Náledí a ledovka

7. 1. 2011 15:58
V případě, že teplota povrchu klesne pod bod mrazu může dojít k pokrytí země ledovou vrstvou, označovanou jako náledí. Jako ledovka se označuje souvislá, průhledná ledová vrstva s hladkým povrchem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

V případě, že teplota povrchu klesne pod bod mrazu může dojít k pokrytí země ledovou vrstvou, označovanou jako
náledí.

Náledí se vytváří, jestliže zamrznou nepřechlazené kapky na zemi, znovu zamrzne voda z tajícího sněhu či částečně roztálý sníh.

Jako ledovka se označuje souvislá, obvykle jednolitá, průhledná ledová vrstva s hladkým povrchem.

Dochází k ní zmrznutím přechlazených vodních kapiček (kapalné vody o teplotě nižší než 0°C.

Ledovka se obvykle vytváří při teplotách kolem nebo jen lehce nad nulou a doprovází obvykle mrznoucí mrholení nebo déšť.

Vytváří někdy poměrně silné vrstvy na všech površích, od nichž je prakticky nemožné je mechanicky oddělit. Především kvůli hmotnostem, kterých někdy nabývá, může poškozovat povrchy, na nichž se tvoří. Dokonce může být jednou z příčin havárií letadel.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Počet uživatelů BankID za téměř dva roky fungování překročil dva miliony

Bankovní identita je po téměř dvou letech od svého startu s dvěma miliony uživatelů nejpoužívanějším způsobem digitálního ověření totožnosti občanů v Česku. BankID jako takzvanou digitální občanku nejméně jednou využilo přes 1,6 milionu lidí pro identifikaci u státních portálů a 550.000 osob u 135 zapojených firem. Novinářům to řekl výkonný ředitel Bankovní identity Marek Růžička.

"Lidé oceňují výhody zabezpečené bankovní identity v podobě úspory času a peněz, což se odráží v počtu aktivních uživatelů. Během prvního týdne po spuštění žádosti o jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě přes portál Jenda vyzkoušelo vůbec poprvé bankovní identitu 160.000 lidí," uvedl Růžička. "Jen za letošek počty uživatelů BankID stouply více než dvojnásobně," doplnil předseda představenstva Bankovní identity Jan Blažek.

Téměř tři miliony klientů zdravotních pojišťoven by se pomocí BankID mohly přihlašovat do klientských portálů, zbývající pojišťovny brzy přibydou. Bankovní identitu využívají i energetické, investiční nebo leasingové společnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy