Roky 2015 i 2016 se zapsaly do historie rekordně vysokými průměrnými teplotami. Ty způsobují kromě jiného masivní tání ledovců. Snímky amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) nabízí srovnání, jak během let klimatické změny přetvořily některé oblasti Země.
Americký prezident Donald Trump zavolal do kosmu, aby si promluvil s čerstvou rekordmankou Peggy Whitsonovou, která strávila ve vesmíru již 535 dní. To se žádnému jinému Američanovi zatím nepovedlo. Hovor byl přenášen po internetu a poslechli si ho i žáci v amerických školách. Prezident Trump navýšil oproti minulému roku rozpočet vesmírné agentury NASA o 200 milionů dolarů. Cílem by měl být návrat na Měsíc i průzkum Marsu.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil novou mapu, která vykresluje noční aktivitu lidí viděnou z vesmíru. Záběry se pořizovaly během každého měsíce roku 2016, aby se vytvořil nejjasnější pohled. Předtím úřad vydal naposledy globální mapu v roce 2012. Vědci tak mohou zkoumat, jak se rozšiřovala města, podle intenzity světla odhadují využívání energie a ekonomickou aktivitu.
V úterý z mysu Canaveral na Floridě odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá vesmírná loď Cygnus. Na oběžnou dráhu veze kromě zásob také materiál pro vědecké experimenty, které budou zaměřeny mimo jiného na vývoje nových léků proti rakovině. Ke stanici by měla loď pojmenovaná po nedávno zesnulém astronautu Johnu Glennovi dorazit v sobotu.
NASA vyšle sondu Cassini, která zkoumala Saturn od roku 2004, mezi planetu a její prstence. Sonda by pak měla v září shořet v atmosféře Saturnu. Cassini svoji pouť vesmírem zahájila v roce 1997 a po přiblížení k Saturnu zkoumala desítky jeho měsíců. Zejména Titan a Enceladus, na kterých objevila tekutý uhlovodík, slanou vodu nebo molekuly propanu či propylenu.
Sportovní plavec Benoît Lecomte hodlá přeplavat největší světový oceán z Tokia do San Francisca. Doprovázet jej bude vědecký a lékařským tým, jenž bude zkoumat nejen dopad klimatických změn na oceány, ale také chování lidského těla při extrémním výkonu.
Petr Horálek je světově proslulý astrofotograf, několikrát oceněný samotnou NASA. Pracuje pro Evropskou jižní observatoř. Na své zatím poslední velké misi, kdy v Argentině fotil prstencové zatmění Slunce, mu zloděj odcizil z auta většinu fototechniky a také 80 gigabajtů dat, která představují tvrdou práci za několik posledních let. Horálek nyní začíná znovu, pomáhá mu veřejná sbírka vyhlášená Evropskou jižní observatoří. "Hrozně moc těm lidem děkuju. Data a práci mi už ale nikdo nenahradí. Měl jsem tam také rozepsanou knihu, zálohoval jsem si ji na externí disk, jejž mi taky ukradli," říká pro Aktuálně.cz Petr Horálek.
Nový americký prezident Donald Trump už v předvolební kampani sliboval, že nenechá z "hloupé" ekologické politiky svého předchůdce Baracka Obamy kámen na kameni. Řekl, že zruší jeho omezení pro vypouštění emisí, a dodal, že ani v zahraničí nebudou USA pod jeho taktovkou dál "zelenat". Jako prezident teď Donald Trump ekologickou agendu svého předchůdce opravdu demontuje. Zrušil nové přísné limity spotřeby pro automobily. Krotit emise skleníkových plynů nebudou zřejmě muset ani americké uhelné elektrárny. Trump taky zastavil americké příspěvky do klimatického programu OSN. USA nejspíš taky nesplní své závazky z Pařížské klimatické dohody z prosince 2015.
Americký astronaut Shane Kimbrough a jeho francouzský kolega Thomas Pesquet úspěšně splnili úkoly své dnešní pracovní směny vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Patřila k nim příprava instalace druhého z nových spojovacích uzlů, jež umožní přistávat na orbitálním komplexu budoucí generaci komerčních vesmírných lodí.
Šéf Agentury pro ochranu životního prostředí Scott Pruitt, jehož na nejdůležitější environmentální pozici v americké exekutivě jmenoval prezident Donald Trump, ve čtvrtek zpochybnil vliv oxidu uhličitého (CO2) na globální oteplování. Vzkázal kongresmanům a senátorům, že by měli zvážit, zda je nutné jeho emise dále regulovat. Pruittův přístup je v rozporu s převládajícím vědeckým názorem, k němuž se hlásí i americké úřady pro vesmír NASA a pro atmosféru a oceány NOAA.
Astronomové z NASA a Evropské jižní observatoře ohlásili ve středu nebývalý objev. Pomocí vesmírných i pozemských dalekohledů našli novou planetární soustavu s minimálně třemi planetami, na nichž by se mohla nacházet voda a potenciálně tak i život. Význam objevu v rozhovoru vysvětluje Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami, která leží jen 40 světelných let od Slunce. Tři z těchto planet jsou navíc v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života.
Astronomové objevili novou planetární soustavu ležící jen 40 světelných let od Slunce. Na objevu se podílela Evropská jižní observatoř a americká NASA. U hvězdy s označením TRAPPIST-1 objevili sedm planet podobně velkých jako Země. Tři z nich navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by na některé z nich mohl být i život. Článek oznamující objev publikoval prestižní vědecký časopis Nature.
Stabilitu počítačů a dalších zařízení podle studie ovlivňují neutrony a další částice z kosmu. Energetický náboj může změnit informace uložené v paměti počítače a zavinit pád aplikace. Vliv vesmírného zařízení na elektroniku zkoumá i NASA - jde o bezpečnost letů do vesmíru.
Vědci v letošním antarktickém létě naměřili rekordní úbytek ledu v jižní Antarktidě, je ho tam nejméně za bezmála 40 let. Kontinent, který dosud odporoval trendům globálního rozpouštění ledu, se tak nejspíš začíná měnit. Méně ledu zhorší schopnost planety odrážet teplo, změnit se může i cirkulace mořských proudů, říká Pavel Kapler, vedoucí několika antarktických výprav.
Vesmírný úřad NASA se snažil vymyslet, jak umožnit astronautům být ve skafandru třeba i několik dní. V soutěži Space Poop Challenge pak hledal řešení problému s tělesným odpadem. Vyzval proto lidi, ať posílají své návrhy. Ze všech kontinentů světa jich nakonec přišlo pět tisíc. Vítězem se stal americký chirurg, kterého napadlo, že by si astronauti mohli měnit spodní prádlo skrze miniaturní otvor ve skafandru.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zveřejnil první sérii fotografií, které pořídila umělá družice GOES-16. Moderní satelit, který vypustila NASA na oběžnou dráhu loni v listopadu, má být revolucí v předpovědi počasí. Pořizuje snímky z výšky téměř 36 tisíc kilometrů nad americkým kontinentem v unikátně vysokém rozlišení.
Před 50 lety, 27. ledna 1967, shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina, v níž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Během simulace startu kosmické lodi se objevil zkrat na elektrické instalaci, který způsobil požár.
Vesmírná sonda New Horizons letěla více než devět let a urazila necelých pět miliard kilometrů, aby navštívila planetární systém Pluta. Z více než stovky záběrů pořízených v roce 2015 vytvořili lidé z americké NASA video, jak by mohlo vypadat přistání na této trpasličí planetě. V prvních sekundách filmu je na záběrech vidět i Charon, největší měsíc Pluta.
Americký astronaut Eugene Cernan, jenž 16. ledna ve věku 82 let zemřel, je znám především jako poslední člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Češi si ho pamatují díky jeho českým a slovenským kořenům, k nímž se vždy hrdě hlásil. Publicista a propagátor kosmonautiky Pavel Toufar ho v rozhovoru pro Aktuálně.cz představuje i jako velmi charakterního člověka a neskutečného klikaře.
