Díky financím z evropských fondů se v minulých asi 13 letech podařilo zmodernizovat 90 procent základních a 75 procent středních škol v Česku. Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík v podcastu pro Aktuálně.cz nicméně vysvětluje, že peníze se často vynakládají spíš na kosmetické úpravy a na skutečnou změnu pak prostředky chybí.
Online debata webu Studenta.cz o situaci a vyhlídkách mladých lidí ve třech nejchudších českých krajích k celoročnímu projektu Proměny českých (post)uhelných regionů.
Evropská unie do české dopravy posílá desítky miliard ročně, v součtu už to budou stovky miliard. Vysychání přílivu dotací bude postupné, ale už po konci současného Operačního programu Doprava 2 bude rozdíl dost znatelný. Možnosti krajů rozšiřovat dopravní síť budou výrazně omezenější. V on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz to řekl expert Jan Sůra z oborového dopravního portálu Zdopravy.cz.
Vzduch v Česku se nejvíc zlepšil v 90. letech, teď už se tempo zpomaluje. Nejvíc zplodin vypouští nikoli průmysl, ale lokální topeniště a doprava. EU vnímá, že v některých obnovitelných zdrojích, jako je solární či větrná energie, má Česko ještě rezervy a potenciál výroby zelené elektřiny dostatečně nevyužívá. Například jen do tří uhelných regionů, tedy Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského
Před jedenácti lety, když ještě myšlenky o ekologičtějším způsobu života nebyly tak populární, založil Roman Kmoníček webový portál pro předcházení vzniku odpadů Nevyhazujto. Od té doby se mu na něm podařilo zachránit více než 100 tun vyřazeného materiálu a přes 75 tisíc předmětů našlo nového majitele. Nejen o tom, co ho vedlo k myšlence zachraňování starých věcí, mluvil v podcastu Aktuálně.cz.
Liberecký kraj trápí stará ekologická zátěž, kterou zde zanechal zejména minulý politický režim. Kontaminace nyní ohrožuje vodní zdroje, kraj se ji proto snaží postupně likvidovat. Jak se mu to daří? Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz.
Karlovarský a Ústecký kraj patří mezi strukturálně postižené regiony, které čeká v příštích letech náročná transformace. Evropská unie chystá v budoucnu na dekarbonizaci uhelných regionů uvolnit miliardy korun, které jim pomohou podpořit jak modernizaci a „ozelenění“ místních podniků, tak vznik nových inovativních firem a pracovních míst. Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz.
"Automatizace průmyslu nevymaže poptávku po kvalifikovaných lidech, bude naopak potřeba víc lehkých technických kvalifikací, které budou využívány na obsluhu strojů, jejich montáže, seřízení, opravy, údržbu," uvedla v rozhovoru se čtenáři na téma budoucnost pracovního trhu Jaroslava Rezlerová z personalistické společnosti ManpowerGroup.
Zatímco se vláda zabývá doporučením Uhelné komise přestat využívat uhlí pro výrobu tepla, redakce Aktuálně.cz se krátce podívala na fárání v českých zemích. Kolik bylo havířů, jak klesala produkce a jaká čeká české uhelné regiony budoucnost v době zelené politiky EU? Podívejte se na naši videografiku.
Měla zkušenosti z obchodu a marketingu v mezinárodních společnostech, ale po smrti manžela Helena Cyrnerová vycítila, že by chtěla dělat práci, která dává větší smysl. Začala tak pracovat na výrobně čerstvých těstovin Pasta Fidli a svou další kariérní cestu spojila se zaměstnáváním handicapovaných osob. O svém projektu hovoří s Janem Hrušovským v podcastu Aktuálně.cz
Od roku 2017 prochází česká psychiatrie výraznou reformou, po celé zemi například už fungují centra duševního zdraví, kam ambulantně docházejí pacienti, kteří by se jinak museli léčit zavření v léčebně. Evropská unie poslala na reformu psychiatrické péče 2,5 miliardy korun, zlepšit se má financování, osvěta lékařů i veřejnosti.
Cestovní ruch v Královéhradeckém kraji měl své problémy už před koronavirovou krizí. Patřilo mezi ně i to, že zahraniční návštěvníci se v regionu nikdy příliš dlouho nezdrželi. Při hledání řešení je potřeba myslet na to, že hlavním cílem nemá být dostat do kraje co nejvíce návštěvníků, ale zvýšit kvalitu života místních lidí. V tom už pomáhají například přeshraniční programy podpořené z fondů EU.
V Litultovicích mají tak trochu vylepšenou mateřskou školku. Její střechu pokrývají fotovoltaické panely, které budovu zásobují elektřinou. Jenže nejvíc elektřiny školka vyrobí v horkých letních měsících, když jsou děti doma. Litultovičtí by proto školku chtěli propojit s dalšími budovami v obci. A pomoct by jim mohly peníze ze zvláštního fondu. Ten si však chtějí rozdělit spíše komerční firmy.
Město Broumov v náchodském okrese v Královéhradeckém kraji se v říjnu opět - a možná trochu nespravedlivě - umístilo skoro na samém chvostu ankety zjišťující kvalitu života v českých obcích. Hůře na tom byla pouze některá města z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. "Vždycky to dopadne stejně, protože tam jsou kritéria, která my nejsme schopni ovlivnit," vysvětluje starosta Jaroslav Bitnar.
Málo peněz a učitelů, segregace žáků, výrazné sociální rozdíly. To jsou podle expertů důvody, proč české školství zaostává a čeští žáci nevychází z mezinárodních srovnání nejlépe. O tom, jak velkou roli hrají investice do vzdělávání a modernizace přicházející díky financím z evropských fondů, jsme se bavili v podcastu s ředitelem Pražského inovačního institutu Bohumilem Kartousem.
Kraj Vysočina se potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí. Zabránit tomu chce nejen krajský úřad, ale také místní zaměstnavatelé či vysoká škola. Společně pracují na řadě projektů, jejichž cílem je negativní trend zastavit a přilákat do regionu odborníky.
Český parlament v těchto týdnech schvaluje zákony, kterými do zdejší legislativy vmontuje takzvaný odpadový balíček Evropské unie. Oba klíčové předpisy - zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností - už prošly Poslaneckou sněmovnou, nyní čekají na schválení v Senátu.
Inteligentnější Evropa. Právě tak zní jeden z hlavních cílů Evropské unie pro následující roky. Pro Brno i Jihomoravský kraj to znamená velkou příležitost, evropské fondy totiž poputují zejména do vědy, výzkumu a moderních technologií.
Ministerstvo dopravy chce během deseti let začít dvě stovky staveb, které mají odvést auta z obcí. Jejich dokončení bude stát až půl bilionu korun přičemž podstatnou část měla proplatit EU. Ambiciózní plán by ovšem mohl narušit další příklon Evropské unie k zelené ekonomice. Česko se tak možná bude muset bez části evropských peněz obejít.
O paliativní péči se v Česku mluví čím dál víc. Specialistům o radu volají už i firmy či školky. Lidé si tuto péči vyhledávají na internetu a sami se ozývají bez toho, aby jim to doporučil lékař. Koronavirová krize ale způsobila, že pacientů bylo hodně, nebyla možnost návštěv v nemocnicích a mnoho paliativních pacientů proto do nemocnice nechtělo.
