Finský parlament ve středu schválil návrh zákona o vstupu Finska do Severoatlantické aliance. Pro vstup do NATO se země, která byla dlouhé desítky let neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce. Přijetí Finska i Švédska, které se o členství v NATO také uchází, musí odsouhlasit všech 30 členských zemí aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka.
Můžete mít tisíc výhrad k Západu, k USA, Británii, dalším zemím, k vlastní vládě, ale je jasné, že demokratické země hájí svobodu. A je jasné, že svoji vlastní svobodu hájí Ukrajina.
Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru. Na úterním velitelském shromáždění v sídle ministerstva obrany v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Členství v Severoatlantické alianci označil za nejlepší možné odstrašení, které snižuje pravděpodobnost hrozeb.
V zahraničí oblíbená finská premiérka Sanna Marinová začíná doma ztrácet. Sedmatřicetiletou političku na začátku dubna čekají parlamentní volby a vůbec není jisté, že svou funkci obhájí. V průzkumech zaostává za pravicovou opoziční stranou Národní koalice. "Finové ji nemají rádi tak jako vy," shrnuje vlivný bruselský server Politico.
Petru Pavlovi dalo hlas 3 359 151 lidí, obří masa. Nebyl kandidátem žádné strany ani koalice, ucházel se o úřad občanskou cestou. A podle toho se taky chová.
Má rád čtyřkolky, americkou vojenskou výstroj a luxus. Pavel Prigožin, syn vlivného zakladatele ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, si jen v roce 2020 vydělal v přepočtu 62,5 milionu korun. Čtyřiadvacetiletý mladík vlastní majetek v přepočtu za miliardu korun a jeho otec Jevgenij o něm tvrdí, že bojuje na Ukrajině. Teď se ale ukazuje, že tomu tak vůbec být nemusí.
Vstup Finska a Švédska do NATO musí schválit každá členská země. To už udělaly všechny kromě dvou států: Turecka a Maďarska. Každému vadí něco jiného.
Ve věku 93 let zemřel v sobotu někdejší český ministr zahraničí, diplomat, spisovatel a historik Jaroslav Šedivý. Celý život se věnoval zahraniční politice, po revoluci vstoupil do služeb diplomacie, zasloužil se o odchod sovětských vojsk z Československa či vstup Česka do Severoatlantické aliance. Byl držitelem vysokých českých i francouzských vyznamenání.
Přátelský muž, který se nepovyšuje nad ostatní. Spolupracovníci Petra Pavla z centrály NATO v Bruselu vzkazují, že jejich bývalému kolegovi se z funkce hlavy státu nezatočí hlava. Pro Aktuálně.cz zavzpomínali na dobu, kdy nynější vítěz prezidentských voleb v Severoatlantické alianci působil na postu šéfa vojenského výboru.
Prezident Miloš Zeman v úterý po setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou ujistil, že Česko by v případě napadení spojenců dostálo svým závazkům v Severoatlantické alianci. Uvedl to v souvislosti s opačným vyjádřením prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO). Duda připsal Babišův výrok vypjaté předvolební kampani. Zeman se v Náchodě setkal i s odporem, odpůrci ho vítali rudými trenýrkami.
Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v reakci na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance.
Prezidentská debata v ČT ukázala, co bude smyslem nadcházející volby: rozhodnutí, jestli na Hradě může nebo nemůže usednout člověk, pro kterého podpis pod zcela zásadní smlouvou neznamená vůbec nic.
Litevská a estonská diplomacie reaguje na výrok Andreje Babiše v debatě České televize. Kandidát hnutí ANO prohlásil, že jako prezident by v případě napadení Polska nebo Pobaltí neposlal na pomoc české vojáky. Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu v Bruselu českým novinářům řekl, že Babišovo tvrzení je "ten nejhorší příklad zasahování domácí politiky do základních otázek bezpečnosti státu".
Prezidentský kandidát hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní debatě České televize řekl, že by v případě napadení Polska neposlal na pomoc české vojáky. "Chci mír, nechci válku," zdůvodnil. Tímto krokem by porušil závazky, které má Česko k Severoatlantické alianci. Tvrzení pobouřilo bezpečnostní experty, zahraniční média i české politiky. Babiš později svá slova korigoval s tím, že to tak nemyslel.
Kdyby novou hlavu státu volili jen Pražané, byl by už Petr Pavel prezidentem. Generál ve výslužbě získal v hlavním městě přes polovinu všech hlasů. Podpora Andreje Babiše převládla jen ve čtyřech okrscích, kde tvořili většinu lidé z domovů pro seniory nebo vězni. "Praha je dlouhodobě liberálně konzervativně prozápadně orientována a potvrdila to i v těchto volbách," říká politolog Michal Pink.
