Jiří Cienciala

5. 7. 2013 18:00
Jiří Cienciala je viceprezident Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) a rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě.
Jiří Cienciala
Jiří Cienciala | Foto: ČTK

Jiří Cienciala je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR pro výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání (SP ČR) a rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě.

V červenci 2013 přijal nabídku premiéra Jiřího Rusnoka na post ministra průmyslu a obchodu v jeho vládě, která však po jmenování nedokázala získat důvěru Poslanecké sněmovny, a tak se dostala do demise, v níž setrvala do konce ledna 2014. Během tohoto působení měl členství ve Svazu pozastaveno.

Kariéra:

Jiří Cienciala působil téměř čtyřicet let ve Třineckých železárnách, kde v letech 1997 až 2011 zastával funkci generálního ředitele. V říjnu 2012 byl zvolen členem dozorčí rady této akciové společnosti. V roce 2008 získal ocenění „Manažer roku“.

Cienciala dále působí v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Dále zasedá v dozorčí radě asociace Hutnictví železa (sdružuje ocelářské podniky v České republice a na Slovensku) a předsedá představenstvu Česko-polské obchodní komory v Ostravě.

Od roku 2007 je členem předsednictva Svazu průmyslu a dopravy, o čtyři roky později se stal viceprezidentem SP ČR pro výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání.

Mimo soukromou sféru působí také v akademickém prostředí. V roce 2012 byl zvolen rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě. Zároveň je externím členem ve vědeckých radách VŠB – TU Ostrava a Ostravské univerzity. V minulosti pracoval deset let jako externí vyučující na Vysoké škole báňské v Ostravě.

Od června 2013 do ledna 2014 byl ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Jiřího Rusnoka.

Osobní život:

Jiří Cienciala se narodil v roce 1950. Vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě. Má jednoho syna.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Šestnáct lidí a dvě firmy čelí obžalobě kvůli daňovým únikům za čtvrt miliardy

Obžalobu na 16 lidí a dvě firmy podal v pátek olomoucký krajský státní zástupce kvůli daňovým únikům za 250 milionů korun. Uvedla to na svém webu Česká televize. V kauze figuruje opavská společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji a jako důsledek činnosti státních úřadů skončila v konkurzu. Případem se bude zabývat olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě.

"Dnešního dne byla podána obžaloba pro daňové úniky ve výši čtvrt miliardy korun. Obžalováno bylo 16 fyzických a dvě právnické osoby," uvedl Studený. Obžalovaní jsou jako organizovaná skupina. Upřesnil, že se obžaloba týká obchodů FAU s.r.o.

Trestní stíhání policie zahájila v roce 2018. Nynější obžalované tehdy obvinila z toho, že v roce 2013 uměle vytvořili řetězec firem, aby se vyhnuli zaplacení DPH z obchodu s pohonnými hmotami.

FAU je v konkurzu. Státní úřady na ni v roce 2016 vydaly zajišťovací příkazy za stovky milionů korun s odůvodněním, že se zapojila do karuselového podvodu. NSS ale v roce 2019 dospěl k závěru, že celníci neměli pro tak velký zákrok dost silný důvod. Společnost následně uspěla s několika žalobami proti rozhodnutí a postupům finanční správy a celníků.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy