Evropští politici už řeší, kolik kdo může poslat vojáků na Ukrajinu v rámci mise, která bude dohlížet na možný klid zbraní - na příměří, které má v příštích měsících dojednat americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Ruská armáda utrpěla na Ukrajině těžké ztráty a ty navíc neustále rostou. Západ si ale podle spojenců v NATO nesmí oddechnout. Válečná mašinerie Kremlu se podle nich roztočila a Rusko je nebezpečnější než kdy předtím.
Americký prezident Donald Trump si ve středu telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, poté zavolal i svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému. Zda se Trumpovi povedlo jedním hovorem vyvést Putina z izolace a jaký signál včerejší posloupnost telefonátů vysílá Ukrajině, analyzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jan Kofroň.
Přemýšleli jste někdy, jak je možné, že e-mail, který pošlete z Česka, dorazí na druhou stranu zeměkoule během pár vteřin? Skrývá se za tím rozlehlá síť více než 1,5 milionu kilometrů kabelů na dně oceánů. Tyto podmořské kabely v počtu okolo 500 umožňují bleskový přenos dat na velké vzdálenosti a tvoří tak základ globálního internetu a komunikace. Poslední dobou jsou ale stále více poškozovány.
"Nemůžeme přece všichni mít všechno," zkritizovala europoslankyně Klára Dostálová (ANO) modernizaci a nákupy české armády. "Závazky, které jsme dali NATO, nejsou žádný luxus, nýbrž nutnost," oponuje jí ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zjistit ale, co všechno tedy může vojsko nabídnout k obraně aliance, není jednoduché. Obrana totiž přestala zveřejňovat počty a druhy techniky.
Byl ministrem obrany, náměstkem generálního tajemníka NATO i ředitelem Evropské obranné agentury. Teď se diplomat Jiří Šedivý chystá zpátky do Prahy. Ministerstvo zahraničí pro něj ale nemá žádné místo, které by odpovídalo jeho dosavadní kariéře. Podle zjištění Aktuálně.cz mu úřad Jana Lipavského nabídl pozici řadového referenta.
Série incidentů a pravděpodobných sabotáží podmořských kabelů v Baltském moři už v polovině ledna vedla k tomu, že Severoatlantická aliance oznámila novou operaci na ochranu tohoto moře s názvem Baltská stráž. V neděli ale došlo k poškození dalšího kabelu, tentokrát mezi Lotyšskem a Švédskem. Událost napověděla, jak bude obrana infrastruktury v Baltském moři reálně vypadat.
Ještě předtím, než se Petr Pavel stal v NATO šéfem vojenského výboru, byl nejvýše postaveným Čechem v alianci. Jan Vylita jako jeden z šesti hlavních auditorů kontroloval hospodaření armádního paktu. Přesně před deseti roky ale přišel nečekaný a strmý pád. Vzali mu bezpečnostní prověrku a v Bruselu musel skončit. Vylita pak u soudů vyhrál a stát mu nedávno musel zaplatit několik milionů.
"Teď jsme v bezpečí, ale za čtyři nebo pět let už nebudeme. Pokud to neuděláme, budeme muset vytáhnout učebnice ruštiny nebo odjet na Nový Zéland," řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na pondělním zasedání Evropského parlamentu. Současný příspěvek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu podle něj už nestačí.
Nastupující prezident USA chce získat Grónsko, Panamský průplav i Kanadu. A kvůli rukojmím v Gaze hrozí Hamásu peklem.
Zásahem finského komanda proti posádce tankeru v Baltském moři pokračuje spirála incidentů a slovních útoků mezi Helsinkami a Moskvou. Rusko-finská hranice je dlouhá 1343 kilometrů a jde zároveň o hranici NATO a Ruska od dubna 2023, kdy severoevropská země vstoupila do této aliance. Finové všechny hraniční přechody uzavřeli.
Vztahy Ruska a NATO se zdají být horší než v dobách studené války. Podle ruského politologa a novináře Georgije Bovta, jehož pohled přinesla agentura Reuters, nesou na současném stavu podíl viny obě strany a nevylučuje přímý vojenský střet.
Zvolený americký prezident Donald Trump by "rozhodně zvážil" vystoupení Spojených států ze Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s televizí NBC News pro pořad Meet the Press, který bude odvysílán v neděli pozdě večer SEČ. Zároveň ale uvedl, že pokud budou evropské země platit za obranu, zachová americkou roli v této obranné alianci.
Západ podle některých vojenských analytiků není připraven na velkou opotřebovávací válku podobnou té, která teď probíhá na Ukrajině. Jeho přístup se ukázal jako úspěšný v nedávných konfliktech, ale to se nejednalo o války s velmocemi.
Rozpočet na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) nebude stačit, řekla v úterý na zahájení velitelského shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dvě procenta podle ní nejsou strop, ale podlaha, uvedla. Nová administrativa Spojených států podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek k Severoatlantické alianci (NATO).
Česká republika si je plně vědoma toho, že z aliančního spojenectví vyplývají nejen výhody, ale také závazky. V dopise zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi to minulý týden napsal prezident Petr Pavel. Kromě obrany je podle něj Česko připraveno se Spojenými státy posílit spolupráci v kybernetické bezpečnosti či energetice.
Ve druhém kole prezidentských voleb v Rumunsku se 8. prosince utká nezávislý krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, který je kritikem NATO, a bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová. Informuje o tom agentura Reuters po sečtení prakticky všech hlasů odevzdaných v nedělních volbách.
Bývalý finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek představil europoslancům svou zprávu o připravenosti Evropské unie na nadcházející bezpečnostní výzvy. Niinistö navrhuje společný evropský zákon o připravenosti, výrazné investice do navýšení počtu kybernetických expertů nebo lepší spolupráci mezi civilním a armádním sektorem po případ napadení nepřátelskou zemí.
"Rusko utrpělo na Ukrajině značné ztráty, ale jeho armáda má stále k dispozici nebezpečné bojové síly, které konflikt téměř nezasáhl," varoval v rozhovoru pro think-tank Atlantic Council nejvýše postavený americký generál v Evropě Christoher Cavoli. Tvrdí, že Moskva je stále nebezpečná a dohání své válečné ztráty.
Mezi čtyřmi velkými spojeneckými zeměmi jsou rozpory v další podpoře Ukrajiny proti Rusku. Ukázala to berlínská schůzka amerického prezidenta Joea Bidena, jeho francouzského protějšku Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Olafa Scholze.
