Deník Insider

Do nově vzniklého zastupitelského klubu ostravského primátora Tomáše Macury (dříve ANO) už vstoupili všichni zastupitelé, kteří opustili klub hnutí ANO. V krajské metropoli začala i první jednání o podobě nové koalice. Původní koalice tvořená hnutím ANO, uskupením Spolu a Piráty se rozpadla poté, kdy se začal štěpit klub ANO a koalice přišla o většinu hlasů v pětapadesátičlenném zastupitelstvu. Macura vidí možností řešení situace několik, vyjednávat nechce s SPD a Ostravskou levicí. První jednání má za sebou uskupení Spolu, druhý nejsilnější klub zastupitelstva Ostravy po hnutí ANO. ANO plánuje schůzky po středečním sněmu.

Problémy v ostravské buňce ANO odstartovala volba prezidenta. V ní Macura, podobně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, veřejně podpořil Petra Pavla na úkor stranického šéfa Andreje Babiše. Oba moravskoslezští politici pak hnutí opustili. V případě Macury následovalo jeho vyloučení z klubu ostravských zastupitelů. Stejně tak klub vyloučil i náměstkyni primátora Zuzanu Bajgarovou. Následně klub opustili náměstkyně Kateřina Šebestová a zastupitelé Robert Čep, Ondřej Němeček a Maxim Pachomov. Počet členů klubu ANO tak klesl z 21 na 15.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vzhledem k aktuálnímu vývoji pandemie covidu-19 upravila svá doporučení k očkování proti této nemoci a například doporučuje zemím, aby zvážily, zda je potřebná imunizace zdravých dětí a dospívajících. Lidé z vysoce rizikových skupin by si podle WHO měli pro posilující dávku dojít po šesti až 12 měsících od poslední injekce.

Poradní panel WHO po svém nedávném zasedání doporučení aktualizoval s ohledem na to, že "velká část populace je buď očkovaná, covid-19 prodělala nebo obojí". Znovu ovšem zdůraznil důležitost imunizace, včetně posilujících dávek pro lidi, kterým hrozí závažný průběh onemocnění, tedy zejména pro starší osoby nebo pacienty s různými chronickými onemocněními. "Je na jednotlivých zemích, aby s ohledem na své specifické okolnosti rozhodly, zda pokračovat s očkováním lidí z nízkorizikových skupin, jako jsou zdravé děti a dospívající, a zároveň nenarušily běžná očkování, která jsou pro zdraví této věkové skupiny tak zásadní," řekla předsedkyně nezávislého poradního orgánu WHO pro otázky očkování (SAGE) Hanna Nohyneková.

Řecká policie informovala, že zatkla dva cizince podezřelé z terorismu, kteří se v zemi údajně chystali spáchat rozsáhlé útoky na cíle s "velkým symbolickým významem". Podle policie byli součástí zahraniční teroristické skupiny a byli v závěrečné fázi příprav útoku.

Agentura AFP s odvoláním na nejmenované policejní zdroje píše, že zadrženými jsou Pákistánci, kteří si za cíl útoků vybrali místa spojovaná s Izraelem.

"Jejich cílem nebylo jen způsobit ztrátu životů nevinných občanů, ale i narušit pocit bezpečí v zemi a poškodit veřejné instituce a ohrozit řecké mezinárodní vztahy," cituje agentura AP z oficiálního prohlášení policie.

Na zadržení této dvojice, která je nyní v cele na policejním velitelství v centru Atén, se podílela protiteroristická divize řecké policie a zpravodajská služba EYP. Pomáhala jim i zpravodajská služba jiné země. O kterou šlo, však řecká policie neuvedla.

Městský soud v Praze v úterý zastavil insolvenční řízení se společností Médea podnikatele Jaromíra Soukupa, zahájené letos 17. března. Důvodem je to, že oba navrhovatelé, Česká televize (ČT) a firma Media Club, vzali svůj návrh na insolvenci zpět. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného v Insolvenčním rejstříku. O dosažení dohody s veřejnoprávní televizí a Media Clubem informovala Médea v pondělí.

ČT a firma Media Club z mediální skupiny Prima podaly společný insolvenční návrh letos 10. března. Veřejnoprávní televize v návrhu uvedla, že jí Médea dluží dohromady asi 11,8 milionu korun za objednávky vysílání reklamy či sponzorování pořadů. Media Clubu nezaplatila Médea podle návrhu zhruba 18,1 milionu. Stejně jako v případě ČT neuhradila Médea platby za objednávky vysílání televizních reklam. ČT a Media Club navíc uvedly, že Médea má neuhrazené pohledávky více než čtvrt roku po splatnosti také vůči dalším věřitelům.

Postup věřitelů Médea označila za "šikanózní" a zjevně bezdůvodný. Městský soud v Praze přesto návrhu vyhověl a 17. března insolvenční řízení zahájil.

Elitní složka slovenské prokuratury podala obžalobu na bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka a podnikatele Jozefa Brhela pro podezření z podplácení někdejšího šéfa finanční správy Františka Imreczeho. S odvoláním na šéfa úřadu speciální prokuratury Daniela Lipšice to dnes napsal list Denník N, podle kterého oběma obžalovaným hrozí pětileté vězení. Kaliňák už dříve vinu v případu popřel.

Stíhání Kaliňáka a Brhela podle dřívějších informací souvisí s podezřením, že stáli za vyplácením peněz navíc Imreczemu k jeho oficiálnímu platu prezidenta finanční správy. Před nástupem do čela státní instituce Imrecze pracoval v soukromé sféře, kde měl vyšší plat.

Brhel spolu se svým synem a několika dalšími obžalovanými už čelí obžalobě v jiném případu, který se týká podezření z nevýhodných zakázek na dodávku informačních systémů pro finanční správu v době, kdy ji řídil Imrecze. Ten spolupracuje s policií při vyšetřování kauz z dob dlouholetého vládnutí nyní opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, jejichž dlouholetým místopředsedou byl Kaliňák. Imrecze, jehož důvěryhodnost jako svědka Fico letos zpochybňoval a označil ho za udavače, v jiné korupční kauze vyvázl letos v únoru s podmínkou a peněžitým trestem.