Krajina v okolí Šakvic na Břeclavsku vzala za své, když nedaleko obce v 70. a 80. letech vyrostla kaskáda tří přehradních nádraží Nové Mlýny. Tehdy zmizel nejen sousední Mušov, ze kterého zbyl jen kostel, ale i na evropské poměry vzácné lužní lesy, mokřady a rybníky. Šakvice se před několika lety rozhodly zeleň do obce vrátit, daří se jim tak úspěšně bojovat i se suchem a vysokými teplotami.
Začátkem srpna přijal první klienty Dům pro Julii, první dětský hospic v Česku. Poskytuje pobyty a péči nevyléčitelně nemocným dětem, které jsou odkázány na neustálou péči druhých, i jejich rodinám. Výstavba hospice vyšla na více než 180 milionů korun, necelou polovinu z této částky zajistil dotační program Evropské unie.
Zvenku vypadá jako běžný kontejner, ve skutečnosti dokáže skoro zázraky. Systém SAWER, který vytvořila česká firma Karbox ve spolupráci s ČVUT, zvládne ze suchého pouštního vzduchu každý den vytvořit až 300 litrů vody. Zařízení má i menší dvojče, mobilní jednotku EWA, kterou je možné díky instalovaným kolům ovládat na dálku. Projekt podpořila EU 19 miliony z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Stačil odhodlaný sládek, farář, pár nadšenců a na poutním místě v Neratově, kam jezdí turisté za pramenem se zázračnou vodou, vyrostl pivovar. Zhmotnil se tak sen starý bezmála 300 let. Tehdy tu chtěli pivo vařit mniši, ale nezískali povolení, takže opustili rozestavěný klášter a zmizeli do Králík. Pivovaru se Neratov v Orlických horách dočkal až v roce 2017. Provozuje ho stejnojmenné sdružení.
Jen pár kilometrů od Českého Švýcarska leží u hranic s Německem Dolní Poustevna. Malebným městem protéká potok, u kterého se lidé zastavují, aby si odpočinuli. Nikdo tu nikam nespěchá. Turisté si v místní restauraci dávají jídlo, vedle v obchodě si důchodkyně z Německa kupuje ovoce. Za klidem prospívající obce, která loni uspěla i v soutěži Vesnice roku, ale stojí mnoho práce, popisuje starosta.
Výsledky eurovoleb z minulého týdne podle analytika Petra Zahradníka žádné okamžité změny v dotační politice EU nepřinesou, protože se právě nacházíme uprostřed programového období. V tom příštím ale může dojít k takzvanému přecenění Green Dealu, přesunům financí na obranu a bezpečnost a důrazu na globální témata. V rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz to řekl analytik a odborník na EU Petr Zahradník.
Je to jedna z největších investic města Varnsdorf za uplynulé dekády a radnice měla co dělat, aby ji dokončila včas. Architektonicky i technologicky povedenou mateřskou školu totiž provázela řada problémů. Nevyhnul se jí nedostatek materiálu během pandemie koronaviru či zdražování cen plynoucí z války na Ukrajině. Že se stavbu podařilo dokončit v jednom z nejchudších regionů Česka, je malý zázrak.
Tornádo, uprchlíci, střelba na škole, ale i rozvod nebo náhle úmrtí v rodině. To jsou situace, kde zasahují krizoví interventi. Jana Hadravová, šéfka Národního týmu psychosociální podpory Českého červeného kříže, v podcastu Aktuálně.cz popisuje, co dalšího umí dobrovolníci, které si veřejnost obvykle spojuje hlavně se zdravotnickou první pomocí, a jak může každý z nás pomoci člověku v krizi.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze představila novou jednotku intenzivní metabolické péče a zároveň první části XXL centra pro pacienty s těžkou obezitou. Stomilionová rekonstrukce za pomoci evropských dotací přinesla nová lůžka s nosností až půl tuny nebo závěsné sítě pro snadnou manipulaci s pacienty. Zatímco dříve se na transport pacienta scházel veškerý personál, nyní postačí dva lidé.
Z evropského měřítka se Česko pyšní kvalitní dopravní sítí i obslužností. Do modernizace dopravy plynou i miliardy z fondů EU. Přesto jsou v tuzemsku regiony, jejichž obyvatelé se musí spoléhat na vlastní auto. Nebo jej preferují, protože místní veřejná doprava neodpovídá jejich potřebám. Podle odborníků může být řešením zapojení umělé inteligence.
Nedostatek sněhu na horách i léta s rekordními teplotami a suchem. Klimatická změna se ve velkém řeší na evropské úrovni, úspěch ale nepřijde bez podpory odspodu. V Česku stojí největší výzvy před uhelnými regiony, zvládnout jim je pomáhají i evropské fondy. Co přesně tyto regiony čeká a jak se jim daří měnit, v podcastu Aktuálně.cz komentovala Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
Přestože prezident Petr Pavel vládu příliš často nekritizuje, neznamená to, že k ní nemá výhrady. Jedna z největších se podle zjištění Aktuálně.cz týká přístupu k zaostávání regionů. Podle Hradu nezvládá stát zamezit tomu, aby se rozdíly mezi kraji neprohlubovaly. "Příliš se také soustředí na tři nejpostiženější kraje, ale problémy mají i jinde," říká šéf politického odboru prezidenta.
V Česku působí přes 90 tisíc profesionálních a dobrovolných hasičů, kteří jen předloni zasahovali celkem u 170 983 událostí. Některé jednotky dodnes vyjíždějí z desítek let starých zbrojnic, postupně se to ale mění. Pomocí evropských dotací se podařilo v posledních letech opravit na 118 stanic a pořídit 732 aut, cisteren nebo plavidel.
Není týdne, aby se nepřišla zpráva, že některá česká nemocnice postavila pavilon nebo zakoupila zdravotnický přístroj. Pardubice otevírají nový urgentní příjem za téměř dvě miliardy korun, Motol staví výcvikové centrum pro mladé chirurgy, v Jihlavě se zvýšenou precizností oproti člověku od letošního roku operuje pacienty robotický systém. Podívejte se na projekty, které mění české zdravotnictví.
České zdravotnictví se krůček po krůčku modernizuje. I s pomocí evropských peněz se staví a rekonstruují pavilony, ordinace a laboratoře se vybavují novými přístroji. Největší zkoušku, na kterou je třeba se dostatečně připravit, má ale český zdravotnický systém teprve před sebou. Strašáka v podobě stárnutí populace.
Do ekologizace dopravy v Česku putují z fondů Evropské unie miliardy korun. Finance podporují například nákup nízkoemisních vozidel či výstavbu dobíjecích stanic nebo cyklistické infrastruktury. Jak se zelené proměně v tuzemském dopravním sektoru daří? A která města by mohla jít příkladem? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Michal Hrubý, pracovník Výzkumného centra Škoda Auto Vysoká škola.
Jeden z nejmodernějších technologických parků v Česku, plzeňský TechTower, otevřel své brány na začátku února. Za sebou tak má první půlrok fungování. Ambiciózní projekt nabízí prostor mladým technologickým nadšencům, programátorům a začínajícím start-upům, které propojuje nejen mezi sebou, ale i se zaběhlými firmami z oboru a s investory. Jeho úkolem je udržet chytré hlavy v Plzeňském regionu.
Pro lidi, kteří si prošli léčbou závislosti, není návrat do běžného života jednoduchý. Daniela z vězení vyšla s igelitkou v ruce a úplně sama. Když dostala nabídku práce, všechno se začalo měnit. "Necítila jsem se na dně tak, abych se musela ke své minulosti vrátit," říká Daniela. Nyní pracuje v Café Therapy, které již osmnáctým rokem zaměstnává lidi po výkonu trestu a ty, kteří dříve brali drogy.
Lázeňský status si město Náchod udrželo navzdory tomu, že místní lázně nefungují už od roku 1996. Město se ale nevzdává. V roce 2019 s pomocí peněz z Evropské unie vybudovalo vlastní malý areál a před dvěma lety odkoupilo i ten původní lázeňský. Poprvé v historii se stalo stoprocentním vlastníkem lázeňského území včetně jeho zdrojů. A někdejší provoz chce brzy obnovit.
Ve vesničce Mořice, kterou byste našli na Hané v prostějovském okrese, žije asi 530 obyvatel. Mají tu zámek, turisty vyhledávaný mokřad Mokroš a také nejmladšího starostu v Česku. Tomáš Pavelka (STAN) nastoupil ve 21 letech, dnes je mu 25 a kromě starostování pracuje i na ministerstvu pro místní rozvoj. Pod jeho vedením obec realizuje jeden projekt za druhým.
Studenti septimy Šimon Vlach a Rostislav Pejša z Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem letos na jaře vyhráli celostátní kolo středoškolské soutěže Navrhni projekt. Týmy přijdou s vlastním nápadem, který by zlepšil život v jejich okolí. Napíšou na něj fiktivní projektovou žádost o podporu z evropských fondů, kterou pak musí obhájit. Je to jen hra, projekt se nerealizuje, ale žáky učí, jak na dotace.
