Vědci v letošním antarktickém létě naměřili rekordní úbytek ledu v jižní Antarktidě, je ho tam nejméně za bezmála 40 let. Kontinent, který dosud odporoval trendům globálního rozpouštění ledu, se tak nejspíš začíná měnit. Méně ledu zhorší schopnost planety odrážet teplo, změnit se může i cirkulace mořských proudů, říká Pavel Kapler, vedoucí několika antarktických výprav.
Vesmírný úřad NASA se snažil vymyslet, jak umožnit astronautům být ve skafandru třeba i několik dní. V soutěži Space Poop Challenge pak hledal řešení problému s tělesným odpadem. Vyzval proto lidi, ať posílají své návrhy. Ze všech kontinentů světa jich nakonec přišlo pět tisíc. Vítězem se stal americký chirurg, kterého napadlo, že by si astronauti mohli měnit spodní prádlo skrze miniaturní otvor ve skafandru.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zveřejnil první sérii fotografií, které pořídila umělá družice GOES-16. Moderní satelit, který vypustila NASA na oběžnou dráhu loni v listopadu, má být revolucí v předpovědi počasí. Pořizuje snímky z výšky téměř 36 tisíc kilometrů nad americkým kontinentem v unikátně vysokém rozlišení.
Před 50 lety, 27. ledna 1967, shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina, v níž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Během simulace startu kosmické lodi se objevil zkrat na elektrické instalaci, který způsobil požár.
Vesmírná sonda New Horizons letěla více než devět let a urazila necelých pět miliard kilometrů, aby navštívila planetární systém Pluta. Z více než stovky záběrů pořízených v roce 2015 vytvořili lidé z americké NASA video, jak by mohlo vypadat přistání na této trpasličí planetě. V prvních sekundách filmu je na záběrech vidět i Charon, největší měsíc Pluta.
Americký astronaut Eugene Cernan, jenž 16. ledna ve věku 82 let zemřel, je znám především jako poslední člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Češi si ho pamatují díky jeho českým a slovenským kořenům, k nímž se vždy hrdě hlásil. Publicista a propagátor kosmonautiky Pavel Toufar ho v rozhovoru pro Aktuálně.cz představuje i jako velmi charakterního člověka a neskutečného klikaře.
Americký astronaut "československého" původu Eugene Cernan si s Jackem Schmittem zpívají, zatímco kráčejí po Měsíci během poslední mise programu Apollo. Cernan, poslední člověk, který vstoupil na povrch přirozené družice Země, zemřel v pondělí ve věku 82 let.
Každý rok astronauti a fotografové americké vesmírné agentury NASA pořídí tisíce snímků. Vybrali jsme z nich 33 záběrů, které určitě stojí za to vidět. A pokud bychom měli vybrat jednotlivce, který by si zasloužil speciální cenu, je to astronaut Scott Kelly. Jeho záběry detailů zemského povrchu jsou úžasné.
Rok 2016 bude podle OSN nejteplejším rokem v historii měření. Projevuje se to mimo jiné masivním táním mořských ledovců nebo běláním korálových útesů. Ledové kry na severním pólu mizí nebývalou rychlostí a ledová krusta obklopující Antarktidu se tenčí. Vědecká analýza navíc odhalila, že ani ledy v Grónsku, které by v případě roztání zvýšily hladinu oceánu o celých sedm metrů, nejsou tak stabilní, jak se předpokládalo. Zvyšování teploty moří má ničivé dopady i na jejich ekosystém. Na postupné odumírání korálů doplácejí i miliony lidí.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dnes publikoval jako astronomický snímek dne fotografii českého autora Petra Horálka s názvem Kdysi dávno za zimního slunovratu. Za dvacet let, kdy NASA snímky dne zveřejňuje, je to pátá fotografie z Česka, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
John Glenn, který jako první Američan v roce 1962 obletěl zeměkouli, zemřel ve věku 95 let. Glenn po ukončení kariéry astronauta působil čtyři funkční období jako senátor za Ohio. V 77 letech se do vesmíru vrátil, když byl členem posádky raketoplánu Discovery. Před týdnem byl Glenn hospitalizován v nemocnici, která se specializuje na rakovinu.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vypracoval plán, jak postupovat v případě, že se k zemi bude blížit nebezpečný asteroid. První informaci o hrozícím nebezpečí získá úzká skupinka vědců. Přijde jim SMS zpráva nebo e-mail. Oficiální tiskovou zprávu pro veřejnost zřejmě předběhnou informace, které prosáknou ven a začnou se šířit po internetu.
Ruská nákladní loď Progress měla doletět k šestičlenné posádce ISS a dovézt jí mimo jiného zásoby paliva a vody, vědecké přístroje a kontejnery s potravinami a léky. Krátce po startu ji však postihla porucha a pravděpodobně se zřítila na Zemi na jihu Sibiře. Posádka ISS má však dostatek zásob, aby mohla bez omezení dál pracovat. Za týden k ní navíc odstartuje japonská nákladní loď.
Blízko povrchu Marsu vědci objevili rozsáhlé ložisko vodního ledu, které se svým objemem blíží Hořejšímu jezeru v Severní Americe. To obsahuje přes 12 tisíc kilometrů krychlových vody. Ložisko díky svému umístění u povrchu může sloužit i jako možná zásobárna vody pro budoucí lidské výpravy.
Během přistávacího manévru se experimentální modul Schiaparelli roztříštil o povrch Marsu. Uvedla to Evropská kosmická agentura (ESA). Modul se zřítil ze dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil. Dva dny nebylo jasné, co se s modulem vlastně stalo, nyní jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Modulu selhaly brzdicí rakety, které hořely namísto 30 vteřin pouze tři.
Po sedmi měsících od startu evropské mise ExoMars přistál modul Schiaparelli na rudé planetě, aby hledal stopy po životě. Zatím ale není jasné, zda se manévr skutečně podařil. Úspěch mise má pro Evropskou vesmírnou agenturu velký význam – umožňuje otestování technologií, postupů a hardwarů, které vědci chtějí využít za pět let při jejím náročnějším pokračování. V roce 2021 chtějí vyslat na Mars mnohem většího a také dražšího robota.
Na Venuši byl podle vědců život, oceány a průměrná povrchová teplota 15 °C. Dokonce dříve než na Zemi. Nyní je ale povrch nejbližšího vesmírného souseda modré planety velmi nehostinným místem.
Majitel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos jako osmnáctiletý mladík snil o tom, že vybuduje kosmické hotely, zábavní parky a velká sídliště pro tři miliony lidí na oběžné dráze, aby se postupně z naší rodné planety stal chráněný přírodní park. Zdálo se to bláhové. Teď mu je o 34 let více, vlastní miliardy dolarů a investuje do vývoje kosmických raket.
Americký prezident Barack Obama v úterý oznámil, že věří v úspěšné vyslání lidí na Mars do třicátých let tohoto století. Vědci z NASA ale jeho nadšení mírní a pro dosluhující hlavu Bílého domu mají zvláštní doporučení: místo osídlení rudé planety obraťme pozornost obrátit k planetě, která je Zemi blíže. K Venuši. Ta je podle odborníků i přes svůj horký povrch ke kolonizaci vhodnější.
Dlouhá cesta sondy Rosetta ve vesmíru skončila. Sonda dopadla za velkého napětí vědců v pátek po poledni na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Kosmické agentury NASA a ESA o tento historický okamžik lidstvo neochudily – zprostředkovaly ho živě.
