Přelom roku 1966 a 1967. V Praze vrcholil boj agentů mezi socialistickým Východem a kapitalistickým Západem. Do souboje se svými protějšky se pustili i agenti československé kontrarozvědky. Připravili smělý plán, jak získat cenné dokumenty Severoatlantické aliance. Pomoci jim měla tajná chodba.
Tři týdny od slovenských parlamentních voleb má země novou vládu. K moci se vrací s kauzami spjatá vítězná strana Směr-SD Roberta Fica, proti které se před pěti lety desítky tisíc lidí bouřily na náměstích. Fico před volbami vystupoval proti Ukrajině i Západu. Místopředseda strany a nově zvolený poslanec Erik Kaliňák ale teď mluví o jasném místě v EU. "Nezvedáme se, nikam neodcházíme," říká.
Hlavní úlohou české armádní politiky je kvůli rostoucí agresivitě Ruska příprava na dlouhotrvající obrannou válku. Uvádí to nová obranná strategie, kterou ve středu schválila vláda. Prioritou je budování dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly, kterou je možné nasadit do operací kolektivní obrany.
Dvě třetiny Čechů věří, že tlak na vyšší příspěvky do rozpočtu NATO přispívá k posílení státní bezpečnosti. Ukázal to průzkum agentury Median pro institut CEDMO, který spadá pod Univerzitu Karlovu.
Ostré debaty o omezení migrace a skandály vládních politiků spojených s krajní pravicí koncem léta utichly. Nová finská vláda, která vystřídala kabinet Sanny Marinové, dostala důvěru parlamentu a začíná plnit svůj program. Chystá reformy a vyhlíží prezidentské volby. V nich půjdou koaliční strany proti sobě. Hlava státu povede zemi, která i přes nevoli sousedního Ruska opustila neutralitu.
Bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda se pokouší o návrat v parlamentních volbách. Kdysi odstavil od moci Vladimíra Mečiara, letos ale se spojením prozápadních sil neuspěl. "Nejen Fico je problém. Chyba je i u nás, nikdo nechce vládnout," říká. Ficův návrat do vlády by byl podle něj katastrofou. "Nevystoupí z EU, Rusko chce, aby pomáhal rozkládat Západ zevnitř," varuje v rozhovoru.
Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský se po návratu z mise na ministerstvo obrany zařadí jinam, než odkud odcházel. Býval klíčovým náměstkem pro strategie. Jenže jak zjistilo Aktuálně.cz, resort místo nově řádně obsadil jiným odborníkem. Landovskému uplyne mise v Severoatlantické alianci příští rok. Za změnou jeho umístění stojí střet ministerstev obrany a zahraničí.
Estonská premiérka Kaja Kallasová se během ruské invaze vyšvihla do role evropské lídryně v podpoře Ukrajiny. Její vláda od března zvedala daně, aby mohla zvýšit rozpočet na obranu, a spekulovalo se o ní jako o možné budoucí šéfce NATO. Nyní ale opozice volá po její rezignaci. Ukázalo se, že její manžel vlastní podíl ve firmě, která i po invazi působila v Rusku.
V armádě podle zjištění Aktuálně.cz končí generál Pavel Kříž. Naposledy coby právník poskytoval servis vojenským špičkám Severoatlantické aliance, předtím několik let velel Vojenské policii. Jeho mise v NATO o prázdninách skončila. Po návratu mu armáda vojenský závazek neprodlouží. Generál tak skončí službu v 45 letech, což není v tak vysokých armádních kruzích obvyklé.
Přestože je Česko devátou nejlidnatější zemí v Evropské unii, ve společných institucích má menší zastoupení, než by mělo mít. Ještě hůř je na tom v NATO, kde pracuje násobně méně Čechů a Češek, než by odpovídalo velikosti a ambicím země. Kvůli nedostatku lidí v ústředí Severoatlantické aliance se vláda dostává hůř k informacím o projednávaných věcech. Kabinet chce současnou situaci zvrátit.
Americké prezidentské volby ještě zdaleka nezačaly a není ani jisté, koho si Republikánská strana vybere jako svého kandidáta. Svět se ale připravuje na možnost, že se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Spojenci USA se obávají, že by Trump mohl začít obchodní válku, naopak Rusko doufá, že by výrazně oslabil pomoc Ukrajině.
Co věděly státy NATO o sovětské invazi do Československa 21. srpna 1968 a jak o ní přemýšlely? Češi pátrali v archivu aliance a analyzovali utajované materiály o osudném dni, od kterého ve středu uplyne přesně 56 let. Jejich zkoumání přineslo zajímavé detaily. Například že prvních dvanáct hodin po vpádu vojsk Varšavské smlouvy čerpali pracovníci vedení NATO v Bruselu informace jenom z tisku.
Polsko posiluje ostrahu hranic s Běloruskem. Rozmístí kolem ní na deset tisíc vojáků. Kromě migrantů, které sem už dva roky Minsk posílá, se tu patrně pohybují i ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny. Region je silně militarizovaný, všudypřítomná armáda narušuje životy místním a zcela zastavila turismus. "Je to jen další část předvolební kampaně," tvrdí novinář Jakub Medek, který zde žije.
Země východního křídla NATO stále více znepokojuje přítomnost žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny v Bělorusku. Polsko, Litva a Lotyšsko podle agentury AP informovaly, že k hranicím státu diktátora Alexandra Lukašenka posílají další vojáky a techniku.
Rychlost, s jakou Ukrajinci vyhnali od Kyjeva a poté z Chersonské a Charkovské oblasti Rusy, vyvolala očekávání, že by při svém nejnovějším postupu mohli znovu získat podobně velikou část území, kterou jim agresor okupuje. Protiofenziva ale proti očekávání postupuje velmi pomalu. Někteří západní analytici tvrdí, že svůj díl viny nese i přístup Severoatlantické aliance.
Válka na Ukrajině trvá už téměř rok a půl a ani řada jednání a schůzek světových politiků nepřinesla její konec. Jeden muž ale tvrdí, že mu stačí 24 hodin a bude po konfliktu. Tím mužem je Donald Trump.
Rusové mají za svojí severozápadní hranicí nový problém. Přistoupení Švédska do Severoatlantické aliance je na spadnutí a Baltskému moři už začali přezdívat "jezero NATO". Jeho ponorková flotila navíc významně promluví do rozložení sil.
