Sto miliard eur na pět let je málo, říká k balíčku pomoci Ukrajině, který chystá NATO, profesor válečných studií na King's College v Londýně Michael Clarke. Podle něj je také problémem to, že pomoc může přijít pozdě. "Mělo by to pro Ukrajinu význam, kdyby byla ve válce i příští rok, ale Ukrajina je v takové fázi, kdy válka může poměrně brzo špatně skončit kvůli nedostatku munice," vysvětluje.
Ruská armáda je nyní ve skutečnosti větší o 15 procent, než byla v době zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Při slyšení ve Výboru pro ozbrojené složky americké Sněmovny reprezentantů to řekl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Christopher Cavoli.
Česko bude v květnu hostit mezinárodní letecké cvičení Lion Effort, mezi 500 vojáky bude asi 150 příslušníků zahraničních armád. Zapojí se také více než 20 letounů. Informovala o tom ve čtvrtek tisková důstojnice velitelství vzdušných sil české armády Zuzana Sekaninová.
Technikou, která na ukrajinském bojišti ani zdaleka nevyužila potenciál, je hlavní bojový tank z arzenálu západních armád. Americký M1A2 Abrams, britský Challenger 2 či německý Leopard 2 v daných podmínkách a ve stylu boje neobstály.
Ruské propagandě se opět něco povedlo. Zpráva o tom, že Rusko - ústy ruského prezidenta Vladimira Putina - neplánuje napadnout žádnou zemi NATO, obletěla veřejný prostor. Je pochopitelné, že o ní média informují, koneckonců jde stále o prezidenta největší země světa s obrovským jaderným arzenálem. Dá se ale Putinovi věřit? Odpověď je jednoduchá.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na pátek informoval Kreml.
Více než 1600 letadel ve východní Evropě se během dvou dnů potýkalo s problémy s navigací, když prolétala kolem ruské exklávy Kaliningrad. Podobné potíže se tu objevují opakovaně a setkal se s nimi před dvěma týdny i vládní speciál britského ministra obrany Granta Shappse. Kreml na tomto území má systémy sloužící k elektronickému boji a stále častěji je používá.
Vladimir Putin začal opět vyhrožovat jadernými zbraněmi. "Máme je. A můžeme je použít," prohlásil. Podle předního amerického odborníka, profesora Scotta Sagana ze Stanfordovy univerzity, nejsou hrozby ruského vládce prázdné. Naopak. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč je riziko atomové války nyní tak vysoké, a vysvětluje, jak se Západu Putina daří od použití jaderných zbraní odradit.
Švédsko v březnu po odkladech, které způsobilo maďarské otálení s ratifikací, vstoupilo do NATO. V Baltském moři se tím výrazně změnil poměr sil mezi aliancí a Ruskem. "Baltské moře je teď jezero NATO," pochvaloval si lotyšský ministr zahraničí Krišjanis Karinš.
Spojené státy v případě vítězství Donalda Trumpa v letošních prezidentských volbách určitě zůstanou členem Severoatlantické aliance připraveným bránit spojence, pokud budou ostatní země platit svůj férový podíl na financování společné obrany. Trump to prohlásil v úterý v rozhovoru s britským euroskeptickým politikem Nigelem Faragem.
Česká vláda přerušila konzultace se Slovenskem. Spolupráce v oblasti obrany ale pokračuje. "Rozkol mezi zeměmi Fico řídí a využívá ho v kampani," říká bývalý slovenský ministr obrany a poradce české ministryně Jany Černochové Jaroslav Naď. Vysvětluje, jak Slovensko pod Robertem Ficem může brzdit akceschopnost NATO v případě útoku. Přesto je ale dnes podle něj aliance silnější než kdykoli dříve.
Bývalý americký prezident Bill Clinton v úterý na Pražském hradě převzal z rukou české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. V den, kdy si Česko připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance, se tak stal držitelem hned dvou českých státních vyznamenání.
Rozšíření NATO o země střední a východní Evropy včetně Česka bylo důležitější a naléhavější, než si tehdy politici dokázali představit. V článku v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung k úternímu 25. výročí vstupu Česka, Maďarska a Polska do Severoatlantické aliance to napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Nad Karlovým mostem v Praze proletělo šest letounů. Šlo o tři stíhací letouny JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva Čáslav, dva letouny Eurofighter Typhoon a dopravní letoun Airbus A-400MS Atlas ze Spolkové republiky Německo, které letěly podél toku Vltavy ve dvou formacích těsně za sebou. Letadla připomněla 25. výročí vstupu České republiky do NATO.
Bývalý americký prezident Bill Clinton dorazil v sobotu večer do Prahy, kde se v úterý zúčastní konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě, která připomene 25 let od vstupu Česka do NATO. Na síti X to uvedl zpravodajsko-informační portál o Severoatlantické alianci a bezpečnostní problematice natoaktual.cz.
Před třemi lety měla ekonomika Spojených států velké problémy, nyní ji zemi závidí celý svět, řekl americký prezident Joe Biden ve svém výročním projevu v Kongresu.
Švédsko se ve čtvrtek stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Svůj vstup skandinávská země stvrdila slavnostním uložením přístupového protokolu do úschovy amerického ministerstva zahraničí. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil švédský premiér Ulf Kristersson, když protokol předal americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi.
Rusko nesmí zvítězit ve válce na Ukrajině. Je nutné podporovat ukrajinský lid a tamní armádu tak dlouho, jak to bude třeba. Francouzský prezident Emmanuel Macron to řekl na tiskové konferenci po úterním jednání s českým protějškem Petrem Pavlem v Praze. Macron také řekl, že česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii je významná. Francie se k ní připojí.
Albánie v pondělí ve městě Kuçova otevřela novou leteckou základnu Severoatlantické aliance. Jde o přestavěnou základnu, která původně vznikla v době stalinismu v 50. letech minulého století. Albánský premiér Edi Rama podle agentury Reuters řekl, že základna bude sloužit letounům NATO v době zvýšené hrozby ze strany Ruska.
