Největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Tak mluví ministr Richard Brabec o současné situaci v Jeseníkách. Uschlé smrky se ve velkém těží, ale tam, kde by bylo teď potřeba napadené stromy z lesa odvážet, se brouk dále šíří. Ohroženy jsou i Beskydy a další smrkové monokultury.
Největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Tak ministr Richard Brabec o situaci v Jeseníkách. "Sázím buky mezi jedle, jeden sem a druhý vedle, sázel jsem již včera, sázím také dnes, budu-li tak pilný zítra, vysázím tu les." Tuto říkanku se učily děti už před padesáti lety. Lesní hospodáři ovšem v té době sázeli dál smrky mezi smrky. Pak si stačilo na příští katastrofu počkat.
Stav českých jehličnatých lesů je nejhorší z celé Evropy. Oslabené smrkové lesy už dnes plošně hynou. Doráží je kůrovec nebo houba václavka. Na severní Moravě je největší kalamita v historii českého lesnictví. Z celých kopců jsou tam najednou obrovské holiny, říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA a iniciativy Zachraňme naše lesy v DVTV Apel.
Porosty rychle rostoucích dřevin by byly využívané na místech, kde se ve velkém provádí kalamitní těžba.
České lesy zasáhla kalamita, jakou lesníci nepamatují. Kůrovec loni napadl kolem 5,5 milionu krychlových metrů dřeva, hlavně smrků. Situaci v Jeseníkách přirovnávají odborníci k ekologické katastrofě. "Kůrovce jsme si tady pěkně napěstovali," podotýká profesor Josef Fanta, odborník na krajinu, který dříve působil mimo jiné na Univerzitě v Amsterdamu. Pro Aktuálně.cz se rozhovořil společně s botanikem Petrem Petříkem z Akademie věd. Oba stojí za výzvou, kterou nyní vědci sdružení pod Platformou pro krajinu poslali vládě.
Jeden ze žadatelů chtěl dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348 000 korun, na každou další dostal 295 000 korun.
Slovensko přichází ve velkém o své rozsáhlé lesy, které pokrývají 41 procent jeho území. Detailní ortomapy slovenského experta Roberta Barci a jeho firmy Eurosense ukazují masivní úbytek lesních porostů kvůli hromadnému kácení. Podle detailních čísel společnosti Global Forest Watch, publikovaných Denníkem N, přišlo Slovensko v letech 2001–2014 i přes novou výsadbu o 700 km čtverečních lesa. To je dvojnásobek rozlohy Bratislavy a plocha velká zhruba jako Vysoké i Nízké Tatry dohromady.
Zákazem těžby zdravých stromů chtěl stát uvolnit kapacity firem, které by se tak mohly věnovat zpracování poničeného dřeva. Ministerstvo ale nakonec vyhovělo námitkám vlastníků lesů a připomínkám dalších subjektů.
Druhý díl cestovatelského seriálu o zážitcích z různých koutů světa očima Čechů napsal přírodovědec Martin Mikeš ze severozápadního Kamerunu. Již pět let pomáhá v oblasti obnovovat unikátní mlžný les a učí místní obyvatele, jak ekologicky hospodařit a ještě si tím vydělat peníze. Politický vývoj však vzal za své a v oblasti přestalo být pro Čecha bezpečno.
Celkově lidé loni nasbírali 33 800 tun lesních plodin. Na jednu domácnost připadlo 5,29 kilogramu hub nebo 1,75 kilogramu borůvek.
Nařízení ministerstva zemědělství se vztahuje na těžbu smrků a borovic. Zákaz těžby je navržen do konce roku. Nařízení se nevztahuje například na vánoční stromky.
Houbaření je bezesporu pro mnohé v Česku silnou vášní, nicméně zdaleka ne každý houbař je i skutečným znalcem hub. Každoroční případy otrav, které dokumentují zdravotníci, jsou toho důkazem. Připravili jsme test, ve kterém si můžete ověřit, zda poznáte, které houby můžete bez obav sbírat, a které naopak v žádném případě ne.
Lesy ČR či Vojenské lesy a statky dostaly od ministerstva zemědělství doporučení, aby přestaly s úmyslnou těžbou dřeva do doby, než se podaří zpracovat dříví z větrných kalamit a dřevo poškozené kůrovcem. Ministerstvo by mohlo do budoucna dočasně zakázat i veškerou úmyslnou těžbu jehličnanů v ČR.
Po sobotních bouřkách je pro turisty uzavřena další část Šumavy. Vojenský lesní úřad vyhlásil zákaz vstupu do lesů na několika místech v okolí Horní Plané na Českokrumlovsku. Týká se to hlavně lokalit Pěkná, Arnoštov, Uhlíkov, Jablonec, Maňávka, Nová Pec a Zvonková. Lesy jsou nepřístupné kvůli pádu stromů po bouřkách a silném větru. "Omezení je vzhledem k situaci nezbytné, byť bohužel přichází ve vrcholící turistické sezoně. S ohledem na rozsah škod v těchto lokalitách stále hrozí značné riziko úrazu vlivem pádů větví a stromů," řekl ředitel vojenské lesní správy Josef Vojáček. Týž den vydal prachatický městský úřad zákaz vstupu do některých částí lesů šumavského národní parku.
Český přírodovědec Martin Mikeš se jako student Karlovy univerzity vydal se zkušenými vědci zkoumat kamerunskou faunu. Unikátní mlžný les na severozápadě Kamerunu mu učaroval natolik, že se rozhodl vrátit. Dnes ho pomáhá zachraňovat a učí místní obyvatele, jak ekologicky hospodařit a ještě si tím vydělat peníze.
Bouřky a silný vítr poškodily v minulém týdnu v lesích spravovaných Vojenskými lesy a statky (VLS) zhruba 100 tisíc metrů krychlových dříví. Nejvíce postiženou oblastí je vojenský prostor Boletice na Šumavě a jeho okolí. Uvedl to ředitel státního podniku Josef Vojáček. S ohledem na vzniklou kalamitní situaci podnik pozastavil až do odvolání plánované úmyslné těžby v rámci celého státního podniku. V některých lokalitách může být i vyhlášen zákaz vstupu. Nejvíce postiženy jsou lokality v okolí Nové Pece, Horní Plané, Želnavy, Záhvozdí, Pěkné a Chlumu u Volar. "Převážně se jedná o smrkové dříví, ale leží i mnoho listnatého," uvedl ředitel divize VLS Horní Planá Petr Král.
Nové technologie slouží nejen vojenským, ale také ekologickým účelům. Drony mezinárodní společnosti BioCarbon Engineering pomáhají v Myanmaru sázet miliony mangrovníků. Skupiny vesničanů a lokální neziskové organizace se tak snaží urychlit obnovu zničeného ekosystému kolem řeky Iravádí.
Švédský nábytkářský kolos začne od roku 2020 odebírat jen dřevo, které se podle něho těží ekologičtějším způsobem. V Česku se zatím takto hospodaří jen na dvou procentech rozlohy lesů. Lesníci ale novou certifikaci odmítají, podle nich je ta stávající pro Česko ideální. Nábytkáři se bojí, že přijdou o zakázky a budou muset propouštět. Obě skupiny podnikatelů se už obrátily i na premiéra.
Zákaz vyhlásil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, opatření se týká oblasti ohniska nákazy. Smyslem opatření je nerušit prasata a udržet je co nejvíce v klidu, aby nemigrovala do jiných oblastí za potravou a nákaza se dále nešířila.
Kolumbie řeší problém s kácením lesních porostů. Stromů výrazně ubývá od té doby, co řadu oblastí v latinskoamerické zemi opustili bojovníci FARC. Ti kácení lesů "bránili", protože je potřebovali. Sloužili jim jako velmi dobrý úkryt. Po uzavření míru a složení zbraní ale na mnoha místech v Kolumbii rozkvetl nelegální obchod s těžbou dřeva.
