Basilej

6. 3. 2015 16:11
Druhé největší město Švýcarska svůj název ztotožnilo s pohádkovou postavou baziliška, jehož podoba je ve formě fontánek rozeseta po celém městě.
Basilej, druhé největší město Švýcarska
Basilej, druhé největší město Švýcarska | Foto: Thinkstock

Přes řeku Rýn spojuje Malou a Velkou Basilej šest mostů.

Basilej je po Zürichu největší švýcarské město a nachází se v severozápadní části země u hranic s Německem a Francií. Díky tomuto faktu bylo město v minulosti a dodnes i je centrem obchodu. Právě z Basileje je splavná řeka Rýn, která tak město jako jediné ve Švýcarsku spojuje se Severním mořem. Je také jeho kulturním centrem.

Basilej - základní informace

Název: Basilej
Stát: Švýcarsko
Počet obyvatel: 174 000
Rozloha: 24 km²
Nadmořská výška: 260 m.n.m.
Hustota obyvatel: 7 300 obyv./km²
Náboženství: římskokatolické křesťanství
Telefonní předvolba: +351

Ve městě se nachází bezmála 40 muzeí, ale také galerie, divadla a architektonické zajímavosti. Turisté sem jezdí také za basilejským karnevalem, který trvá přesně 72 hodin. Neméně zajímavá je světová přehlídka šperků a hodinek s názvem Baselworld, která se zde koná každý rok na jaře. Basilejská, posléze švýcarská gastronomie v sobě spojuje tradici francouzského Alsaska a německého Černého lesa. Ochutnat ji můžete například v hostinci Drei Konige Am Thein, který je vůbec nejstarším zájezdním hostincem v Evropě založeným v roce 1026. Pro basilejskou kuchyni jsou typické pokrmy ze sýra, mléka, smetany, vajec, ryb a zeleniny. Mezi nejoblíbenější pokrmy patří fondue a raclette, nebo také papet vaudois, kyselé zelí s klobásou. Ochutnat byste měli také švýcarská vína, a to zejména vína bílá, a také specialitu zvanou churský schiller, což je směs bílého a červeného vína z jednoho vinohradu. Za zkoušku stojí také místní pálenky, mezi které patří Kirsch, Pfümli, hruškovice a pálenka z jablek. Basilej 21. století je světoznámým centrem farmaceutického a chemického průmyslu a také největším švýcarským přístavem.

Historie

Na místě dnešní Basileje založili Římané v roce 44 př. n. l. vojenskou základnu Colonia Raurica, jejíž zrestaurované trosky ve formě amfiteátru, chrámů a románského muzea jsou největšími římskými pozůstatky ve Švýcarsku. První písemná zpráva o názvu Basel (Basilej) pochází z roku 374, kdy zde pobýval císař Valentinian I. V 7. století se město stalo sídelním místem biskupů z Kaiseraugstu.

Na počátku 11. století byla z popudu císaře Heinricha II. zahájena výstavba románsko-gotické katedrály, která byla v roce 1019 slavnostně vysvěcena. V roce 1032 se Basilej stala součástí německé říše. Dále je město známé zejména proto, že zde byla v roce 1212 vydána Zlatá bula sicilská, která uznávala Čechy jako nedělitelný stát a povýšila je na dědičné království. V té době sem dorazil sicilský král Friedrich II., který se stal novým císařem. V roce 1340 byla postavena nová radnice, nemocnice a zbrojnice. V roce 1349 postihla město morová rána, která byla dána za vinu Židům. Většina z nich byla popravena při tzv. Basilejském masakru.

V roce 1356 město zasáhlo zemětřesení, při kterém byla poničena značná část města včetně katedrály z 11. století. V polovině 15. století zde byla papežem Piem II. založena první univerzita na území dnešního Švýcarska. Přednášel na ní například Erasmus Rotterdamský nebo Nietzsche. V roce 1471 se město otevřelo světu, protože zde bylo povoleno pořádat trhy.

V 18. století byl v Basileji podepsán tzv. Basilejský mír a v oběhu byl basilejský frank. V roce 1840 byla do Basileje zavedena železnice, v roce 1874 byla založena zoologická zahrada a v roce 1884 instalováno 50 fontánek s postavou baziliška. Ve 20. století vzniklo mnoho muzeí a v roce 1946 bylo otevřeno letiště. Během obou světových válkách zůstalo Švýcarskou neutrální a svou neutrální pozici si dodnes přísně hlídá.

Turistické zajímavosti

Basilej, gotická katedrála Münster
Basilej, gotická katedrála Münster | Foto: Thinkstock

Nejvýznamnější památkou Basileje je gotická katedrála Münster z roku 1019. Vysoká je 65 metrů a v jejích zdech se nachází bílé zdivo z původního kostela. Dvě věže jsou zdobeny gotickými věžičkami a uvnitř můžete obdivovat barevné vitráže z 19. století a také mramorovou kryptu Erasma Rotterdamského z roku 1536.

Za symbol Basileje je považována gotická brána Spalentor ze 14. století, která je součástí původního fortifikačního městského opevnění. Dnes je nejdochovalejší stavbou tohoto druhu ve městě. Součástí stejného opevnění byl také františkánský kostel na náměstí Barfüsserplatz, který dnes slouží jako historické muzeum. Ulici Augustinergasse lemují krásné měšťanské domy ze 14. a 15. století a dovede vás až k mostu Mittlere Rheinbrücke, kde už v roce 1225 existoval první přechod přes řeku Rýn. Po cestě k němu potkáte také známou basilejskou univerzitu.

Na náměstí Marktplatz můžete od pondělí do soboty obdivovat trhy, kde zakoupíte květiny, ovoce a zeleninu. Stojí zde také podle slov místních nejkrásnější budova města, radnice s karmínovou fasádou a barevnými sgrafity z 20. let 16. století, současná podoba s astronomickými hodinami připomíná 17. století. Pro menší návštěvníky města bude zajisté zajímavá návštěva místní zoologické zahrady, která byla otevřena již v roce 1874.

Počasí

Basilej má ročně 121 deštivých nebo sněhových dní a za nejvlhčejší měsíc se považuje paradoxně červen, za nejsušší pak únor. Průměrné teploty v létě se pohybují okolo 20 stupňů, v zimě pak padají ke dvěma stupňům. Na jaře a na podzim se průměrná teplota pohybuje okolo 10 stupňů. Podnebí v Basileji je mírné, podobající se České republice.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

"Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci," uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak "nelze odročit něco, co už skončilo".

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že "nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko je ochotné prodloužit odzbrojovací smlouvu s USA bez podmínek

Ruská federace je připravena bez jakýchkoliv podmínek a diskusí prodloužit smlouvu se Spojenými státy o omezení strategických útočných zbraní (START). Prohlásil to ve čtvrtek prezident Vladimir Putin při poradě o vojenských záležitostech.

Smlouva START, jejíž obnovenou podobu podepsali v roce 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, je poslední platnou odzbrojovací smlouvu mezi oběma jadernými velmocemi. Platnost smlouvy vyprší 5. února 2021, může být ale prodloužena o pět let. "Rusko je připraveno neprodleně, co možná nejrychleji, do konce letošního roku, bez jakýchkoliv předběžných podmínek smlouvu prodloužit," prohlásil Putin podle agentury Interfax.

Zdroj: ČTK
Další zprávy