"Podle hustoty a šířky letokruhů je možné vyčíst, jaké byly teploty. Ale spíše to platí pro letní období. Dřevo narůstá v létě, v zimě skoro ne," řekl před časem Aktuálně.cz český klimatolog Ladislav Metelka.
Solární observatoř STEREO-B byla součástí mise zkoumající Slunce. Spolu se svou sesterskou lodí STEREO-A kolem něj obíhala od roku 2006 a posílala na Zemi cenné snímky této hvězdy. Před 22 měsíci se odmlčela a ztratila z dosahu. Díky mezinárodní síti antén NASA (DSN) a vytrvalé práci vědců se opět našla. Nyní je třeba opět nabít její baterie a uvést ji do provozu, aby mohla v misi pokračovat.
Z desítek koláží Usaina Bolta pózujícího během finiše vzbudila největší vášně ta, na které si jamajského atleta "osedlala" populární americká moderátorka Ellen DeGeneres. Mnozí to na sociálních sítích označují za rasismus. Usain Bolt to ale neřeší, koláž si hrdě napoutal na svém Twitteru.
Konstruktéři amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) využívají ke své práci poměrně nečekaného pomocníka. Růžovou barvu. Díky ní inženýři zjišťují, jak se stroje chovají za různých tlakových podmínek.
Permafrost neboli věčně zmrzlá půda v důsledku globálního oteplování začíná tát. Vše, co je na něm vystavěno, je tak v ohrožení. V Kanadě a na Aljašce jsou to především komunikace, jako je například přes 2000 kilometrů dlouhá dálnice, která vede do odlehlých měst na nejsevernější výspě Spojených států.
Podle amerických agentur NASA a NOAA byl minulý měsíc o 0,9 stupně Celsia teplejší než průměrný červen 20. století. A nejteplejší zaznamenaný červen vůbec od roku 1880. Odborníci přepisování teplotních rekordů přičítají na vrub globálnímu oteplování.
Pro Sojuz MS šlo při sobotním spojovacím manévru o premiéru. Kosmická loď u orbitálního komplexu zakotvila v 06:06 SELČ ve výšce 412 kilometrů nad Zemí. Nová loď má například vylepšený ochranný plášť a dokonalejší komunikační systém.
Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.
Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vyzkoušel nejsilnější pomocný motor na světě. Je určen pro pohon vesmírné lodi, která by měla pomoci lidem doletět na planetu Mars. Test sledovaly v poušti v americkém Utahu stovky lidí.
Obří oranžová nádrž z raketoplánu pomalu projížděla ulicemi Los Angeles, aby nakonec skončila ve vědeckém centru, kde bude vystavena s raketoplánem Endeavour. Kalifornské vědecké centrum nazvalo převoz "E. T. se vrací domů" s odkazem na název nádrže a citaci z filmu E. T. Mimozemšťan. Téměř třicet tun vážící a 47 metrů dlouhá nádrž musela z přístavu do centra urazit 26 kilometrů.
Roboti vyslaní na asteroidy, které se pohybují kolem Země, pomocí dostupných zdrojů a technologií, jako je 3D tisk, přetvoří tato vesmírná tělesa na funkční kosmické lodě. Ty se pak samy navigují na nejbližší těžební stanice. Systém vymyslela americká společnost Made in Space, která získala finanční podporu NASA. Slibují si, že tento způsob bude mnohem efektivnější a ekonomicky výhodnější, než kdyby na každý asteroid musela být dopravena těžební technika.
Dvojice kosmonautů z USA a Ruska v pondělí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) poprvé vstoupila do experimentálního nafukovacího modulu BEAM, který byl napuštěn koncem května. Modul je testován jako možný předchůdce budoucích základen s lidskými posádkami na Měsíci nebo na Marsu. Jako první do něj vstoupili Američan Jeff Williams a Rus Oleg Skripočka. Podle informací amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odebrali vzorky vzduchu, instalovali zařízení pro lepší vzduchovou cirkulaci a umístili dovnitř několik čidel. V příštích dnech modul navštíví ještě několikrát, celý experiment bude trvat dva roky.
"Člověk na Měsíci je pro Rusy stále jakousi černou noční můrou, takže byl jedním z hlavních článků jejich nového kosmického programu. Nadále v něm zůstává, přestože původní cílové datum, udávané jako někdy kolem roku 2030, nebude možné dodržet," říká Pavel Toufar v obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jsme jako karnevaloví naháněči, lidem nabízíme vědu. Stala se z toho ale oboustranná konverzace, která veřejnosti otevřela dveře k NASA, říká manažerka sociálních médií NASA Veronica McGregorová. Lidé se podle ní díky intenzivní komunikaci NASA na sociálních sítích víc zajímají o vědu a hodně se toho naučí. NASA naopak zjišťuje, co veřejnost vlastně zajímá. Jediná fotka Pluta na Instagramu prý k NASA přivedla stovky tisíc nových fanoušků.
Letošní duben byl celosvětově nejteplejším dubnem v historii. A sedmým měsícem v pořadí, kdy se přepisovaly dlouhodobé statistiky, vyplývá z údajů, které o víkendu zveřejnila americká NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír). Dosavadní rekord z roku 2010 byl pokořen o 0,24 stupně Celsia. Nová data ukazují, že rok 2016 by mohl být nejteplejší ve známé historii. Oteplení je do značné míry způsobeno klimatickým jevem El Niňo, který podle vědců uvolnil velké množství tepla od Tichého oceánu do atmosféry, což způsobuje neočekávané změny počasí. Připomeňme, že celé první čtvrtletí letošního roku bylo o 1,15 stupně teplejší, než byl průměr za první tři měsíce roku pro 20. století.
Podle NASA se jedná o největší hromadné doložení existence planet k dnešnímu dni. K ověření jejich podoby vědci použili novou statistickou metodu analýzy. Keplerova sonda potenciální kandidáty na planety mimo naši sluneční soustavu identifikuje už od roku 2009. Sleduje mírné tlumení svitu hvězd, když okolo nich tělesa procházejí.
Jedna ze sond Grail, kterou k Měsíci vyslal americký úřad NASA, objevila pod povrchem Měsíce více než tucet podzemních jeskyň, které by mohly být využívané jako útočiště pro astronauty při cestování do vesmíru. Analýzy ukázaly, že jsou stabilní a poskytují ochranu před kosmickým zářením a padajícími mikrometeory. Stejné útvary se nacházejí i na Zemi a také na Marsu. Vznikaly prouděním lávy pod povrchem a v budoucnu by mohly sloužit například také jako skladiště zásob.
Laboratoř Curiosity, která na Marsu zkoumá terén a hledá známky života, posbírala několik snímků, které dohromady tvoří unikátní 360stupňové záběry. Pracovníci NASA je barevně upravili tak, aby světelné podmínky co nejvíce připomínaly denní světlo na Zemi. Pomocí počítače nebo chytrého telefonu tak může část rudé planety prozkoumat doslova každý.
První Evropan zaběhl londýnský maraton s časem tři hodiny 35 minut, a to na stovky kilometrů vzdálené vesmírné stanici. Stal se tak nejrychlejším mimozemským maratonským běžcem a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Zatímco on běžel ve vesmíru v trenkách a tílku, jeho dva kolegové z vesmírné agentury běželi v Londýně v replikách astronautského obleku. Jonny Scott se tak stal nejrychlejším maratoncem ve skafandru.
Letošní březen je jedenáctý měsíc v řadě, který vytvořil teplotní rekord. Na oteplování má největší vliv globální oteplování a také jev El Niňo. Se změnou klimatu souvisí větší množství povodní, tání ledovců nebo větší sucho.
