Patrik Proško je český sochař, který vyměnil ateliér za přírodu. A právě tam vznikají jeho fascinující díla. Trvají většinou jen krátce a jediným záznamem jejich dočasné existence jsou fotografie, které umělec pořizuje (ukázky z nich najdete ve fotogalerii). Jeho práce byly k vidění v nejrůznějších zemích světa - a právě nyní se chystá do Amazonie.
Úřady v australských státech Queensland a Nový Jižní Wales v pondělí vyhlásily kvůli lesním požárům stav ohrožení a nařídily evakuace. Východ země se chystá na "katastrofální" podmínky pro šíření požárů, informovala agentura Reuters.
Je jí 350 let. Stará borovice pamatuje budování vesnice Chudobín, život v ní i její zatopení Vírskou přehradou, uprostřed které se nyní tyčí nad vodní hladinou. Přežila všechno a vypráví se o ní řada pověstí. Na podzim vyhrála domácí titul Strom roku, nyní soutěží v anketě Evropský strom roku. Verdikt padne v úterý odpoledne. Projděte si ve fotogalerii příběh staré borovice i vesnice.
Na fotbalovém stadionu v rakouském Klagenfurtu se veřejnosti otevřela obří umělecká instalace, které má diváky přimět k zamyšlení, zda lidstvo dokáže ochránit planetu před klimatickými změnami. Švýcarský galerista a tvůrce výtvarných intervencí Klaus Littmann nechal na stadionu Wörthersee vysázet vzrostlý les s 299 stromy, na nějž se návštěvníci z tribun mohou dívat jako na exponát. Podle autora si díky tomu možná uvědomí, že zdravý les se už brzy může stát vzácným úkazem, napsala agentura DPA. Projekt se připravoval šest let a vznikl na základě inspirace dystopickou kresbou rakouského malíře Maxe Peintera nazvanou Nezlomná přitažlivost přírody, na které stadion plný diváků pozoruje les.
Platforma Vědci pro Šumavu tvrdí, že kůrovec po vyhlášení bezzásahovosti na Šumavě v roce 2007 zlikvidoval v dalších pěti letech jen 6700 hektarů stromů (rozloha cca 45 fotbalových hřišť). Vědci tak odmítli frekventované tvrzení, že lýkožrout zničil 20 tisíc hektarů lesa. V otevřeném dopise vyvracejí celkem 12 údajných mýtů o Šumavě a hájí nulové zásahy do území národního parku.
V katastru obce Dětmarovice, ukryté za areálem zdejší tepelné elektrárny, se nachází jedno z nejcennějších přírodních území v povodí řeky Olše. Přírodní poklad ukrytý za Dětmarovickou elektrárnou – lužní les V Lyngu – je opět o něco chráněnější. Díky kampani Místo pro přírodu zde Český svaz ochránců přírody vykoupil z důvodu jejich ochrany další tři hektary pozemků. "Soukromá" přírodní rezervace za komíny tepelné elektrárna již měří přes šest hektarů.
Sousední Německo se stejně jako Česko potýká s kůrovcem. Sucho, které trápí tamní lesy, přispívá k jeho přemnožení, což způsobuje porostům obrovské škody. Ty by měli nově zmírnit vojáci spolkové armády.
Vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava Adam Diviš si v roce 2007 vybral čtyři místa v okolí Plešného jezera, na která chodí s fotoaparátem pravidelně každý rok v létě. Správa parku nyní na svém Facebooku zveřejnila album jeho fotografií s názvem "Co umí příroda", na němž je vidět, jak se v krajině samy obnovují lesy poté, co dospělé stromy na některých místech samovolně odumřou. Podívejte se na náš výběr.
Stojíme před apokalypsou. Na podzim nebo na jaře mohou přijít bořivé větry, které zasáhnou do vytěženého porostu, a budeme svědky další katastrofy, tvrdí lesník Václav Kinský. Kůrovcová kalamita přerůstá možnosti zpracovatelů, na techniku čekáme měsíce, státní lesy brzdí i zákon o veřejných zakázkách, popisuje současnou krizi v hospodářských lesích. Nejsou lidé, jen se o tom mluví, ale je čas vyzvat veřejnost a školy, aby šly svými silami pomoci při zalesňování, říká Kinský.
Při těžbě jílu na západě Číny se pod nánosy zeminy objevily podivné fosilie. Nyní vědci zjistili, že patří pradávnému lesu, který pochází až z období prvohor. Jde dokonce o nejstarší les v celé Asii. Vědci by díky němu mohli lépe pochopit evoluci stromů i radikální snížení emisí oxidu uhličitého, ke kterému došlo před mnoha miliony let.
Dospělé smrky z paseky poblíž vsi Nové Dvory úplně zmizely. Sucho a kůrovec je přemohli, dřevorubci vykáceli. Škůdci stačily na likvidaci dva roky. Překvapivě tady zahynuly i smrky mladé dvacetileté. Z tisíce hektarů, které Městské lesy Dačice obhospodařují, je smrků 60 procent. Až skončí těžba smrků zničených kůrovcem, zbude podniku 600 hektarů holin. Kalamita proniká i do národních parků, například krkonošského či Českého Švýcarska. Zhruba z milionu hektarů lesů v Česku, které smrk stále ještě pokrývá, podle odhadů lesníků kůrovec zřejmě napadne drtivou většinu, všechny porosty zhruba pod 700 metrů nadmořské výšky.
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu. Organizace mimo jiné doporučuje zalesňovat a méně plýtvat potravinami.
Více než milion Indů v pátek vysadil 220 milionů stromů v nejlidnatějším státě Uttarpradéš v rámci vládní akce proti klimatickým změnám a za zlepšení životního prostředí. Informovala o tom agentura AP.
Okolí Města Albrechtice v Jeseníkách bylo jako jedno z prvních v republice napadeno kůrovcem. Dodnes zde malý brouk spolu se suchem devastuje obrovské lány lesů. Ministerstvo životního prostředí přitom odhaduje, že jen letos padne kvůli kůrovci v Česku půl milionu hektarů lesa a v budoucnu je pravděpodobné, že zemřou veškeré smrkové lesy v nadmořské výšce do 700 metrů. Jeseníky tak nabízejí mnohdy apokalyptický obraz toho, jak bude vypadat velká část Česka. Mezi ztichlými holinami je ale i naděje na změnu.
Někteří lesníci v Česku dokázali les na kůrovcovou kalamitu připravit lépe než jiní. Například Libor Janda ze Správy městských lesů Jihlava hospodaří už 25 let poblíž vsi Stonařov. Janda vždy odmítal pěstování smrků jednoho stáří. "Snažím se od začátku hospodařit v souladu s přírodou, nedělat holiny, sázet pod smrky buk, javor, jedli, které jsou pod ochranou mateřského porostu," říká při prohlídce lokality Sokolíčko. "Až vzrostlé smrky odejdou, což se stane, máme slušný základ nového lesa," říká Janda. Za velkého nepřítele lesa považuje Janda přemnoženou zvěř, která žere semenáčky stromů.
Kůrovec se jednou sám zastaví, má svoje limity. V nejbližších několika letech ale čeká smrk značná devastace, bude ho tu pak jen velmi málo, předpovídá profesor ekologie Pavel Kindlmann. Lidé, kteří vytvářeli politiku ohledně lesů, dost zaváhali a zapomněli na to, že může přijít oteplení a kůrovec se namnoží. Vědci už dávno upozorňovali na to, že smrk se ve velkém sází všude, i v nízkých polohách, kam nepatří, říká spoluautor zprávy o vymírání druhů. Mizí jich tisíce ročně. A pokud nic neuděláme, tak se ten proces ještě zrychlí, varuje.
Letošní suché léto a vysoké teploty mají negativní dopad i na růst hub. Přesto v místech, kde byly v posledních dnech vydatnější bouřky, mohou mít houbaři štěstí. O to spíš u potoků či rybníků. Podle mykologů se v létě daří hlavně hřibu kováři a štědrý je i výskyt holubinek. "Kvůli změně klimatu začínají houby růst i v domácích květináčích, kde je teplo a vlhko," říká mykoložka Muzea východních Čech Tereza Tejklová.
Před osídlením Vikingy měl Island hojnost lesů, které byly ochranou proti bouřím. Obávaní válečníci ale všechno vykáceli. Ostrov nyní ve jménu biodiverzity a klimatu lesy znovu intenzivně vysazuje.
Na první pohled může člověku připomínat klíště. Ne tolik podobou - je větší a okřídlený - ale stejně jako klíště nejde z kůže člověka snadno setřást. Řeč je o kloši jelením, kterého lidé často označují za létající klíště. „Člověk ale klošům spíše nechutná,“ říká entomolog Jiří Kolibáč. Dvoukřídlý hmyz se živí krví zvířat, především kopytníků, a člověk se s ním setká hlavně v jehličnatých lesích. Už nyní lze narazit na celý roj, ale nejaktivnější je na přelomu léta a podzimu.
Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě musí Lesům ČR vrátit přes 2000 hektarů lesa získaných v restituci. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Vrácení může ohrozit obnovu kláštera a o práci mohou přijít desítky lidí. Informovali o tom Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará, a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák (STAN). Představený kláštera Justin Berka označil rozhodnutí soudu za politické.
