Ministerstvo obrany bude moci shromažďovat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost. Počítá s tím návrh zákona, který předložilo do připomínkového řízení. Dosud tak mohlo činit až v době ohrožení státu nebo během válečného stavu. Úřadu vadí to, že se bez těchto znalostí nemůže na kritické situace dostatečně připravit. Návrh počítá i se zatraktivněním aktivní zálohy zvýšením odměn a benefitů.
Pokud zase couvneme a armádu zásadně nepřezbrojíme, pokud nenakoupíme americké stíhačky, tanky z Německa a BVP ze Švédska, Putinova všivá taktika bude fungovat.
Začlenění Ukrajiny do Evropské unie podporuje 58 procent Čechů, více než čtvrtina je proti. V otázce členství v Severoatlantické alianci je společnost rozdělená víc, pro zapojení Ukrajiny do NATO se vyslovilo 41 procent lidí, stejná část s ním nesouhlasí. Vyplývá to z průzkumu, který od konce března do začátku května provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu.
Hosté, kteří se na konci června účastnili večeře pořádané při příležitosti třídenního summitu NATO v královském paláci v Madridu, byli svědky absurdního výjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán, který je proslulý svou tvrdou politikou vůči sexuálním menšinám, totiž u stolu seděl hned vedle manžela lucemburského předsedy vlády.
Ochota Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace klesá. V polovině června pomoc schvalovalo 53 procent lidí, na začátku dubna to bylo o 11 procentních bodů více. Vyplývá to průzkumu agentury STEM. Pokles podle ní souvisí s obavami lidí o vývoj ekonomické situace. Vzrostl také počet lidí, kteří pomoc běžencům zásadně odmítají. Nyní jich je 26 procent, o deset bodů víc než v dubnu.
Nový náčelník generálního štábu britské armády Patrick Sanders má bohaté bojové zkušenosti. Podílel se na potlačování násilí a nepokojů v Severním Irsku, velel britským jednotkám v irácké Basře a v Afghánistánu.
Pokud bychom chtěli shrnout třídenní summit NATO co nejstručněji, tak řekněme: "Vladimir Putin chtěl méně NATO, ale teď ho dostává mnohem více," hodnotí závěry klíčového summitu Severoatlantické aliance v Madridu, který ve středu končí, reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž.
NATO výrazně posílí obranu svého východního křídla, zejména Pobaltí a Polska, proti bezpečnostní hrozbě ze strany Ruska. Výsledkem třídenního summitu aliance, který se nyní koná v Madridu, bude i nová obranná doktrína, oživující některé prvky vojenského plánování NATO z dob studené války.
Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Před třídenním summitem začínajícím v úterý v Madridu to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 tisíc vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.
Karel Řehka nebyl první volbou na nového šéfa českého generálního štábu. Dokonce ani druhou či třetí. Jako ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebyl totiž momentálně k dispozici. Nicméně výsledek licitování mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministryní obrany Janou Černochovou považují oslovení bezpečnostní experti za přelomový.
Jak si s tou obludností poradit? Co Západ, my, uděláme, abychom ty zločiny alespoň doložili, když už je nedokážeme zastavit?
Příští týden dorazí do České republiky na návštěvu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Bude to příjezd představitele rozporuplného státu v citlivé době. Finsko a Švédsko usilují o členství v Severoatlantické alianci. Turecko přitom od první chvíle hlásí, že přidružení severských zemí k obrannému paktu odmítá. S ministrem se nad tímto tématem střetne šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Z maďarského premiéra se stal "spojenec", s jakým už ani nepotřebujeme nepřítele. Je teď i odpovědností naší vlády, aby jej usměrnila.
Finsko a Švédsko se chystají do NATO za hlasité podpory členů aliance. Jen ale většiny z nich. Své výhrady jasně formulovalo Turecko a částečně nesouhlasná a hlavně nejednoznačná je pozice Chorvatska. Jadranský stát zažívá zahraničně politický střet mezi prezidentem Zoranem Milanovičem a chorvatskou vládou s premiérem Andrejem Plenkovičem v čele.
