Čapí hnízdo je možná jen vrcholem ledovce. V Česku se dotace z evropských fondů zneužívaly také v jiných případech. Ve středu se budou europoslanci dotazovat Evropské komise na probíhající vyšetřování střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a budoucí opatření související s ochranou financí EU. Čtenářům Aktuálně.cz na otázky k těmto tématům odpovídal pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Sociální vědec Christian Kimmich věří, že pro záchranu klimatu nestačí měnit chování lidí nebo přestat spalovat uhlí. "Musíme umět zjistit, jak se ta opatření projeví v celé společnosti. Změna, která nás čeká, bude naprosto fundamentální," říká. Vyvíjí složitý model, který by to dokázal. V navazujícím projektu se s kolegy zaměří na Česko, do výzkumu zapojí i politiky a občanskou společnost.
"K profesi přechodného pěstounství mě navedla moje dlouholetá kamarádka, sama pěstounka. Přišlo to v době, kdy jsem ukončila jednu etapu svého života, a protože mám děti ráda a tato práce je smysluplná, šla jsem do toho," vysvětluje 56letá Alena Benešová důvody, proč se rozhodla stát přechodnou pěstounkou.
Lidé s tělesným handicapem, navrátilci z výkonu trestu, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit či lidé v předdůchodovém věku. Všechny tyto skupiny obvykle tvoří nejpočetnější osazenstvo registrů úřadů práce. V Česku se však povedlo vedle běžné nezaměstnanosti redukovat i tu u "rizikových skupin". Z velké části za to vděčí eurofondům, z nichž na speciální programy přišlo už skoro 100 miliard korun.
V Olomouckém kraji existuje celá řada oblastí, kam by v budoucnu mohly směřovat omezené evropské prostředky. Kromě infrastruktury jsou to například zadržování vody v krajině, výzkum, rozvoj sociálního podnikání, oprava památek nebo pomoc znevýhodněným regionům.
Česku se dlouhodobě nedaří plnit své cíle a závazky vůči Evropské unii v oblasti energetických úspor. Snižování spotřeby energie není prioritou politiků na národní ani lokální úrovni. O tom, jak situaci změnit, se bavili experti v debatě Hospodářských novin.
Obyvatelé dvacetitisícového Jirkova ležícího na úpatí Krušných hor patří mezi nejzadluženější v celém Česku. V roce 2017 zde byla v exekuci více než čtvrtina z nich (25,7 procenta). Konkrétně 4250 osob starších 15 let. Pokud by se jako "vyloučená lokalita" dalo označit celé město, Jirkov by byl jistě kandidát. Ale místní se s tím nemíní smířit a s pomocí eurofondů se pustili do nelehkého boje.
Peníze z kohezních fondů EU do budoucna změní svůj objem i zacílení. Nové priority dotací a dalších prostředků z Unie však Moravskoslezský kraj neděsí, "chytré" a "zelené" projekty má totiž ve své dlouhodobé strategii.
Revitalizace náměstí, nové autobusové terminály, moderní zařízení nemocnic, podpora sociálního bydlení, zvýšení kapacit mateřských škol, informační servis pro podnikatele, rozšíření sociálních služeb, dětská hřiště, zateplování bytových domů, nákup ekologických autobusů, rekonstrukce hasičských zbrojnic. To jsou jen některé z tisíců projektů, na něž miliardami eur přispěla Česku EU.
Extrémní chudoba v Česku není velká, ale uspokojení z nízké příjmové chudoby není na místě, varuje sociolog Daniel Prokop. Podle něj nad statistikami zapomínáme, že německý chudý je na tom zhruba tak jako středně příjmový obyvatel Česka. O chudobě v bohatém Česku dále debatovaly ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová a ekonomka Helena Horská.
Do Česka se vrátí jesle. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale zdůrazňuje, že s těmi komunistickými nebudou mít mnoho společného. Přejmenují se na ně již fungující dětské skupiny, které dosud čerpaly peníze z eurofondů. Nyní má financování převzít stát. Přispívat budou rodiče, případně obce a zaměstnavatelé. Část peněz by dál měl posílat Brusel.
Jedním z mnoha projektů, které v minulých letech podpořily fondy EU, je i vědecký výzkum s poněkud krkolomným názvem Analýza českých genomů pro teranostiku. Jeho cílem je vytvořit národní referenční databázi, jež bude mapovat genetickou variabilitu české populace. Proč je to dobré a jak se Češi liší od jiných národů, vysvětluje pro Aktuálně.cz profesorka Šárka Pospíšilová z Masarykovy univerzity.
Záchrana rašeliniště Nová louka, obnova Jizerských smrčin, rybí přechod na říčce Smědé. To jsou jen některé z projektů financovaných na Liberecku z evropských peněz. Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody a Jizersko-ještědský horský spolek dokázaly na obnovu hor poškozených imisemi, špatným hospodařením i následky sucha získat v rámci Operačního programu Životní prostředí desítky milionů korun.
Imise z hnědouhelných elektráren z časů normalizace, nevhodné lesní hospodaření a škůdci poznamenaly Jizerské hory tak, že samy tuto zátěž nedokážou zvládnout. Jizersko-ještědský horský spolek a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody shánějí proto peníze na obnovu lesa. Hlavní část nyní dodají v rámci Operačního programu Životní prostředí evropské fondy.
Česko je rok od roku bohatší, za pár let proto ztratí nárok na vysoké dotace z evropských fondů. Změny se dotknou i Zlínského kraje, který peníze z EU hojně využívá.
Našla by se asi příjemnější místa, kde trávit deštivé podzimní dopoledne, než jsou kopce nad Jáchymovem. Skupinka asi 15 učitelů z Česka i Německa tam přesto vyrazila. Skoro hodinu klopýtají po nerovném povrchu pokrytém vysokou trávou, poslouchají výklad. Jeden z členů výpravy čas od času přikládá k zemi zvláštní přístroj. Nakonec všichni jako na povel vytahují mobilní telefony a něco si zapisují.
Kdysi ulice Dubí lemovaly desítky nevěstinců a na ženy, které se v nich nabízely, čekali zákazníci fronty. Takové obrázky jsou dnes už minulostí a osmitisícové severočeské město hledá novou identitu. “Je vidět, že společnosti se daří, stejně jako celému Česku,” říká v reportáži Aktuálně.cz starosta Petr Pípal. Městu významně pomáhají evropské fondy, problém teď představuje hlavně drogová scéna.
Česko se potýká s dlouhotrvajícím suchem. V posledních pěti letech byly i proto schváleny stovky projektů v hodnotě miliard korun. Jejich úkolem je pomoci zadržovat vodu v krajině a posílit lokální vodní ekosystémy. Patří mezi ně například čištění a revitalizace rybníků napříč všemi kraji nebo obnovování mokřadů a rašelinišť.
Z eurofondů byly v Česku financovány desetitisíce projektů na zlepšení infrastruktury, konkurenceschopnosti či ochrany životního prostředí. Přesto čelí unijní dotace ostré kritice, mimo jiné proto, že se mohou stát předmětem machinací. Na otázky čtenářů Aktuálně.cz odpovídal český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
V 90. letech lemoval Ruskou ulici v centru osmitisícového Dubí v severních Čechách jeden noční klub za druhým. Dnes působí domy opuštěně, ale prostituce nezmizela. Místním ženám na ulici, z velké části závislým na tvrdých drogách, pomáhá německo-česká organizace KARO. Podívejte se, jak vypadá takzvaný streetwork, během kterého prostitutky dostanou kondomy, oblečení, i nabídku na bezpečný azyl.
