Útok Ruska na Ukrajinu je podle téměř 90 procent Čechů neobhajitelnou agresí. Podobný poměr lidí by uvítalo nastolení míru diplomaticky a asi čtvrtina respondentů si myslí, že by státy Severoatlantické aliance a Evropské unie měly podniknout protiútok. Necelých 70 procent obyvatel Česka by souhlasilo s přijetím uprchlíků z Ukrajiny.
V současné krizi s Ruskem má Joe Biden hned dva soupeře. Na východě Evropy je jím šéf Kremlu Vladimir Putin, po jehož invazi na Ukrajinu americký prezident na Rusko uvalil tvrdé sankce. Přímo doma v USA je ale Bidenovým problémem, že se nemůže opřít o pevnou politickou podporu.
„Poslední kroky ukazují, že Vladimir Putin je připravený obětovat téměř cokoliv pro dosažení chiméry velkého Ruska, kterého se budou všichni bát. Tím, co teď dělá, popírá existenci mezinárodních vztahů a zemí, které mají svá suverénní práva,” říká bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.
Obviňovat americká média, že nekriticky přebírají informace Bílého domu, je neznalost nebo záměrná lež. Kontrola moci ze strany novinářů ve Spojených státech není dokonalá, ale v Rusku není žádná.
Napětí způsobené hromaděním ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou se stupňuje a sleduje ho celý svět. Krize se začala rovněž významně promítat do dezinformací, které se objevují na českém internetu. Soustředí se masivně na podporu Ruska v konfliktu a v posledním měsíci převažují i nad hoaxy o covidu-19. Na velký nárůst proruských dezinformací ukazují ve své zprávě Čeští elfové.
Ačkoliv se Západ zabývá hlavně napětím na hranicích Ukrajiny, probíhající cvičení ruské armády v Bělorusku znervózňuje i pobaltské země. Nyní své spojence v NATO varují, že by se ruští vojáci mohli natrvalo usadit blízko hranice aliance. "Pro Litvu je důležité, aby v zemi byla větší vojenská přítomnost partnerů NATO," prohlásila například premiérka Ingrida Šimonytéová.
Situace kolem Ukrajiny připomíná šedesát let staré události. Naznačují to ruští politici, píší o tom americká média. V 60. letech stály Západ a Sovětský svaz na prahu velkého konfliktu v době takzvané karibské krize. Sověti se snažili přepravit na komunistickou Kubu rakety středního doletu, Američané byli připraveni jim v tom zabránit násilím a zavedli námořní blokádu Kuby. Byla to hra nervů.
Krize kolem dění na ukrajinsko-ruských hranicích nejeví známky oslabování. Lídr proruských separatistů v Donbasu v pátek obvinil Kyjev z plánování útoku a ohlásil evakuaci obyvatel do Ruska. Moskva mluví o dalším stahování jednotek od ukrajinských hranic, podle Američanů jich tam ale naopak přibývá.
Letošní výběr kongresmanů a guvernérů otestuje, kam se ubírá Republikánská strana. Pokud se potvrdí, že ji stále ovládá Donald Trump, můžeme od Spojených států do budoucna očekávat, že se budou starat stále více hlavně samy o sebe. V přetlačování Evropy s Ruskem by Washington programově zůstal mimo hru.
Slovenský parlament ve středu schválil dohodu o obranné spolupráci s USA, na jejímž základě budou moci američtí vojáci využívat dvě vojenské letecké základny v zemi. Dohodu následně ratifikovala prezidentka Zuzana Čaputová. Proti vystupují opoziční strany i generální prokurátor a podle dřívějšího průzkumu dohoda nemá ani podporu většiny obyvatel.
"Ukrajinci se teď obávají, aby se nejednalo o nich bez nich, aby zájmy Ukrajiny nebyly obětovány zájmům velmocí," shrnuje, o co jde samotným Ukrajincům, rusista a historik Marek Příhoda. "Rusko je u nás zjednodušováno pouze na Kreml a jeho politiku. Kdežto v minulosti česká společnost tradičně rozlišovala mezi ruským státem a ruskou společností," říká o vztahu Čechů k Rusku.
Kvůli situaci na Ukrajině si v sobotu telefonovali dva nejmocnější muži světa - prezident USA Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Moskva odmítá, že by měla v úmyslu sousední zemi napadnout. Ruská hlava státu rovněž hovořila i s běloruským vůdcem. Události kolem situace na Ukrajině sledujeme v online reportáži.
Prezident manipuluje a podporuje ruskou hybridní válku, jejímž cílem je rozbíjet západní demokracie.
Přesuny ruských vojáků k ukrajinské hranici a požadavky Moskvy týkající se role NATO v Evropě mají pro ruskou stranu jeden méně výrazný důsledek. Ruský soused Finsko, který si od konce druhé světové války zakládá na své přísné neutralitě, poprvé vážně zvažuje vstup do Severoatlantické aliance. A podobně přemýšlejí i Švédové.
Joe Biden, který se dosud jevil jako slabý prezident, v pravý čas překvapil v dobrém. Cena, kterou by Putin zaplatil za útok na Ukrajinu, by byla přičiněním současné hlavy Spojených států o dost vyšší, než s jakou ruský prezident původně kalkuloval. Svého amerického protivníka podcenil.
Prezident Joe Biden už dříve vyloučil přímou účast Američanů v případném ozbrojeném konfliktu Ukrajiny s Ruskem. Vojenská pomoc USA pro Kyjev spočívá v dodávkách zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin teď ale musí ze strany Washingtonu počítat s tvrdými sankcemi. Nejen proti ruským bankám a vybraným ekonomickým odvětvím, ale i proti nejužšímu okruhu lidí z Kremlu.
Když Moskva oznámila, že ruská armáda hodlá příští měsíc cvičit na moři zhruba 240 kilometrů od irských břehů, dostala vzkaz od lokálního svazu rybářů ze severozápadu Irska: oni budou tyto manévry blokovat. Jak? "Vyrazíme do oblasti na svých lodích a budeme doufat, že Rusko bude respektovat námořní pravidla o předcházení kolizím," řekl zástupce rybářů Patrick Murphy.
Líčení západních zemí a Severoatlantické aliance jako agresorů a Ruska jako země, která se pouze brání, je nejčastějším z narativů, které v souvislosti s napětím na rusko-ukrajinské hranici využívají české kvazi-mediální weby. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra.
Severoatlantická aliance může Kyjevu nabídnout bezpečnostní garance. Ty politické a hospodářské by mu ale měla poskytnout unie. Zatím toho bohužel není schopna.
Ačkoliv v posledních dnech proběhlo hned několik schůzek v souvislosti s napětím na rusko-ukrajinských hranicích, nedůvěra mezi Západem a Ruskem je stále vysoká. Podle některých analytiků dokonce probíhá jakási hra nervů. "Za vše nakonec mohou zaplatit Ukrajinci, což už možná nikoho trápit nebude. Pro ně to ale může být katastrofa," upozorňuje například Lukáš Dyčka.
