzských vzdušných sil, který se v Praze účastní bezpečnostní konference Globsec.
Střevní potíže českých vojáků na zahraničních operacích jsou znovu diskutovaným tématem. Před více než deseti lety média upozornila, že příslušníci armády trpěli v Afghánistánu průjmy, které spojovali s návštěvou televizního baviče Jiřího Babici. Teď obrana přiznala, že žaludeční potíže měli čeští vojáci i na Slovensku. "Byly tam obrovské problémy se stravováním," upřesnila Jana Černochová.
Válka na Ukrajině neskončí, jestliže NATO neomezí své aktivity ve východní Evropě, varoval jeden z nejvýš postavených ruských úředníků - náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Jde o další veřejné vyjádření kremelské elity, které vyvíjí tlak nejen na Ukrajinu, ale i na celé evropské křídlo Severoatlantické aliance.
"Ekonomika NATO je 25krát větší, přesto Rusko produkuje čtyřikrát více munice a tanků než Severoatlantická aliance. Za tři měsíce vyrobí Rusko to, co NATO za rok - 1500 tanků, 3000 obrněných vozidel či 200 raket Iskander." Generální tajemník NATO Mark Rutte v Londýně šokoval čísly o ruských schopnostech. NATO má podle něj pět let na přípravu.
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varuje před podceněním ruských záměrů vůči Západu a NATO. Ukrajina je pro Moskvu jen první krok na cestě na Západ, řekl Kahl v podcastu Table.Today.
Rusové vyrábějí čtyřikrát více munice než NATO. To je podle bývalého českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského neuvěřitelné, Evropa se stává "kontinentem číšníků a hoteliérů", varuje. V rozhovoru pro Aktuálně.cz také rozebírá, zda nás USA v případě konfliktu s Putinem podrží, jestli má Trump páky na Rusko ohledně ukončení války na Ukrajině nebo co je "fentanylem" ekonomiky.
Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Krajský soud v Brně ve středu zastavil stíhání čtyř českých vojáků obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Reagoval tak na aboliční rozhodnutí prezidenta Petra Pavla. "Státní zastupitelství mi neukázalo celý spis, i když jsme o to výslovně žádali," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz právní zástupce omilostněných vojáků Radek Ondruš.
Pokud soud dospěje k závěru, že pro zastavení trestního stíhání čtyř českých vojáků obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce, je potřebný souhlas Severoatlantické aliance (NATO), bude si ho muset soud vyžádat. V úterý to prohlásil prezident Petr Pavel, který se pro abolici rozhodl minulý týden.
Zatímco ve světě mizí ploty, Finsko naopak jeden masivní staví, a to přímo na hranici s Ruskem. Nová bariéra má nejen zastavit migranty, ale symbolizuje i zásadní obrat v politice země, která ještě nedávno s Moskvou udržovala křehké vztahy. Teď místo turistů přichází ostnatý drát, kamery a nejistota, jak se život v pohraničí změní.
Nekonvenční přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa ke spojenectvím nám připomněl, že Evropa se nemůže spoléhat na to, že se o její bezpečnost a obranu postarají jiní. V projevu na veřejné debatě evropského think-tanku European Policy Centre v Bruselu to v úterý řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj tuto zodpovědnost musí vzít na sebe.
Kreml svůj pohled stočil na Evropu. Nabírá více vojáků, nově vyrobenou vojenskou techniku a zbraně už neposílá do bojů na Ukrajině, ale šetří si je. U společných hranic rozšiřuje základny i železniční síť pro případný konflikt se zeměmi NATO.
Byť se loni rozpočet obrany několikrát zvyšoval a ještě v prosinci vláda Janě Černochové (ODS) přilila 2,9 miliardy korun, útrata resortu činila "jen" 1,99 procenta HDP, požadovanou hranici tak nepřekročila. Číslo ministerští úředníci potvrdili v úterý poslancům. A jen díky tomu, že do českých obranných výdajů se nově započítávají i další úřady, mohla Praha do NATO reportovat o něco vyšší výdaje.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv znovu pohrozil Švédsku a Finsku možným odvetným úderem včetně jaderného v případě vojenského střetu se Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Reuters. Původně neutrální země k obrannému paktu přistoupily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Bývalý německý kancléř Helmut Kohl nechal z některých dokumentů z počátku 90. let před zveřejněním odstranit své výroky, u kterých se později ukázalo, že se mýlil. Vyplývá to z rešerše zpravodajského webu Der Spiegel. Jeden z nich se týkal také bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla. Kohl o něm řekl, že nerozumí politice a měl by v ní být jen na přechodnou dobu.
Spojené státy očekávají ve středu od Kyjeva odpověď na mírový rámec, podle kterého by USA uznaly Krym za součást Ruska a neoficiálně také ruskou kontrolu nad takřka všemi okupovanými částmi Ukrajiny. Napsal to portál Axios, který se odvolává na své zdroje. Konečná nabídka amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ji Axios označil, tak vyžaduje, aby Ukrajina přijala ruskou okupaci.
Kreml rozjel snahu využít koloniální minulosti Ruského impéria a Sovětského svazu, aby ospravedlnil budoucí agresi proti státům NATO. Jde především o země, jejichž území dříve načas ovládaly právě tyto dva historické útvary.
