Kosmonauti si krátí chvíli velmi zajímavým způsobem. Zkouší, jak dlouho se ve vesmíru vydrží točit fidget spinner, a experimentují tak s Newtonovými zákony. Podívejte se na sestřih těch nejlepších momentů z paluby vesmírné stanice.
Papež František zavolá tento měsíc posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura Reuters. Prvním papežem, který volal do vesmíru, byl Františkův předchůdce Benedikt XVI. Vatikán oznámil, že papež František se s kosmonauty na ISS spojí 26. října v 17:00 SELČ. Šestičlennou posádku stanice nyní tvoří tři Američané, dva Rusové a jeden Ital. Papež Benedikt XVI. volal do vesmíru v roce 2011. Telefonát přenášel z vatikánské knihovny živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Benedikt se kosmonautů mimo jiné ptal na problémy Země, změny životního prostředí a budoucnost planety.
Raper vystupující pod přezdívkou B.o.B. vybírá na americkém crowdfundingovém serveru milion dolarů na to, aby mohl potvrdit, že Země není kulatá, ale placatá. Podle některých zastánců této teorie dokonce NASA střeží hranu planety, aby lidé nepřepadli za okraj.
Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) po 20 letech končí. Vesmírná sonda Cassini zakončila svou 20letou misi v atmosféře druhé největší planety ve sluneční soustavě. Od roku 1997 zaznamenala mnoho úspěchů. Mimo jiné dokázala, že jeden z mnoha měsíců Saturnu splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. Podívejte se na největší objevy a výběr z fotografií, které sonda Cassini vědcům z NASA poskytla.
Každoročně obletí svět fotografie umírajících velryb, které moře vyplavilo na pláž. Ne vždy se je záchranářům podaří vrátit zpátky do vody, a zvířata tak často umírají. Podle nové vědecké studie má uváznutí velryb jednu příčinu - polární záři. Ta vyvolává odchylky v magnetickém poli, podle kterého se velryby v moři orientují. Když se pole vychýlí, živočichy to zmate a vydají se po nesprávné trase.
Třicet devět světelných let od Země leží čtyři exoplanety, na kterých by se mohlo nacházet tolik vody, aby na nich vznikl život. Ukazují to výpočty, se kterými přišel vědecký tým, který vedl Vincent Bourrier z Ženevské univerzity. Tři z těchto planet se navíc pohybují v obyvatelné zóně své hvězdy, chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1. To šance na život ještě zvyšuje.
Obyvatelé Spojených států i miliony dalších lidí v pondělí prožili mimořádnou chvíli. Poprvé od roku 1918 bylo na jejich území znovu viditelné úplné zatmění Slunce. V některých státech USA bylo možné přírodní úkaz pozorovat jen částečně, v jiných oblastech ho lidé sledovali naplno. Na velkou událost pečlivě přichystaly jak americké úřady, tak i hoteliéři a sami obyvatelé. Ti ve velkém skoupili ochranné brýle proti slunečnímu záření a další pomůcky pro sledování vzácného přírodního úkazu.
Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna, nicméně meteory létají dál. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů, neboli bolidů. Tato nebeská podívána před několika dny přinesla úspěch českému astrofotografovi Petru Horálkovi. Jeho meteory z roje Perseid proti letní Mléčné dráze nad astronomickým táborem na slovenské Vrchteplé vyhlásila NASA jako Astronomický snímek dne. Horálek v tomto projektu uspěl již podesáté.
Americká NASA hledá zaměstnance, jehož pracovní náplň připomíná film "Muži v černém". Shání důstojníka ochrany planety, jehož hlavní starostí je zabránit kontaminaci Země mimozemským životem či objekty. Kromě až čtyřmilionového platu nabízí také zaměstnanecké benefity a pětiletý kontrakt.
NASA's Solar Dynamics Observatory publikovala záběry, které ukazují sluneční magnetické čáry, které se vytvářely nad velkou aktivní oblastí Slunce po dobu zhruba 30 hodin. Aktivní oblast je označení pro místo, kde se vlivem silných magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Právě díky takto silnému poli, které částicemi fyzicky hýbe, lze magnetické čáry pozorovat. Záběry byly pořízeny v extrémním ultrafialovém světle.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vystavil koncept vozítka pro lidi na Marsu. Má hranaté tělo z hliníku a uhlíkových vláken, které váží asi 2,5 tuny. Povrch Marsu bude překonávat rychlostí 6 km/h. "Mohlo by se trochu změnit na základě zpětné vazby od astronautů," popsal vozítko Therrin Protze z Kennedyho vesmírného centra.
NASA zveřejnila video, které zachycuje polární záři nad Zemí. Nahrávka byla zachycena kosmonautem Jackem Fisherem, který je v současné době na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Ta byla při průletu nad září ve výšce 402 kilometrů. Jev je známý jako severní nebo jižní záře a je důsledkem vstupu elektricky nabitých částic ze Slunce do zemské atmosféry. Na videu je zachycena severní záře.
Francouzský astronaut fotografoval půl roku digitální zrcadlovkou snímky interiéru Mezinárodní vesmírné stanice. S pomocí NASA pak Google vytvořil 360 stupňové fotografie a umístil je do aplikace Street View. Pozemšťané si tak mohou prohlédnout domovy astronautů zblízka a pokochat se pohledem na planetu Zemi z oběžné dráhy.
Kdyby Zemi zasáhly větší asteroidy, mohly by způsobit značnou škodu. NASA proto navrhla řešení, jak naši planetu ochránit. V říjnu 2022 chce kosmickou lodí velikosti ledničky narazit do menšího asteroidu, který letí na oběžné dráze kolem obřího asteroidu, a tím odklonit jeho dráhu letu.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) ve středu obdržel vůbec první detailní snímek takzvané Velké rudé skvrny, která je na povrchu Jupitera. Ve skutečnosti jde o gigantickou bouři, která na největší planetě sluneční soustavy běsní už stovky let. Vědci o ní stále moc neví. To by se mělo nyní změnit díky sondě Juno, která od loňského roku obíhá na oběžné dráze Jupiteru a pořizuje unikátní snímky.
Vědci z NASA zkoumali pohyb a reakci horních vrstev atmosféry. Raketa Terrier Malemute úspěšně vynesla kanystry s barvami, které se smísily s atmosférou. Vznikly tak nádherně zabarvené mraky.
Vesmírný teleskop NASA objevil deset nových planet, na kterých panují základní podmínky vhodné pro život. Sedm z deseti nově objevených planet má velikost Země a obíhá hvězdy, které jsou podobné našim. NASA v pondělí oznámila nových 219 kandidátů na označení exoplaneta, což je termín, kterým astronomové označují planety nalezené mimo naši sluneční soustavu.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se chystá příští rok vyslat vůbec poprvé sondu ke Slunci. Cílem mise za 1,5 miliardy dolarů (35,2 miliardy korun) bude výzkum sluneční atmosféry. Aparát bude muset vydržet vyšší teploty a více záření než jakákoli jiná sonda v historii. Chránit ho proto bude uhlíkový štít silný dvanáct centimetrů. Sonda se přiblíží ke Slunci v roce 2024 na vzdálenost sedmi milionů kilometrů a čeká ji teplota zhruba 1370 stupňů Celsia. Od získaných dat si vědci slibují například vysvětlení, proč je teplota sluneční koróny (okolí Slunce) o několik řádů vyšší než na povrchu hvězdy.
Nové fotografie planety Jupiter zachytily jeho severní a jižní pól, chaotické jevy v atmosféře a cyklóny, které dosahují velikosti planety Země. Snímky pořídila sonda Juno, kterou k Jupiteru vyslala americká agentura NASA. Vědci doufají, že se jim podaří pochopit, z čeho se planeta skládá a jaké procesy na ní probíhají.
Američtí astronauti v úterý pobývali vně Mezinárodní vesmírné stanice. Vyměňovali poškozené relé, které se o den dříve porouchalo. Náhradní je vybavené vylepšeným softwarem. Úterní neplánovaná pracovní směna načala už třetí stovku pobytů astronautů z ISS ve volném kosmu. Dvojice astronautů byla v úterý mimo orbitální komplex takřka tři hodiny.
