Česko plánuje posílit obranu východní hranice Severoatlantické aliance. Za tím účelem je připraveno navýšit počet svých vojáků, kteří by mohli být k dispozici. Jejich počet by stoupl více než o polovinu. Vyplývá to z materiálů ministerstva obrany, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Vláda se jím bude zabývat na jednom z nejbližších zasedání.
Rumunský prezident Klaus Iohannis ve čtvrtek oznámil, že už neusiluje o post generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Uvolnil tím cestu končícímu nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu, který je nyní jediným kandidátem na funkci. Iohannis uvedl, že Rumunsko Rutteho nástup do čela aliance podpoří, informovala agentura Reuters.
Výzvy k semknutosti a solidaritě Severoatlantické aliance tváří v tvář ruské hrozbě a zároveň k dlouhodobé podpoře Ukrajiny zazněly v úterý na úvod summitu Bukurešťského formátu (B9). Ten sdružuje devět zemí z východního křídla NATO. V Rize jsou ale zastoupeni i noví členové aliance Finsko a Švédsko a také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Ukrajina nyní může minimálně část amerických zbraní používat k úderům na ruském území. Bude to pro prezidenta Vladimira Putina znamenat překročení červené linie?, ptá se americký server Newsweek odborníků.
Účastnil se vojenských misí v Afghánistánu a Kosovu, pak šéfoval Vojenské policii. Nyní dostal od vlády Otakar Foltýn za úkol řídit boj proti ruskému vlivu. "Jsem známý buldozer. Jestli mě na konci ukřižují, chci za sebou nechat kus práce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vysvětluje také, proč už není čas na přesvědčování "zombíků", kteří uvízli v dezinformacích a staví se proti státu.
Od začátku války v Ukrajině asi každého ta otázka napadla: jak jsou chráněná česká města, pokud by nastala situace, že Rusko z nějakého důvodu odpálí své rakety dlouhého doletu i na jiné země?
Za největší chybu svého prvního funkčního období letos opětovný kandidát do Bílého domu Donald Trump považuje, že byl příliš hodný a velkorysý. Do prezidentských voleb ve Spojených státech zbývá šest měsíců a experti se shodují, že další Trumpovo prezidentství by zamíchalo kartami na domácí i světové půdě. Popisujeme, jaké jsou jejich největší obavy a co na ně říká sám Trump.
Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) vyzvaly Gruzii, aby stáhla sporný zákon o zahraničních agentech, který parlament v úterý definitivně schválil navzdory protestům desítek tisíc lidí v ulicích. Gruzínská vláda se tímto krokem vzdaluje od členství v Evropské unii, uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, které mají největší povědomí o ruské hrozbě. Naopak skoro třetina Slováků viní z války na Ukrajině Západ. Ukázala to nová mezinárodní analýza, kterou vydala slovenská nevládní organizace Globsec. Přestože jsou Češi spokojeni s demokracií, třetinu by lákal totalitní systém bez regulérních voleb.
Po celý květen si Rusové mohou prohlížet západní techniku, kterou vojáci kremelského režimu ukořistili na Ukrajině. Vozidla a zbraně vystaví v moskevském Parku vítězství, což je skanzen, který jinak připomíná porážky nacistického Německa.
Nová vzletová dráha a armádní zázemí, ale také výstavba obchodů, školek či bytů čeká v rámci rozšíření rumunskou základnu Mihail Kogalniceanu poblíž černomořského přístavu Konstanca, kde jsou nasazení vojáci NATO. Cílem projektu je téměř zdvojnásobit kapacitu základny, která nyní pojme na pět tisíc vojáků, a učinit z ní rozlohou největší zařízení svého druhu v Evropě.
Sto miliard eur na pět let je málo, říká k balíčku pomoci Ukrajině, který chystá NATO, profesor válečných studií na King's College v Londýně Michael Clarke. Podle něj je také problémem to, že pomoc může přijít pozdě. "Mělo by to pro Ukrajinu význam, kdyby byla ve válce i příští rok, ale Ukrajina je v takové fázi, kdy válka může poměrně brzo špatně skončit kvůli nedostatku munice," vysvětluje.
Ruská armáda je nyní ve skutečnosti větší o 15 procent, než byla v době zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Při slyšení ve Výboru pro ozbrojené složky americké Sněmovny reprezentantů to řekl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Christopher Cavoli.
Česko bude v květnu hostit mezinárodní letecké cvičení Lion Effort, mezi 500 vojáky bude asi 150 příslušníků zahraničních armád. Zapojí se také více než 20 letounů. Informovala o tom ve čtvrtek tisková důstojnice velitelství vzdušných sil české armády Zuzana Sekaninová.
Technikou, která na ukrajinském bojišti ani zdaleka nevyužila potenciál, je hlavní bojový tank z arzenálu západních armád. Americký M1A2 Abrams, britský Challenger 2 či německý Leopard 2 v daných podmínkách a ve stylu boje neobstály.
Ruské propagandě se opět něco povedlo. Zpráva o tom, že Rusko - ústy ruského prezidenta Vladimira Putina - neplánuje napadnout žádnou zemi NATO, obletěla veřejný prostor. Je pochopitelné, že o ní média informují, koneckonců jde stále o prezidenta největší země světa s obrovským jaderným arzenálem. Dá se ale Putinovi věřit? Odpověď je jednoduchá.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na pátek informoval Kreml.
Více než 1600 letadel ve východní Evropě se během dvou dnů potýkalo s problémy s navigací, když prolétala kolem ruské exklávy Kaliningrad. Podobné potíže se tu objevují opakovaně a setkal se s nimi před dvěma týdny i vládní speciál britského ministra obrany Granta Shappse. Kreml na tomto území má systémy sloužící k elektronickému boji a stále častěji je používá.
Vladimir Putin začal opět vyhrožovat jadernými zbraněmi. "Máme je. A můžeme je použít," prohlásil. Podle předního amerického odborníka, profesora Scotta Sagana ze Stanfordovy univerzity, nejsou hrozby ruského vládce prázdné. Naopak. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč je riziko atomové války nyní tak vysoké, a vysvětluje, jak se Západu Putina daří od použití jaderných zbraní odradit.
Švédsko v březnu po odkladech, které způsobilo maďarské otálení s ratifikací, vstoupilo do NATO. V Baltském moři se tím výrazně změnil poměr sil mezi aliancí a Ruskem. "Baltské moře je teď jezero NATO," pochvaloval si lotyšský ministr zahraničí Krišjanis Karinš.
