Thomas Mann

4. 8. 2015 15:54
Německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Thomas Mann
Thomas Mann | Foto: Wikimedia

Život

Thomas Mann se narodil 6. června 1875 v Lübecku ve vážené měšťanské rodině. Matka pocházela z Brazílie. Po otcově smrti se rodina přestěhovala v roce 1893 do Mnichova, kde žil Thomas dalších 40 let. Ve stejném roce začal psát. První velké dílo, Buddenbrookovi, vyšlo v roce 1901.

Základní údaje

Narození: 6. červen 1875, Lübeck, Německo
Úmrtí: 12. srpna 1955, Curych, Švýcarsko
Rodina: bratr Heinrich, také známý spisovatel
             syn Klaus, spisovatel, syn Golo, politolog a historik
             dcera Erika, herečka a spisovatelka,
             dcera Monika, spisovatelka, dcera Elisabeth
             spisovatelka a ekoložka

V roce 1905 se oženil s dcerou židovského obchodníka, s níž měl šest dětí (nejvíce se proslavil syn Klaus jako spisovatel). Pro jeho přátele to bylo velké překvapení, protože se vědělo o jeho homosexuální orientaci, která se objevila i v jeho dílech, a dvacet let po jeho smrti v jeho odtajněných denících. Jeho žena Katia v roce 1912 onemocněla tuberkulózou a pobývala ve švýcarském sanatoriu, což Manna inspirovalo k napsání románu Kouzelný vrch. V roce 1929 získal Nobelovu cenu za román Buddenbrookovi.

Nejznámější díla

Buddenbrookovi, Kouzelný vrch, Doktor Faustus, Josef a bratři jeho, Smrt v Benátkách

Na počátku 30. let varoval před hrozbou fašismu. V roce 1933 odešel se svou ženou do exilu. České městečko Proseč udělilo v roce 1936 T. Mannovi domovské právo nezbytné k získání československého státního občanství, a tak ho zachránilo před nucenou deportací zpět do nacistického Německa. V roce 1938 odjel do USA a o pár let později získal americké občanství. Po válce se vrátil do Evropy, od roku 1952 žil ve Švýcarsku. Zemřel  12. srpna 1955 v 80 letech v Curychu.

Dílo

Hned svým prvním románem Buddenbrookovi (1901), který napsal v 25 letech, se proslavil po celém světě. Realistickou metodou v něm vylíčil příčiny a postup úpadku starobylé obchodnické rodiny. V novelách Tonio Kröger (1903) nebo Smrt v Benátkách (1912) se zamýšlí nad postavením umělce ve společnosti a nad jeho mravní odpovědností.  V rozsáhlém románu Kouzelný vrch (1924) podal mnohostranný ironický pohled na soudobý život evropské společenské smetánky. 

Už v roce 1930 signalizoval ve své novele Mario a kouzelník hypnotickou moc fašismu.  Jeho nejrozsáhlejším dílem je tetralogie Josef a bratři jeho (1933 – 43), kterou psal v exilu. V románu Lota ve Výmaru (1939) o J. W. Goethovi bránil německé kulturní dějiny a v Doktoru Faustovi (1947) se pokoušel najít odpověď na otázku, proč se člověk přiklání k fanatismu. V nedokončené Zpovědi hoštaplera Felixe Krulla (1954) navázal na tradici pikareskního románu a vylíčil život dobrodruha.

Buddenbrookovi

Ach, to, čím jsme, co umíme a máme, se nám zdá ubohé, šedé, nepostačující a nudné: ale to, čím nejsme, co neumíme a nemáme, je právě to, nač hledíme s onou toužebnou závistí, jež se stává láskou, protože se bojí, aby se nestala nenávistí. T. Mann, Buddebrookovi

Obsáhlý román s podtitulem Úpadek jedné rodiny vypráví historii 4 generací obchodnické rodiny v severním Německu. Na začátku otvírá podnikatelská rodina nový dům jako symbol své prosperity, další generace však nedokáží ve stejném trendu pokračovat a firma upadá. T. Mann ve svém románu navazuje na realisticko-naturalistickou tradici (Dickens, Zola, Goncourtové) a zároveň souvisí i se současnými moderními autory a filozofy přelomu 19. a 20. století.

Kouzelný vrch

Dobrodružství ducha a těla, která umocnila tvou prostotu, dala ti přežít duchem, co tělem sotva přežiješ. T. Mann, Kouzelný vrch

Třiadvacetiletý inženýr Hans Castorp přijel navštívit svého bratrance v sanatoriu ve Švýcarsku. Z hosta se stane pacient, který stráví v sanatoriu sedm let. Postupně zapomíná na svět „dole“ a ztrácí pojem o čase. Román končí začátkem 1. světové války. Castorp opouští sanatorium a narukuje.

Doktor Faustus

Vrcholné dílo Mannova stáří s podtitulem Život hudebního skladatele Adriana Leverkühna, vyprávěný jeho přítelem, v němž bilancuje svůj život i 20. století. Příběh, který vypráví předčasně penzionovaný gymnaziální profesor dr. Serenus Zeitblom, začíná v květnu 1943 a končí v květnu 1945. A. Leverkühn chce vytvořit obdivuhodné hudební dílo a je ochoten pro to udělat cokoli. Nakonec složí díla nových tvarů, jež jsou negací skladeb německých hudebních velikánů Beeethovena a Schillera. V závěru románu propadá šílenství a uznává svou vinu.

 

Právě se děje

Další zprávy