Ruská invaze na Ukrajinu je podle amerických zdrojů nejpravděpodobnější za posledních sedm let - od obsazení Krymu a války na Donbase. Moskva zkouší tvrdší verzi staré známé "heavymetalové" diplomacie.
Čím dál víc je vidět, jak obrovskou cenu má naše členství v NATO a EU. Teprve tváří v tvář ohrožení si to uvědomujeme. A uvědomuje si to i Putin.
V Ženevě, Bruselu a Vídni se konalo tento týden hned několik schůzek. Diplomaté Ruska, Spojených států, NATO a evropských zemí jednali o ruských bezpečnostních požadavcích. Rusové však dávají najevo, že jsou naprosto nespokojeni, a rozhovory podle nich skončily krachem.
Kreml ve čtvrtek označil nedávná jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a NATO o bezpečnostních zárukách jako "neúspěšná". V zásadních otázkách panovaly neshody, konstatoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Případné uvalení sankcí na šéfa Kremlu Vladimira Putina ze strany Washingtonu by podle něj bylo mimořádným krokem srovnatelným s přerušením vztahů.
Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po prvním jednání Rady NATO-Rusko od roku 2019 to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Kreml po pondělním jednání USA a Ruska v Ženevě nevidí důvod k optimismu, uvedl v úterý podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zdůraznil, že u podobných rozhovorů není důležitý samotný proces, ale výsledek, o kterém nyní nelze nic říci. "Zásadní důvod k optimismu zatím nevidíme," poznamenal Peskov.
Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili v pondělí při rozhovorech v Ženevě američtí diplomaté. Rusko se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina. Americká strana také podle agentur dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Moskva by měla situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat.
Země Severoatlantické aliance jednotně usilují o smysluplný dialog s Ruskem, nejsou však ochotny slevit ze svých základních principů, podle nichž má Ukrajina právo rozhodovat o svém členství v NATO. Shodli se na tom v pátek alianční ministři zahraničí, kteří hledali společnou pozici před rozhovory s Moskvou, plánovanými na příští týden.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se uskuteční dva dny po rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o Ruskem požadovaných bezpečnostních zárukách a na pozadí obav západních zemí ohledně hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic.
Po ruských pravoslavných Vánocích v první polovině ledna má začít jednání Severoatlantické aliance a Moskvy o napětí kolem Donbasu. Rusko přesunulo k hranicím Ukrajiny 100 tisíc vojáků a Západ prezidenta Vladimira Putina varuje, že za její případné napadení tvrdě zaplatí.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že rozmisťování ruských jednotek u hranic s Ukrajinou je nepřijatelné a že pokud se situace na východě Ukrajině vyhrotí, budou Spojené státy a jejich spojenci s velkou rozhodností reagovat. Informoval o tom Bílý dům.
Do Bílého domu přišel Joe Biden s většinovou důvěrou americké veřejnosti. Řada problémů, z nichž některé převzal od svého předchůdce Donalda Trumpa, jeho pozici ale výrazně zhoršila. Rok 2022 nebude o nic lehčí. V USA pokračuje pandemie covidu a v zahraniční politice musí Biden řešit krizi s Ruskem.
Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost, upozornil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Na tiskové konferenci v této souvislosti zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a rozmisťování zbraňových systémů poblíž Ruska, zejména na Ukrajině.
Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na "agresivní politiku Západu". Na nikoliv přátelské kroky bude tvrdě reagovat, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na poradě s vedením ministerstva obrany a ozbrojených sil.
Moskva zveřejnila návrhy dvou dokumentů s bezpečnostními zárukami, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským znovu odmítl požadavky Ruska na poskytnutí záruk, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. Vyzdvihl přitom také důležitost partnerství mezi NATO a Kyjevem. Zelenskyj řekl, že Rusko svým jednáním v posledních letech samo Ukrajinu tlačí k připojení k západní alianci.
