Americké tajné služby Kyjevu poskytují klíčové informace o pohybech na bojišti, které jim pomáhají při obraně proti okupantům. Ukrajinci díky zpravodajským datům z USA dokázali lokalizovat a zabít několik ruských generálů, zjistil deník The New York Times.
Zatímco v pražských ulicích se připomínky války na Ukrajině minout nedají, ve Washingtonu na druhé straně Atlantiku je konflikt vzdálenější. Rozstřílená města a proudy uprchlíků vídají Američané v televizi. Na Ukrajince myslí, penězi přispívají do sbírek a o ruské agresi hodně mluví. Kroky prezidenta Joea Bidena, který na Ukrajinu posílá humanitární i vojenskou pomoc, většina z nich schvaluje.
Poté, co Rusko 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, Valné shromáždění OSN na mimořádném zasedání přijalo rezoluci, v níž ruskou agresi ostře odsoudilo. Hlasovalo pro ni 141 zemí ze 193 členských států OSN. Řada významných států se však rozhodla zdržet. BBC rozebírá důvody, proč tomu tak je.
Putinova válka proti svobodné Ukrajině nám připomněla, proč jsme před čtvrt stoletím měli jasno, že musíme být v NATO. Vláda Petra Fialy teď českou zahraniční politiku vrací na tento čitelný základ. Nechceme-li být znovu možnou kořistí Ruska, musíme být aktivním spolutvůrcem světa Západu.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) po jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ve Washingtonu říká, že USA vnímají Česko jako silného spojence. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že česká diplomacie chce znovu klást důraz na lidská práva.
V polovině února, dva týdny před ruskou invazí, se americký náčelník generálního štábu Mark Milley domníval, že Ukrajina nebude mít proti ruskému útoku šanci. Na uzavřeném setkání v Kongresu tehdy prohlásil, že "Kyjev by padl do 72 hodin". Úspěšný odpor proti ruské agresi ale Američany přiměl ke změně názoru. A hlavně k radikálnímu posílení vojenské a diplomatické podpory Kyjeva proti Moskvě.
Tři čtvrtiny Čechů jednoznačně viní Rusko z rozpoutání války, země má u lidí nejhorší reputaci od vzniku samostatného Česka. Zjistila to agentura STEM. Invazi podporuje desetina Čechů. "Kvůli dezinformacím jsme jich čekali víc. Silná emoce a šok z války i historická zkušenost s ruskou okupací ale hrají svoji roli. I proto Češi tolik pomáhají," říká ředitel STEM Martin Buchtík pro Aktuálně.cz.
Ruská agrese vůči Ukrajině je pokusem o silové řešení systémového konfliktu mezi dvěma konkurenčními projekty regionální integrace.
Debata o americké základně ukázala, že jsme nepoučitelní. Pro populistu Babiše by byla větším nebezpečím noha amerického vojáka na české půdě, než jsou Putinovy válečné rakety, které křižují nebe nad Ukrajinou jen několik set kilometrů od našich hranic.
Místo aby útokem na Ukrajinu oslabil ruský prezident Vladimir Putin transatlantickou alianci, rozdělil NATO a zabránil jeho růstu, dosáhl opaku. Finsko, které s Ruskem sousedí a v minulosti muselo čelit jeho agresi, se čím dál víc přibližuje vstupu do aliance. Rozhodnutí o přihlášce se čeká do června. Následovat ho mohou i Švédové.
S generálem ve výslužbě o bojích na Ukrajině, o rozšiřování NATO i o jeho prezidentské kandidatuře.
Po napadení Ukrajiny Ruskem posilují evropské státy svoji bezpečnost. Švédsko a Finsko jednají o vstupu do NATO, čeští výsadkáři odjeli minulý týden velet aliančnímu útvaru na Slovensko. Ministryně obrany Jana Černochová nyní oznámila, že by ráda dohodla, aby měli Američané na českém území vojenskou základnu. Premiér Petr Fiala se ve vyjádření pro Aktuálně.cz k nápadu staví velmi zdrženlivě.
Celkem dvanáct kandidátů a kandidátek se uchází o francouzské prezidentské křeslo. V neděli se koná první kolo voleb, a ačkoliv v průzkumech zatím vede současný prezident Emmanuel Macron, jeho rivalka Marine Le Penová mu šlape na paty. Válka na Ukrajině, elektrická soběstačnost nebo vztah Francie k EU a NATO ovlivňují i v posledních dnech před hlasováním rozhodování voličů.
Výsadkáři jako hlavní bojová síla českého příspěvku k mnohonárodnímu uskupení NATO vyrazili na Slovensko. Jejich úkolem, stejně jako celé alianční formace je odstrašit Rusko, aby agresi na Ukrajině nerozšířilo na území aliance. Musí také připravit půdu pro jednotky, které na místo přijdou po nich. Náčelník generálního štábu Aleš Opata v této souvislosti mluví o historické chvíli pro českou armádu.
V pondělí v osm hodin ráno vyrazily z Chrudimi první české vojenské síly na Slovensko. Začlení se tam do mnohonárodní bojové skupiny NATO, které budou současně velet. Bojový útvar se zformuje kvůli ruské agresi na Ukrajině. Tvořit ho budou příslušníci armád celkem sedmi zemí. Čechů bude sloužit na místě nejvýš 650, od parlamentu získali mandát na jeden rok.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek usedne ke stolu se všemi svými protějšky z kompletního východního křídla Severoatlantické aliance. Ministři zahraničí devíti států se sejdou v Bratislavě, aby diskutovali bezpečnostní témata v reakci na už přes měsíc probíhající ruskou okupaci Ukrajiny. Coby host je přizvaný také šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
"Pokaždé, když Rusové pořádají válečná tažení, vyjednávají jen s tím, koho považují za partnera. S Putinem se dohodnout dá, prezident Zelenskyj pro něj ale tímto partnerem nebude," říká vyjednavač Radim Pařík a dodává: "Ukrajina po Rusku nechce vůbec nic, kromě toho, aby stáhlo svoje vojska. Dokud budeme ustupovat, bude se tlak jen zvyšovat. Západ nemluví jedním hlasem a to je chyba."
Při loučení s dámou, díky níž dnes Česko žije v bezpečí, je třeba pamatovat i na to, čeho se vždy bála. Na tupou přizpůsobivost a nezájem myslet. A na to, co z obojího pramení.
Václav Havel ji kdysi nazval nejvlivnější ženou světa. Madeleine Albrightová ve věku 84 let ve středu zemřela. Srdcem a původem Češka se stala první ženou v úřadu amerického ministra zahraničí. “Každou neděli jsme si telefonovali a povídali si. Byla to velká žena a báječná kamarádka,” vzpomíná na ni její blízký přítel a nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
