Před 75 lety přišel americký ministr zahraničí George Marshall s myšlenkou ekonomické pomoci pro válkou zničenou západní Evropu. Idea později vstoupila do dějin jako Marshallův plán a dodnes, když se mluví o potřebě velké obnovy nějaké země, používá se tento termín.
Novým velitelem mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku se v pondělí stal český plukovník Karel Navrátil, který řídící funkci převzal od svého kolegy Ladislava Bujárka. Výměna nastala po plánované rotaci vojáků v uskupení, kterému velí Česká republika. ČTK to řekl mluvčí bojové jednotky Jakub Sláma.
Člen centra strategické komunikace NATO a kanadské armády Yves Desbiens v rozhovoru pro Aktuálně.cz radí, jak udržet krok s rychle se měnícím informačním prostředím. Nízká důvěra v mainstreamová média je podle něj celosvětovým fenoménem, který pramení z předpojatosti a na svědomí ji má propagace lží. "Lidé tak hledají alternativní zdroje informací, které dávají prostor hybridním hrozbám," říká.
Až Putin prohraje na Ukrajině, prohraje i doma. Půjde pak před mezinárodní tribunál? Nepůjde, Moskva ho nevydá. A když ho nevydá, neprojde Rusko podobnou změnou, jakou prošlo po válce Německo.
Ruská armáda tento měsíc utrpěla zásadní porážku, když se musela stáhnout z klíčového jihoukrajinského města Cherson. Událost ještě více posílila tlaky uvnitř Kremlu, aby Moskva začala s Ukrajinou vyjednávat. "Lidé začínají přemýšlet, jak postupovat dál, jakou pozici mají do budoucna zaujmout, na co vsadit a jakou kartu zahrát," tvrdí člověk blízký prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty. Na každoročním velitelském shromáždění to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Armáda si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, primárně se ale podle něj musí chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.
„To, že raketu, která dopadla na Polsko, vystřelila Ukrajina, postoj polské společnosti nezmění. Jsou to naši přátelé. Válka není jen jejich problém,” říká polský novinář Tomasz Dawid Jędruchów. „Už od března jsme počítali s tím, že se něco takového může stát. Teď se ale Poláci ptají, co bude dál. Jak bude reagovat Polsko i NATO, pokud na naše území skutečně dopadne střela z Ruska,” dodává.
„Už teď je jisté, že nešlo o úmyslný útok na alianční území. Může proto dojít k zesílení pomoci Ukrajině nebo vyšší ochraně na východním křídle, ale na konzultace podle článku 4 nedojde,” říká velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a dodává: „Nejdůležitější je si uvědomit, že skutečným viníkem je Rusko. Bez jeho útoku by žádná taková reakce nepřišla. Ukrajina jen naplňuje své právo se bránit."
V úterý odpoledne dopadla na polské území raketa, která po sobě zanechala dva mrtvé. Zpočátku nebylo jasné, kdo ji vypálil a s jakým cílem, ale indicie ukazovaly na Rusko. Co v tuto chvíli o události víme?
Ruská invaze na Ukrajinu dostala Evropskou unii a NATO do situace, kdy se na sebe musí spolehnout více než kdy předtím. Aliance má vojáky a techniku k zajištění bezpečnosti svých členů, unie zase nástroje k vytvoření podmínek pro využití této síly. Jeden z úkolů nynějšího českého předsednictví v unii je společný potenciál obou organizací co nejlépe propojit.
Už osm měsíců pokračuje ruská invaze na Ukrajinu a ve vzduchu stále visí výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina použitím jaderných zbraní. Finsko a Švédsko v květnu oznámily, že chtějí svoji bezpečnost posílit vstupem do NATO, přes velkou podporu spojenců ale stále čekají na plné odsouhlasení svého členství. Brání jim Turecko a Maďarsko.
Pro drtivou většinu Američanů válka na Ukrajině není tématem, podle kterého by se rozhodovali v nadcházejících volbách do Kongresu. Nicméně výsledek voleb, které v USA proběhnou za týden, může mít dopad na americkou finanční a vojenskou pomoc Kyjevu. Tu by řada republikánů ráda osekala. "Musíme prostě řešit své problémy," říkají lidé v USA.
Podpora Ukrajiny je v příkrém rozporu s tím, jak část vlády, především ODS, stále dál obdivuje maďarského lídra Viktora Orbána, který i v dnešní době jedná s Vladimirem Putinem, stal se jeho trojským koněm v unii.
Tvrdil o sobě, že je brazilský vědec a měl ta nejlepší doporučení, na univerzitě v norském Tromsø se věnoval hybridním hrozbám a odváděl skvělé výsledky. Pak ale tajnůstkářského třicátníka s legračním přízvukem zatkla policie, která je přesvědčená, že ve skutečnosti špehoval pro Kreml. Muž je už osmý odhalený ruský agent v této skandinávské zemi za poslední týdny.
Houfnice FH70 ze 70. let používaly země NATO více než 40 let. Nyní je Severoatlantická aliance přenechala ukrajinským dělostřelcům, kteří je využívají jako nové zbraně. Poprvé houfnice získali už v květnu od Itálie. Novináři Rádia Svobodná Evropa se setkali s frontovou posádkou bojující s houfnicemi proti ruským silám.
Ruská jaderná doktrína určuje podmínky, za nichž by Kreml mohl použít jaderné zbraně. Politický dokument sice nabízí vhled do širšího strategického uvažování, ale kvůli svým vágním formulacím stejně nenapovídá, kdy by se skutečně mohla Moskva k eskalaci rozhodnout. „Putinovi to nechává dostatek volnosti interpretovat mezinárodní situaci a přizpůsobit se jí," komentuje analytik Michal Smetana.
Zástupci české vlády vedou první ostré jednání s americkou stranou o možném nákupu víceúčelových bojových letounů F-35. Tento týden probíhá přímo ve Spojených státech. Zmíněné stroje páté generace se mají stát hlavní silou českého letectva. Nejpozději na podzim příštího roku bude jasno, zda je Česko koupí. Součástí letového parku by se staly za další čtyři roky.
Poprvé po šedesáti letech, od karibské krize z října 1962, z Moskvy znovu zaznívají výslovné výhrůžky jaderným zbraněmi a americké vedení ve Washingtonu promýšlí scénáře pro případ, že by se skutečně naplnily. Okolí ruského prezidenta Vladimira Putina je ale bezmocnější, než platilo o Kremlu za časů SSSR.
Je strašné nechávat celý ten proruský proud běsnit, znamená to vzdávat se předem, bez výkřiku, bez odporu. Putinovi u nás jeho zločinná taktika dokonale vychází.
Státní zástupce obžaloval pětačtyřicetiletou Janu Peterkovou z toho, že lhala o úmrtích seniorů po očkování proti covidu či za výroky o tom, že Česko obsadí vojska NATO s cílem vyhladit Čechy. Ženě hrozí za šíření poplašné zprávy během nouzového stavu až osm let vězení. České televizi to sdělila Blanka Valsamisová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4.
