Doněcká lidová republika tvoří spolu s Luhanskou lidovou republikou samozvanou konfederaci Nové Rusko (nebo také Novorusko), které bývá označované jako svaz lidových republik. Jejich vznik je důsledkem krize na Ukrajině, která začala na konci roku 2013.
Ukrajinská krize
Pozastavení podpisu asociační dohody s EU ze strany ukrajinské vlády v listopadu 2013 spustilo masové protesty, které po třech měsících přerostly v pouliční boje a otřásly celou Ukrajinou. Demonstrace konané na náměstích ukrajinských měst (tzv. euromajdany) se později změnily v protesty proti vládě a zejména proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, jehož demisi opozice požadovala.
Po "krvavém čtvrtku" 20. února 2014, během kterého zemřelo nejméně sedm desítek lidí, následovalo jednání prezidenta Janukovyče s opozicí a zahraničními diplomaty. Janukovyč oznámil, že vyhlásí předčasné prezidentské volby a že se země vrátí k ústavě z roku 2004, podle níž měla být část prezidentských pravomocí přesunuta na parlament.
Den po dohodě však prezident opustil Kyjev, který zcela ovládla opozice, a odcestoval do Charkova. Ukrajinský parlament následně schválil rezoluci, která Janukovyče vyzvala k okamžité rezignaci. Parlament po sesazení Janukovyče jmenoval do svého čela Oleksandra Turčynova, který se zároveň stal prozatimním ukrajinským prezidentem. Poslanci schválili také novou koaliční vládu, na níž se dohodli zástupci dosavadních opozičních sil. V jejím čele stojí premiér Arsenij Jaceňuk, jeden z hlavních vůdců opozice vůči režimu prezidenta Viktora Janukovyče.
Proti novému politickému uspořádání Ukrajiny se postavili představitelé autonomní republiky Krym. Poloostrov se stal hlavní baštou proruských odpůrců změny režimu. Ruský prezident Vladimir Putin požádal 1. března 2014 parlament o povolení využít ruské vojáky k "normalizaci" situace na Krymu, což se nakonec také stalo. Již 16. března 2014 proběhlo referendum o připojení Krymu k Rusku, jehož obyvatelé se vyslovili pro odtržení od Ukrajiny. Výsledek byl však vzhledem k tomu, že Ukrajinci a krymští Tataři referendum bojkotovali, zpochybňován.
Ruský prezident Vladimir Putin následně nezávislost Krymu uznal a spolu s jeho politickými představiteli a zástupci města Sevastopol podepsal smlouvu o jejich připojení k Ruské federaci. Západ ani ukrajinská vláda referendum o odtržení neuznávají.
Vznik Doněcké lidové republiky
Odtržení Krymu posílilo separatistické tendence a hlavní nepokoje se následně přenesly do převážně ruskojazyčných regionů na jihu a východě země, kde se konaly proruské a projanukovyčovské protesty - tzv. antimajdany - a vymezovaly se proti proevropskému a protijanukovyčovskému euromajdanu.
V dubnu 2014 separatisté na východě Ukrajiny obsadili budovy oblastní správy. V Doněcku a Luhansku následně vyhlásili nezávislé republiky – Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Dne 11. května 2014 se v obou "republikách" konalo referendum o tom, zda by region měl zůstat součástí Ukrajiny, nebo se stát samostatným státem. Výsledek byl v obou případech stejný – voliči se vyslovili pro samostatnost. Organizátoři tvrdí, že v Doněcku tak hlasovalo 89 procent voličů a v Luhansku 96 procent hlasujících. Samozvané republiky však žádná země neuznala. Samotná Ukrajina je označuje za teroristické organizace.
Dva týdny po referendu podepsali zástupci Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky dohodu o spojení a vytvoření státního útvaru "Nové Rusko".
