Ukrajině jde doslova o život, Západu o budoucnost. U Kyjeva se podle Madeleine Albrightové rozhoduje, zda budeme žít "ve světě vlády zákona, nebo ve světě bez odpovědnosti k jakýmkoli pravidlům".
Během covidových let měli obyvatelé ulic okolo bruselského kruhového objezdu Schuman klid. Bydlí sice nedaleko hlavních unijních institucí, pandemie ale přenesla mnohá jednání do kyberprostoru a na prostranství před Radou EU se skoro začalo prášit. Místní tak třeba nemuseli pro speciální potvrzení, aby se dostali domů přes policejní zátarasy, když byl ve městě někdo mocný. To se teď změnilo.
V zákulisí české politiky běží debata o tom, jak by Česko mohlo pomoci lidem, kteří žijí v katastrofálních podmínkách v obléhaném ukrajinském Mariupolu. Předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL chce, aby Česko navrhlo letecký humanitární most. Ve městě obleženém ruskými jednotkami přežívá 100 tisíc lidí. Podle premiéra Petra Fialy ale nyní není takový most reálný.
Ruský prezident Vladimir Putin proti sobě sjednotil Ameriku. Demokraté už nechtějí snižovat rozpočet určený na vojenství a obranu, republikáni se zase v názoru na Rusko odtrhli od bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Česká republika se zapojila do vytváření bojových skupin Severoatlantické aliance, které se v reakci na ruskou agresi na Ukrajině nově formují ve čtyřech státech východního křídla NATO. Podle zjištění Aktuálně.cz navíc vláda Petra Fialy (ODS) počítá s vytvořením dočasného zázemí až pro 200 vojáků aliance na české půdě. Využívat ho mohou takzvané síly rychlé reakce.
Když teď Američané hledí na Ukrajince, vidí v nich sebe. Putin jim nenahání strach, ale vyvolává pohrdání, vzdor a zlobu. Už pochopili, co je zač a co vše je v sázce.
Je veliká škoda, že v Brdech nestojí americký radar, v dnešní situaci by byl k nezaplacení. Spali bychom klidněji.
Měli bychom vědět, že bude hůř. Ale stále žijeme ve svobodné zemi. Je naší ctí postarat se o prchající. Ukrajinci nám ukázali, co západní Evropa už začala v pohodlí ztrácet – lásku ke svobodě.
Jelikož finlandizace byla pro Sovětský svaz příběhem úspěchu, je jasné, že Rusko chce její doktrínu opakovat. Ideální by pro něj bylo finlandizovat celou Evropu.
Kdyby Rusko zaútočilo i na nás, jak bychom se drželi? Jako Ukrajinci? Nebo jsme už příliš zpohodlnělí? Bránili bychom Česko stejně vášnivě? Tentokrát snad ano.
O vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, jak vyžaduje tamní prezident Volodymyr Zelenskyj, Severoatlantická aliance neuvažuje, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Domnívá se, že by to znamenalo přímý střet aliance s Ruskem, což je podle něj něco, co si přeje ruský prezident Vladimir Putin.
Přepadení Ukrajiny ruskou armádou, letectvem a námořnictvem palčivě připomnělo, že zůstane-li z českého obranného rozpočtu i nadále trhací kalendář, může se v něj jednou rychle proměnit celá republika.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nařídil uvést do vysoké pohotovosti jaderné síly. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla to znamená, že velkou část jaderného arzenálu bude moct Rusko použít během několika minut. "Politicky jde především o vyvolání atmosféry strachu a nátlaku na Ukrajinu a Západ, aby nepřijímaly žádná opatření," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
„Putin sice sankce Západu zkritizoval, jeho odkaz na použití jaderné zbraně ale směřoval hlavně k tomu, aby se NATO nezapojovalo do bojů na Ukrajině. Jedním z takových případů by byla bezletová zóna. Ta je sice označována za neválečný krok, fakticky ale její vynucování znamená sestřelovat ruská letadla. A to už válečným krokem je,” říká Jan Ludvík, expert na válku, strategii a nukleární zbraně.
Ruský prezident je obchodník se zlem, se strachem. Nenechme se tím ochromit. Když bezohlednému, brutálnímu vůdci vyhodíte z jeho karet tohle eso, dříve či později prohraje celou svoji věc.
„Silný tlak, který Putin vytváří, generuje na Západě jednotu a rozhodnost. NATO teď musí především ochránit všechny své členy, přes všechny fáze ukrajinského konfliktu. Nikdo si v tuto chvíli nemůže představit, že vojáci Severoatlantické aliance vstoupí do přímého konfliktu s Ruskou federací. Ukrajině musíme pomoci s právem na sebeobranu,” říká Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO.
Útok Ruska na Ukrajinu je podle téměř 90 procent Čechů neobhajitelnou agresí. Podobný poměr lidí by uvítalo nastolení míru diplomaticky a asi čtvrtina respondentů si myslí, že by státy Severoatlantické aliance a Evropské unie měly podniknout protiútok. Necelých 70 procent obyvatel Česka by souhlasilo s přijetím uprchlíků z Ukrajiny.
