Sčítání lidu, domů a bytů

25. 1. 2011 12:50
Sčítání lidu, domů a bytů je rozsáhlý statistický průzkum, probíhající přibližně s desetiletými odstupy. Poslední sčítání proběhlo v březnu 2011.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) je rozsáhlým statistickým průzkumem prováděným Českým statistickým úřadem. Nové sčítání je plánováno na březen 2011. Rozhodným okamžikem je pak půlnoc z 25. na 26. března - do formuláře se zapisují údaje platné pro tento okamžik.

Sčítání se týká všech lidí, kteří se v danou dobu nacházejí na území České republiky nebo zde mají trvalý či povolený přechodný pobyt a všech obydlených i neobydlených domů a bytů. Všechny fyzické osoby mají ze zákona povinnost poskytnout své údaje. V případě odmítnutí spolupráce při sčítání lidu hrozí pokuta až deset tisíc korun.

Sčítací formuláře předá domácnostem sčítací komisař, případně budou uloženy na poště. Vyplněné formuláře se budou odevzdávat buď opět sčítacímu komisaři, bezplatně budou zasílány ČSÚ poštou nebo odevzdány přímo na poště. Kromě těchto klasických možností mohou lidé v roce 2011 formuláře vyplnit a zaslat v elektronické formě.

Poslední termín pro odevzdání je 14. dubna 2011.

Sčítání lidu je upraveno zákonem č. 296/2009 Sb.. Podle tohoto zákona je sčítání plně v režii Českého statistického úřadu, jehož partnerem při provádění terénních prací je Česká pošta.

Kromě zákona č. 296/2009 Sb. upravuje sčítání ještě vyhláška k provedení některých ustanovení zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů.

Vyplněné formuláře jsou určeny pouze ke statistickým účelům a všechny osoby účastnící se sběru či zpracování údajů jsou vázány mlčenlivostí.

Počátek tzv. "moderních sčítání" se datuje k roku 1869. Po pádu Rakouska-Uherska proběhlo první československé sčítání v roce 1921. Další sčítání se konala v letech 1930, v poválečných letech 1946 a 1947 proběhl pouze soupis obyvatel, a poté již klasická sčítání probíhala více méně pravidelně - 1950, 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy