Beztak napjaté vztahy mezi Grónskem a USA se dál komplikují. Na čtvrtek chystaná návštěva americké delegace, jejíž součástí bude manželka viceprezidenta USA Usha Vanceová, vyvolala kritiku ze strany grónských politiků. Ti cestu vysokých amerických představitelů do Grónska označují za projev nedostatku respektu. Ostrov bohatý na vzácné nerosty se stal důležitým bodem geopolitické hry v Arktidě.
Kvůli nákupu amerických zbraní hodlá německý ministr obrany Boris Pistorius svolat krizovou schůzku s představiteli armády. Hlavním tématem by přitom měly být stíhačky F-35, informoval s odvoláním na své zdroje list Süddeutsche Zeitung. Německé ministerstvo obrany však tuto informaci záhy popřelo.
Globální obrat, k němuž dochází od lednového nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, se stále zřetelněji projevuje i v Česku. "Hovoříme o začínající zásadní proměně světového bezpečnostního řádu, která zpochybňuje řadu našich dosavadních jistot," řekl prezident Petr Pavel. Poslanec Tomio Okamura v této souvislosti zmínil, že je třeba změnit koncept české armády.
Podle Petra Fialy hrozí, že aktuální události, kterými prochází "starý kontinent", mohou znamenat konec Evropy tak, jak ji známe. "Nám nezbývá než zatnout zuby, reformovat, co půjde, a investovat do vlastní síly," prohlásil premiér v projevu na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. V ostrém proslovu potvrzujícím čerstvý obrat české obranné politiky zdůraznil hrozbu ze strany Kremlu.
Donald Trump v pondělí oznámil, že bude v úterý jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o příměří na Ukrajině. Své si k tomu už předtím řekli i další členové Trumpovy administrativy jako ministr zahraničí Marco Rubio či zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff, který již jednal přímo v Kremlu. Ozvala se i ruská strana. Aktuálně.cz přináší souhrn nejdůležitějších výroků.
Během několika týdnů se velká část českých vzdušných sil přesune na Island. Pětice gripenů vyzbrojených raketami a kanóny tam bude až do léta hlídat vzdušný prostor, k němuž se často přibližují ruské strategické bombardéry i stíhačky. Čeští piloti oblast znají, pod hlavičkou mise NATO se nad Island vydávají už počtvrté. Ovšem teď poprvé v realitě ruské agrese proti Ukrajině.
Právě před 26 lety se Česko stalo členem Severoatlantické aliance. Po většinu svého členství však Praha neplnila jeden z hlavních závazků - dávat na vlastní obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. "Každý chtěl bezpečnostní garance, ale nikdo nebyl ochoten za ně platit. Tahle politika přivedla Evropu na okraj propasti války," říká Jakub Landovský, bývalý český velvyslanec při NATO.
Hned jak v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila odvážný plán na podporu zbrojního průmyslu, začalo se řešit, co vše půjde za balík mnoha miliard eur pořídit a kdy se jednotlivé státy k uvolněným penězům dostanou. Jak v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká stratég Jan Jireš z ministerstva obrany, pokladna by se měla otevřít velmi brzo.
Začátkem tohoto týdne se ve švédském tisku objevila zpráva, že tamní policisté vyšetřují pokus o sabotáž čerpadel, který, nebýt včasné reakce, mohl zastavit dodávky vody pro celý ostrov Gotland. Ten vzhledem ke své strategické poloze zhruba uprostřed Baltského moře představuje klíčové území pro bezpečnost nejen Švédska, ale i celé Severoatlantické aliance.
Obstála by Evropa v konfliktu s Ruskem bez americké pomoci? V čem jsme na kontinentě soběstační a v čem naopak Ameriku potřebujeme? Jsou nějaké typy evropských zbraní, ve kterých předčíme USA? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Aktuálně.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Podle něj přezbrojení Evropy také definitivně ukončí projekt Green Dealu.
Pokud se Spojené státy stáhnou z Evropy, starý kontinent bude muset investovat více do obrany, zrekrutovat statisíce vojáků a lépe koordinovat zbrojní výrobu. Západní analytici odhadují, že Rusko bude schopné zahájit útok na evropské území během tří až deseti let.
Sotva Česko taktak splnilo dávný závazek Severoatlantické alianci a její celkové roční výdaje na obranu atakují dvě procenta hrubého domácího produktu, přichází vystřízlivění. I kvůli nevyzpytatelnosti Donalda Trumpa a americké politiky směrem k Evropě bude muset obranný rozpočet mířit ke třem a výhledově i pěti procentům HDP, což je přes 400 miliard korun. Otázkou je, kde na to státní kasa vezme.
Klíčovým bodem při jakékoliv jednání s Rusy bude jejich požadavek kontrolovat celou Doněckou, Chersonskou a Záporožskou oblast Ukrajiny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká expert na moderní dějiny Ruska Filip J. Scherf, který působí na University of St. Andrews ve Skotsku.
Evropa se musí postavit realitě měnícího se světa, kde americká role již není samozřejmostí. Podle bývalého poradce Margaret Thatcherové, novináře Johna O'Sullivana, jsou ale snahy o strategickou autonomii bez Spojených států iracionální. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se vyjádřil k Donaldu Trumpovi, ukončení války na Ukrajině a nutnosti, aby Evropa investovala do obrany v rámci NATO.
Páteční tahanice v Bílém domě je sice stále těžko uvěřitelná, zapadá ale do globálního vývoje posledních týdnů. Někteří evropští lídři vystupují razantněji než kdykoliv předtím, aby kontinentu připomněli, že ucelená Evropa může mít v trojúhelníku s USA a Ruskem nejsilnější pozici. A že je schopna, nezávisle na Trumpovi, společně s Ukrajinou Putina zastavit. Jen to bude stát hodně peněz a škrtů.
Ačkoli se Západ dosud zaměřoval na vývoj sofistikovaných bojových technologií, válka na Ukrajině ukázala, že schopnost vyrobit jednoduché zbraně levně a rychle může být při bojích klíčová. Podle politiků, které oslovil web Business Insider, by to mohl být pro státy NATO i Ameriku problém. V případě, že by se musely postavit rovnocenným soupeřům, jako je Rusko nebo Čína, by totiž zaostávaly.
Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil vývoj ukrajinsko-ruské války do nové éry. Stejně jako Evropa je i Turecko mimo mírová vyjednávání. Tři roky se země se strategickou polohou i komplikovanými sousedskými vztahy stavěla do role mediátora konfliktu, teď chce turecký prezident Erdogan vrátit zemi zpátky do hry.
Na počínání Evropanů na poli obrany a bezpečnosti si minulý týden veřejně postěžovali Američané. Chtěli by, aby evropský obranný potenciál, a to včetně průmyslu, byl soběstačnější. "Máme kvalitu, ale chybí nám kvantita. Schází velké projekty, které by sjednocovaly a vedly průmysl ke spolupráci napříč zeměmi," říká pro Aktuálně.cz Jiří Šedivý, výkonný ředitel Evropské obranné agentury.
"Donald Trump a spol. dělají to, co říkali po celý čas kampaně, tedy že Ukrajinu v NATO nechtějí, tedy že návrat k hranicím z roku 1991 je nerealistický, tedy že z jejich pohledu ta vyjednávání budou více bilaterální, tedy mezi USA a Ruskem," říká politický geograf Jan Kofroň.
Evropští politici už řeší, kolik kdo může poslat vojáků na Ukrajinu v rámci mise, která bude dohlížet na možný klid zbraní - na příměří, které má v příštích měsících dojednat americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
