Evropu čeká v nejbližších letech zelená revoluce. Významně se budou snižovat limity pro emise skleníkových plynů, které kontinent vypouští do ovzduší - do roku 2050 mají fakticky klesnout na nulu. Náročná desetiletí mají před sebou hlavně regiony závislé na těžbě a spalování uhlí, v Česku jsou to Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. EU jim s transformací pomůže 45 miliardami korun.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) očkování každý rok ve světě zachrání miliony lidských životů před smrtelnými nemocemi, jako jsou tetanus, záškrt, černý kašel, cholera nebo i obyčejná chřipka. Naděje celého světa se však momentálně upírají jiným směrem: ve vývoji je už několik měsíců také vakcína proti covidu-19.
Tvrdá jednání zemí EU o penězích v koronavirovém fondu obnovy ukázala, jak složitý mechanismus rozpočty evropských projektů představují. Základní princip je jednoduchý: jedni spíše platí, druzí spíše inkasují. Infografika Aktuálně.cz zobrazuje, která země kam patří a kolik z EU už za dobu svého členství dostalo Česko. Fungování dotací dokresluje přehled největších podpořených akcí.
Jak české pivovarnictví ovlivnila současná krize spojená s pandemií koronaviru? Jak odvětví (ne)podporuje stát a Evropská unie? A kam se český pivní trh ubírá obecně? Nejen o tom diskutovali experti v debatě Hospodářských novin.
Nový přestupní terminál i nové autobusy pro příměstskou hromadnou dopravu. Oba tyto projekty spolufinancované Evropskou unií v uplynulých zhruba osmi letech pomohly zlepšit dopravní dostupnost a bezbariérovost Bruntálu. I přes značné pokroky však město i okres nadále zůstávají z pohledu dopravy nejodlehlejší oblastí v Moravskoslezském kraji i v celém Česku.
Evropa prochází demografickou krizí. Už dnes má nejstarší populaci ze všech kontinentů. Stárnutí obyvatel se významně promítne do evropské společnosti i ekonomiky. Jedním z důsledků je to, že se pracovní trh neobejde bez starších ročníků. Podívejte se na data přehledně zpracovaná ve videografice.
Nad pracovním stolem profesorky Jany Klánové v prosluněné pracovně visí velká cedule s desítkami podpisů. Patří členům týmu Recetox, spolupracovníkům oblíbené vědkyně, environmentální chemičky. Klánová vede brněnskou skupinu badatelů, která dostala desítky milionů eur, aby zkoumala vliv životního prostředí na lidské zdraví. "Do takzvané živé laboratoře chceme zapojit lidi i město," říká Klánová.
Likvidace následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem, ekologizace MHD v Ostravě, snížení emisí elektrárny v Opatovicích, modernizace čističek odpadních vod na Mladoboleslavsku. Na každý z velkých projektů zlepšujících život v Česku šly z unijních fondů stamilionové částky. Prohlédněte si fotogalerii těch nejdůležitějších.
Evropská unie vyčlenila desítky miliard eur, aby ulehčila členským státům v boji proti koronavirové pandemii. Odkud a kam peníze směřují?
Podle náměstkyně Daniely Grabmüllerové si Česko musí začít zvykat na úbytek dotací a o to více být úspěšný v soutěži o celoevropské granty. Ekonomka Pavlína Žáková upozorňuje, že Česko je na tom s využíváním finančních nástrojů EU ale zatím bledě. Ekonom Michal Mejstřík doporučuje zacílit podporu od velkých soukromých firem k veřejné infrastruktuře a výzkumu.
Studie, do kterých se pouští experti na výzkum populace z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, trvají desítky let a zabývají se tisícovkami lidí. Mladí lidé z Brna a Znojma, které tamní vědci začali sledovat ještě před rozpadem Československa, se teď na jejich pozvání vrací do vyšetřoven, aby pomohli odhalit, jak životní prostředí a styl ovlivňují zdraví i nemoci.
Investujte do digitalizace, vzniku nových firem a cirkulární ekonomiky, radí Česku Evropská komise. Pravidelné hodnocení hospodářské a sociální situace země se letos věnuje také proměnám energetiky a ekonomiky na nízkouhlíkové a jejich dopadům. Chceme, aby nás lidé přestali vnímat jako nešťastný kout republiky, říkají kraje, které chystaný odklon od uhlí zasáhne nejvíce.
Učitelé v Česku jsou často přetížení a podhodnocení. V důsledku toho ze škol odcházejí kvalitní lidé. O tom, jak do českého školství přilákat schopné pedagogy a udržet je tam, diskutovali odborníci v debatě Hospodářských novin.
Nové silnice, nádraží nebo školy – na to všechno dostává Česko peníze z fondů Evropské unie. Systém rozdělování evropských dotací se ale po roce 2021 změní a Česko se na to musí připravit. Plzeňský kraj zatím s navrženými změnami příliš nesouhlasí, prioritou Unie je totiž podpora životního prostředí, vědy a výzkumu. Kraj by ale uvítal spíše další peníze na budování infrastruktury.
Podpora sociálních dílen, drobných podnikatelů, občanských sdružení. Vytváření pracovních míst v sociálně vyloučených lokalitách. Pomoc s návratem do normálního života osobám závislým na drogách. Pomoc nezaměstnaným najít si stálou práci tím, že získají bydlení. Podpora školek a dětských skupin, aby rodiče dětí mohli jít do práce. Na všechny tyto projekty šly v uplynulých letech peníze z EU.
Pravidla pro přidělování dotací a úvěrů na sociální a dostupné byty se od března změní. Nárok na bydlení od obce se u potřebných už nebude posuzovat podle životního minima, ale podle průměrné mzdy. Rozšíří se tak okruh nájemníků. Podle expertů je však změna jen kosmetická a raději by uvítali zákon o sociálním bydlení. Města zatím řeší problematiku odlišně, pozitivní příklady však táhnou.
Víceletý rozpočet Evropské unie po roce 2020 je podle náměstka z ministerstva zahraničí Aleše Chmelaře poslední příležitostí k modernizaci země z velkých dotačních programů. Podle poradkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské chce Česko větší volnost v eurofondech a delší možnost čerpání.
"Ženy obecně mají složitější postavení na trhu práce - buď jsou příliš mladé, bezdětné, a tedy brzy 'utečou' na mateřskou, nebo již mají malé děti a hrozí riziko časté absence z důvodu dětských nemocí. Jiné jsou pro změnu už příliš staré a budou pořád nemocné," nastiňuje Kamila Houfková z uherskohradišťské společnosti Marlin některé potíže a předsudky českého pracovního trhu.
K loňským Vánocům dali Finové Evropanům dárek. Tamní ministerstvo práce a financí ve spolupráci s Univerzitou v Helsinkách přeloží do všech úředních jazyků Evropské unie bezplatný kurz umělé inteligence pro veřejnost. Povědomí o něm chce šířit také česká iniciativa prg.ai. Její hlavní cíl je ale ještě mnohem ambicióznější - do pěti let přetvořit Prahu ve světové centrum umělé inteligence.
Země EU v současné době jednají o budoucí podobě evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Skupina států v čele s Českem bojuje za zachování evropských fondů v jejich dosavadním objemu, jiné země pro změnu usilují o jejich snížení. Svůj podíl na tom mohou mít kauzy zneužívání dotací, ke kterým dochází i v Česku.
