Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázány na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2). Uvedli to vědci ze Stanfordovy univerzity, kteří společně s českými vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR) a České zemědělské univerzity (ČZU) zmapovali vzájemně prospěšné vztahy mezi stromy, houbami a bakteriemi.
Předseda vlády Andrej Babiš a jeho kolegové z kabinetu ve čtvrtek vyrazili na Vysočinu k přehradě Želivka-Švihov, kde se přišli seznámit s následky kůrovcové kalamity v tamějších lesích. Premiér se mimo jiné zajímal například o způsob ošetření napadených vytěžených stromů, situaci v obchodu s dřívím, o možnosti ochrany lesa proti škůdcům a působení zvěře či o dopady kalamity na zásoby vody v krajině. "Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ řekl ve čtvrtek premiér. Podívejte se na fotogalerii z návštěvy Babiše a jeho kolegů v kůrovcem napadeném lese.
Fialový koberec zvonků pokývá půdu belgického lesa Hallerbos u malého městečka Halle. Asi 25 kilometrů jižně od Bruselu. Každý rok se sem hrnou tisíce turistů v období od poloviny dubna do poloviny května, právě v tuto dobu tu rostlinky kvetou. Užijte si kouzelné záběry v naší reportáži.
Hasiči celou noc kontrolovali místo požáru na severním okraji Plzně, kde od pondělního odpoledne hořel Chotíkovský les za sídlištěm Lochotín. Oheň v pondělí zasáhl plochu asi šesti hektarů, dostal se i do korun stromů. Hasiči ho po několika hodinách dostali pod kontrolu. K hašení využili i vrtulník, který do večerních hodin dvacetkrát vyprázdnil na požářiště osmisetlitrový vak s vodou. Podle předběžných informací způsobil oheň škodu asi 900 tisíc korun, informoval dnes mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.
Desítky hasičů v pondělí bojovaly s rozsáhlým požárem Chotíkovského lesa na severním okraji Plzně za sídlištěm Lochotín. Do akce byl nasazen i dron Správy informačních technologií města Plzně, který pořizuje záběry termokamerou. Díky tomu pomáhá odhalovat skrytá ohniska a mapovat velikost plochy požáru. Tato se pohybuje dle správce lesa kolem 10 až 12 hektarů. Škoda by se mohla vyšplhat až ke dvěma miliónům korun.
Zoo Olomouc se pomalu vzpamatovává z větrné pohromy. V březnu ji zasáhla ničivá vichřice Eberhard a řadu míst změnila k nepoznání. Z 800 padlých stromů je velká část odklizená, ale práce potrvají ještě dlouho. Se spouští pomáhá moderní lesnický stroj.
V Česku od středy vzniknou kvůli boji s kůrovcem dvě zóny s různými stupni opatření. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na úterní tiskové konferenci to oznámili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.
Do letošní houbařské fotosoutěže Aktuálně.cz poslali naši čtenáři tisíce fotek. Vybrali jsme z nich nejdříve padesátku nejlepších, ve finále pak patnáctku. O té hlasovali čtenáři. Zde jsou výsledky a připomenutí těch nejlepších houbařských snímků. Podívejte se.
Na oslavu stého výročí republiky vysázeli Češi a Slováci přes 2200 nových Stromů svobody na nejméně 855 místech ve třinácti zemích světa. Včetně Tasmánie, Manhattanu, Pensylvánie, Pittsburghu, Bruselu či Ukrajiny.
Loni navštívil les každý Čech v průměru téměř 21krát. Nejčastěji lidé míří na houby, borůvky a maliny.
Letos by měl podnik Lesy České republiky do Číny vyvézt několik desítek tisíc metrů krychlových smrkové kulatiny.
Požár komplikuje automobilovou dopravu. Hasiči mají plameny pod kontrolou.
Švédsko, které se potýká se extrémními suchy a rekordně vysokými teplotami, nadále sužují požáry. V neděli odpoledne od úplného severu země až po jižní město Malmö se snažili hasiči dostat pod kontrolu 53 ohnisek. Pomoc Švédsku vyslaly Itálie, Německo, Polsko, Francie a Norsko, pomáhají také vojáci, pobřežní stráž i občanská sdružení. Informoval o tom server BBC. Podle dřívějšího sdělení švédského lesnického úřadu už oheň pohltil lesy v odhadované hodnotě 600 milionů švédských korun (téměř 1,5 miliardy korun českých). V příštích dnech se má na severu Evropy ještě oteplit: podle meteorologů je potřeba počítat s teplotami 30 až 35 stupňů Celsia.
Byli mladí, obdivovali svobodu Divokého západu, skauting jim byl příliš těsný. Vyráželi do přírody, stavěli sruby, zakládali osady, zpívali písně, sportovali. Začali si říkat trampové. Počátek československého trampingu bývá spojován se založením první klasické trampské osady Ztracená naděje ve Svatojánských proudech v roce 1918. Tramping se postupně stal jednou z nejvýznamnějších subkultur u nás. Zrodil se fenomén, jenž ovlivnil životy desítek tisíc lidí a který nyní představuje výstava Století trampingu. Od začátku července 2018 až do konce března 2020 ji můžete vidět v Národopisném muzeu v pražském Letohrádku Kinských.
Za radikální změnu odejít z civilizace nesou tito lidé následky, nemají informace, ale myslí si věci sami za sebe, některé jejich příběhy jsou zničující a bolavé, říká novinář a spisovatel Aleš Palán o osudech lidí, kteří se rozhodli žít na samotě v šumavských lesích, a o nichž napsal knihu Raději zešílet v divočině. Dodává, že se u nich setkal právě s myšlenkami, které by nikdo z nás nevyslovil, protože jsme formováni informacemi a životem ve městě. Podle něj je handicapuje, když odjedou do civilizace, chovají se tam prý otevřeně a bezbranně.
Tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů.
Změna druhové skladby lesů není dostatečně rychlá, prognózy o tom, že budou smrkové lesy hynout, jsou tu 25 let, tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Vydali jsme spoustu majetku a někteří vlastníci se o lesy starají méně, upozorňuje ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Jiří Groda. Největší problémy podle něj začaly před čtyřmi lety. Bláha tvrdí, že kromě sucha a kůrovce páchá velké škody v lesích i přemnožená zvěř. Nájemci honiteb, myslivci a bohatí podnikatelé navážejí do lesů hromady krmení, chovají se ke zvěři, jako by byla v chlévě, a ne ve volné přírodě, míní Bláha.
Extrémně teplé počasí způsobuje, že kůrovec se letos bude rojit třikrát a možná i čtyřikrát proti obvyklým dvěma rojením ročně. Extrémnímu výskytu brouka napomohl i vysoký populační základ z minulé sezóny.
Náklady na odvoz dřeva přesáhnou miliardu korun. Má se také zrychlit udělování pracovních povolení pro Ukrajince, resortu totiž chybí zaměstnanci.
Přípravek má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na látky, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě.
