Život
Max Brod se narodil 27. května 1884 v rodině Adolfa Broda, ředitele pražské banky Union. Od dětství trpěl onemocněním páteře, které ho poznamenalo na celý život. Studoval na německém gymnáziu v Praze. Po maturitě šel na německou Karlo-Ferdinandovu univerzitu studovat práva, toto studium zakončil doktorátem.
Základní údaje
Narození: 27. května 1884, Praha
Úmrtí: 20. prosince 1968, Tel Aviv
Manželka: Elsa Taussigová
V roce 1902 se ve studentském spolku seznámil s Franzem Kafkou. Stali se z nich přátelé a Max Brod se zasloužil o posmrtné vydání Kafkových děl, která měla být podle přání autora po jeho smrti zničena. Zasloužil se také o to, že se Kafka stal světovým autorem. Max Brod po ukončení studií pracoval jako úředník Pražského poštovního ředitelství, kde byla relativně kratší pracovní doba, a on se tak mohl věnovat také literární činnosti. Dotáhl to až na sekčního šéfa, z tohoto postu odešel v roce 1924, kdy se stal kulturním referentem československé vlády.
V letech 1929 – 1939 působil jako literární kritik v novinách Prager Tagblatt. Před první světovou válkou se začal cítit být židem a po vzniku Československa se stal viceprezidentem Židovské národní rady. Těsně před druhou světovou válkou, v roce 1939, emigroval s manželkou do Palestiny, odjel posledním vlakem z Prahy. Podílel se na budování židovského státu a byl dramatikem izraelského státního divadla. V Tel Avivu žil až do konce života. Do Prahy přijel v roce 1964 na kafkovskou výstavu. Zemřel 20. prosince 1968.
Dílo
Jeho pohled si mě podmanil. A ještě víc slovo, jehož svatá naivita mě dojímá ještě dnes. (...) Když jsem ho viděl sedět před sebou, zcela oddaného svému dílu, službě, kterou jsem měl vykonat, cítil jsem: Takového chtěl Bůh člověka mít. A co my ze sebe udělali! – Odsunul jsem všechny ostatní práce a slíbil jsem, že Pastorkyni přeložím. M. Brod, Život plný bojů
Rozsáhlé literární dílo esejisty, literárního, divadelního a hudebního kritika a filozofa zůstává dnes nedoceněno. Max Brod byl všestranně nadaným umělcem a především organizátorem. Soustředil kolem sebe německy píšící pražské autory (světově prosluli Kafka, Werfel, Rilke), z nichž většina byli Židé. Již jako mladý se stal známým i za hranicemi Prahy, zpočátku se považoval za Kafkova mentora, pomohl k publikaci jeho prvních prací. Později Brod zároveň Kafku označoval za svého učitele. Vydal jeho díla a proslavil po celém světě.
Max Brod byl na rozdíl od Kafky už od počátku ceněným autorem. Jeho první román Zámek Nornepygge (1908) byl velmi dobře přijat u nás a oceněn v Berlíně, centru německé kultury. Těžištěm jeho prozaického díla je historická trilogie Boj o pravdu (1915 -1948). Brod je mimo jiné autorem monografie o Leoši Janáčkovi (1923), libreta jeho oper přeložil do němčiny. Zdramatizoval Haškova Švejka a pomohl uvést na německá jeviště (Piscatorova inscenace v Berlíně 1928).
Jeho práce vzniklé po válce v Tel Avivu, v nichž se věnoval Praze, líčí Prahu, která již zmizela. Jedná se o rekonstrukci dřívějších časů, jež nenávratně skončily v Osvětimi. Brod zároveň v sociologicky založeném pohledu představuje Prahu jako prostor vedle sebe žijících tří kultur. Své vzpomínky na tehdejší Prahu, která byla městem střetu a prolínání české, německé a židovské kultury, přinesl v autobiografii Streitbares Leben (Život plný bojů) a v esejistické práci Der Prager Kreis (Pražský kruh).
