Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže.
Bylo to vůbec první veřejné představení německého "supertanku" Leopard 2A8 poté, co jejich nákup za více než 34 miliard korun bez soutěže podepsalo české ministerstvo obrany. Jenže show na Dnech NATO v Ostravě skončila příjezdem cizinecké policie a občanskoprávním sporem. Osádka továrního tanku firmy KNDS totiž pojala své představení natolik divoce, až nabourala bezpečnostní plot chránící ranvej.
Letošní ročník Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR měl díky bohatému programu hned několik vrcholů, jedním z nich byla propracovaná show akrobatické skupiny Red Arrows britského Královského letectva RAF. Podívejte se na jejich vystoupení očima pilota jednoho z červených hawků.
Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR navštívilo na letišti v Mošnově na Novojičínsku dohromady za oba dny 150 tisíc lidí, oznámili pořadatelé. Nezaznamenali žádné větší problémy. V sobotu bylo podle údajů policie diváků asi 95 tisíc, v neděli o něco méně.
Evropa se musí rychle poučit ze zkušeností Ukrajinců. Západ po nedávných vpádech ruských dronů do Polska a Rumunska riskuje, že za agresivními Rusy zaostane, varuje Ukrajina. Země je připravena vycvičit NATO v jejich sestřelování.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to na svém webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.
NATO musí zlepšit svoji hru, aby dokázalo držet krok s velkým hráčem pokeru Vladimirem Putinem. Podle britského analytika Jamieho Shea, který do roku 2018 pracoval jako náměstek generálního tajemníka NATO pro nově vznikající bezpečnostní výzvy, je jen otázkou času, kdy ruské rakety nebo drony spadnou na obydlené části zemí NATO.
Podobně jako Česká republika i Polsko po ruské agresi na Ukrajinu urychlilo nákupy vojenské techniky. Ovšem v počtech, které vyrážejí dech: tisíc tanků, 500 raketometů HIMARS, 96 bitevních vrtulníků Apache, 300 samohybných houfnic, 48 odpalovacích stanic pro rakety Patriot… Jenže jak efektivní to je proti stovkám či tisícům ruských dronů?
Zatímco ministryně obrany Jana Černochová popisuje téměř dvě desítky bezpilotníků vyslaných na Polsko jako "bezprecedentní útok ruských dronů", její náčelník generálního štábu Karel Řehka mluví o testu. Tenhle scénář naznačil už před několika dny, když popisoval, jak jednoduše může Vladimir Putin zkoušet rozložit Severoatlantickou alianci, aniž by někam do Evropy vyslal svá okupační vojska.
V noci z úterý na středu došlo k nejvážnějšímu incidentu posledních měsíců na východním křídle NATO. Polské úřady potvrdily, že od 23:30 v úterý 9. září až do ranních hodin 10. září zaznamenaly celkem 19 narušení svého vzdušného prostoru bezpilotními letouny, které přiletěly z území Ruska a Běloruska.
Polsko v noci sestřelilo bezpilotní letouny, které narušily jeho vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině. Polská armáda krátce před 4:00 informovala, že drony opakovaně narušily vzdušný polský prostor, operační velitelství poté uvedlo, že nařídilo použít zbraně.
Na východě Polska nedaleko hranic s Běloruskem se v neděli pozdě večer našly trosky neidentifikovaného létajícího objektu, informovala polská policie. Jde o další z incidentů, které v poslední době hlásí země na východní hranici NATO v blízkosti Ukrajiny napadené Ruskem, připomíná agentura Reuters.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka má zato, že Rusko a celá jeho společnost se připravuje na válku s Evropou. Podle něj je proto nutné protivníka přesvědčit, že země Severoatlantické aliance jsou ochotné pro svou obranu použít sílu. "Ukrajina nám ukazuje, že se Rusku dá postavit," prohlásil Řehka ve svém poměrně burcujícím projevu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Prague Defence Summit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vystoupil jako hlavní řečník na Pražském obranném summitu, kde se mimo jiné diskutovaly otázky evropské obrany, podpory Ukrajiny a strategie ohledně rostoucí hrozby ze strany Ruska. V posledních měsících Rutte opakovaně varoval před ruským zbrojením. „Strašení má Rutte trošičku v popisu práce,“ komentuje bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.
Premiér Petr Fiala (ODS) přijal na úřadu vlády generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Marka Rutteho. Zhruba hodinové jednání se bude týkat evropské bezpečnosti, obranné spolupráce, mírových jednání a pomoci Ukrajině. Před schůzkou se Fiala a Rutte společně zúčastnili prostřednictvím videokonference jednání takzvané koalice ochotných v Paříži.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dorazil ve čtvrtek do Prahy a hned ráno se ostře pustil do Moskvy a Pekingu. Upozornil na to, že obě země se stále zřetelněji sbližují a zbrojí obrovským tempem především proto, aby zvýšily svůj vliv ve světě. "Rusko je a bude destabilizačním prvkem v Evropě i v celém světě," varoval účastníky Rutte.
Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě. Informují o tom agentury PAP a Reuters.
Jsou dva lidé, kteří zásadně přispěli k tomu, aby Evropané konečně začali investovat do obrany tak, jak mají: Vladimir Putin a Donald Trump, konstatuje bývalý ředitel sekce pro obranu, politiku a strategii na ministerstvu obrany Jan Jireš. Naznačuje přitom, že desítky let zanedbávání této oblasti nejdou smazat lusknutím prstu.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který žije od roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. Ve vzácném vystoupení, které zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Podle amerických a evropských představitelů se nad východním Německem v posledních měsících opakovaně objevují průzkumné drony, které sledují logistické cesty využívané k přepravě vojenského materiálu na Ukrajinu. Úřady se domnívají, že jde o součást širší snahy Moskvy získat zpravodajské informace a případně připravit půdu pro sabotáže.
