Linux v informatice označuje unixový operační systém, hlavního reprezentanta takzvaných UN*Xů (anglicky Unix-like). Ty představují víceúlohové a víceuživatelské operační systémy, navazující na operační systém UNIX.

Jejich hlavní výhodou oproti UNIXům, které jsou většinou ve vlastnictví různých firem a jejichž licence nedovoluje volné šíření ani úpravy, je otevřený zdrojový kód.

Stručný popis

Jádro Linuxu je víceúlohové, takže na procesoru může najednou běžet několik oddělených procesů (takzvaný multitasking). Zároveň se jedná o víceuživatelský operační systém.

V současné době je označením Linux míněno nejen jádro operačního systému, ale též veškeré programové vybavení (software), které uživatelé používají (aplikace, utility, grafické uživatelské rozhraní a podobně). Ty jsou pro větší uživatelský komfort obvykle poskytovány v podobě linuxových distribucí umožňujících snadnou instalaci nebo používání formou Live CD.

Na jádře Linuxu je postaven například operační systém Android, určený pro mobilní zařízení.

Historie

Linux původně představoval jádro operačního systému, které v roce 1991 publikoval Linus Torvalds. Jeho jádro bylo monolitické - veškerý kód běží ve stejném (jaderném) paměťovém prostoru. Tím se liší od takzvaného mikrojádra, které většinu činností zavádí do procesů uživatelského paměťového prostoru.

Paralelně s ním probíhal vývoj dalšího jádra v rámci operačního systému GNU. Tento projekt se zaměřoval na vývoj svobodného softwaru, inspirovaného operačními systémy unixového typu.

Richardu Stallmanovi, který projekt GNU v roce 1983 založil, se nakonec podařilo s Torvaldsem domluvit, aby svoje jádro přičlenil k projektu GNU, čímž vznikl operační systém GNU/Linux.

Spolupráce GNU a Linuxu

Spolupráce GNU a Linuxu byla velmi intenzivní. Projekt GNU, který se již delší dobu zabýval myšlenkou vývoje volně dostupného unixového systému, totiž neměl vlastní jádro operačního systému, kterým naopak disponoval Linux. Ten jej proto uvolnil a z projektu GNU naopak využil shell bash (typ unixového shellu - příkazového procesoru - respektive příkazového řádku linuxu), kompilátor GCC (sada překladačů), později též GNU C Library (standardní knihovna jazyka C) a další základní unixové nástroje používané na příkazovém řádku. Rovněž samotné jádro Linuxu používá jako ochranu proti zneužití svých zdrojových kódů licenci GPLv2, pocházející od GNU.

Licence

Jak je naznačeno výše, Linux je takzvaný open source software. Jeho zdrojový kód je tedy volně dostupný a je možné ho dále upravovat a šířit. Pro ochranu před zneužitím zdrojových kódů využívá open source software různých licencí - jádro Linuxu je chráněno a šířeno pod licencí GPLv2, software poskytovaný v rámci distribuce pak pod licencemi GPL, LGPL, MPL, MIT licencí, BSD licencí a tak dále.

Linux je používán zejména na internetových i intranetových serverech a v oblasti vysoce výkonných výpočetních stanic. V posledních letech se však postupně rozšiřuje i do firemní sféry a na domácí počítače. Jeho podíl na trhu se však stále pohybuje okolo jednoho procenta.