Rychlost, s jakou Ukrajinci vyhnali od Kyjeva a poté z Chersonské a Charkovské oblasti Rusy, vyvolala očekávání, že by při svém nejnovějším postupu mohli znovu získat podobně velikou část území, kterou jim agresor okupuje. Protiofenziva ale proti očekávání postupuje velmi pomalu. Někteří západní analytici tvrdí, že svůj díl viny nese i přístup Severoatlantické aliance.
Válka na Ukrajině trvá už téměř rok a půl a ani řada jednání a schůzek světových politiků nepřinesla její konec. Jeden muž ale tvrdí, že mu stačí 24 hodin a bude po konfliktu. Tím mužem je Donald Trump.
Rusové mají za svojí severozápadní hranicí nový problém. Přistoupení Švédska do Severoatlantické aliance je na spadnutí a Baltskému moři už začali přezdívat "jezero NATO". Jeho ponorková flotila navíc významně promluví do rozložení sil.
Americký prezident je nejmenovaným, ale faktickým lídrem NATO. Otázka, kdo bude po příštích volbách v listopadu 2024 úřadovat v Bílém domě, tak leží na alianci jako těžký stín. Bidena lze kritizovat za pomalou pomoc válčící Ukrajině, návrat Donalda Trumpa by ale mohl být pro Kyjev katastrofou.
Pokud Rusko prohraje, bude mít po válce Ukrajina velmi silnou, válkou zocelenou armádu. Dá se chápat, že NATO od země žádá záruky demokracie, aby mohla vstoupit do klubu.
Britský ministr obrany Ben Wallace tuto středu vzbudil rozruch, když žádal, aby Ukrajina byla vděčnější za vojenskou podporu Západu a nechovala se ke spojencům jako k americkému internetovému prodejci Amazon.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se na schůzce ve Vilniusu na okraj summitu NATO dohodli na "resetování" vztahů svých zemí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na kanceláře obou lídrů. Erdogan a Mitsotakis se naposledy setkali v říjnu v Praze na neformálním evropském summitu, kde ale mezi nimi došlo ke slovní roztržce.
Do summitu ve Vilniusu šlo NATO se třemi úkoly. Udržet vnitřní jednotu tváří v tvář agresivnímu Rusku. Vyjádřit pevnou podporu napadené Ukrajině. A výrazně posílit svoji obrannou a odstrašující kapacitu. V obecném rámci summit uspěl, ale jeho vyznění zároveň zastínil rozkol ohledně ambicí Ukrajiny stát se členskou zemí NATO.
Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci na 56 procent a v Organizaci spojených národů na 52 procent. Data vychází z letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Britský král Karel III. v pondělí na hradě Windsoru přijme amerického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu je na návštěvě Británie před summitem NATO v Litvě. Během návštěvy bude jednat také s britským premiérem Rishim Sunakem.
Prezident Petr Pavel v úterý odpoledne na Pražském hradě se slovenským premiérem Ľudovítem Ódorem hovořil zejména o nadcházejícím summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Vilniusu a o dalších bilaterálních otázkách. Pavel to uvedl na Twitteru. Na schůzku přijel Ódor přímo z úřadu vlády, předtím zhruba hodinu jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Kramářově vile.
Ruský soud v pondělí poslal na 12 let do vězení vědce Valerije Golubkina, uznal ho vinným z vlastizrady, napsala agentura Reuters. Golubkin, který je profesorem na moskevském institutu zabývajícím se aerodynamikou, byl zadržen v roce 2020 kvůli podezření, že předává tajné materiály jedné ze členských zemí Severoatlantické aliance.
Řada světových médií včetně webu Politico nebo agentury Reuters si všimla výroku českého prezidenta Petra Pavla o Rusech žijících na Západě. Český politik se v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa vyslovil pro to, aby občané Ruska žijící v západních zemích podléhali přísnějšímu dohledu než v minulosti, "protože jsou občané země, která vede agresivní válku".
Vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance brání pravidlo, že nesmí být přijata válčící země. Každé pravidlo jde zrušit. Západ by to měl udělat už z pudu sebezáchovy.
Obyvatelé získají další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Takzvané dobrovolné předurčení zavede vládní novela branné legislativy, kterou ve středu podepsal prezident Petr Pavel, informoval Hrad. Předloha upravuje také třeba odměňování vojáků v aktivní záloze. Pavel podepsal i zákon, který stanovuje povinnost, aby Česko vynakládalo každý rok dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Musíme dát prezidentovi Volodymyru Zelenskému všechno, co potřebuje k vítězství Ukrajiny, a zároveň zajistit bezpečnost území stávajících členů NATO. Pak plánujme další kroky včetně budoucího ukrajinského vstupu do aliance, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Julianne Smithová, velvyslankyně USA v Severoatlantické alianci a klíčová žena prezidenta Joea Bidena pro obranné otázky.
Vláda je k dezinformacím lhostejná, žije v jakémsi starém světě, nechápe sílu sociálních sítí. Nechápe, že tu vznikl paralelní svět, který se skutečnou realitou nemá nic společného.
