Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit tím, že na evropském trhu zakáže produkty spojené s ničením lesů. Zaměří se i na ochranu půdy.
Dvaaosmdesát obětí si vyžádalo dosud nejhorší letecké neštěstí v historii Československa. Necelé tři roky starý letoun Il-18 bulharsko-sovětské společnosti TABSO narazil do jednoho ze svahů Malých Karpat. K tragédii došlo 24. listopadu 1966, před 57 lety, pár kilometrů od bratislavského letiště. Nikdo z cestujících ani posádky nepřežil.
Už je to skoro 20 let, kdy se ukázalo, že podnikatelskou půjčku farmář Chandrashekar nedokáže splatit. Jeho domov i pozemek skončily v dražbě. Farmář z Indie pak několik dní bydlel u sestry a tam se definitivně rozhodl, že potřebuje žít sám, nejlépe někde uprostřed divočiny. Až po 17 letech ho v lese vyhmátl zdravotnický tým s vakcínou proti covidu-19.
Kamarádi ho varovali, že jakmile se mu narodí dítě, toulání po světě bude passé. S touhle představou se ale fotograf Milan Bureš nechtěl smířit, a tak letos v září s manželkou Emou a tehdy sedmiměsíčním synem Ottem vyrazil do Norska za polární kruh. Cestovali v obytňáku, za 30 dní urazili sedm tisíc kilometrů a vedle dechberoucích přírodních scenerií se zajímali taky o mentalitu místních obyvatel.
Fotografa Jana Holkupa (39) znají mnozí lidé z Facebooku nebo z Instagramu jako lovce posedů. Už více než deset let jezdí po Česku a Slovensku a dokumentuje svérázné myslivecké stavby. Teď začíná uvažovat o fotografické knize, která by celý jeho projekt završila. Čtenáři už se mohli s jeho tvorbou na stránkách Aktuálně.cz setkat. Ve fotogalerii přinášíme jeho nejnovější úlovky.
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů. Lesníci předpokládali, že borovice díky svým hlubokým kořenům sucho vydrží, ale za poslední dekádu se jejich podíl v hospodářských lesích snížil o 1,5 procentního bodu na asi 16 procent.
Slepá důvěra v navigaci jeho auta dovedla třiasedmdesátiletého řidiče z Česka až do hlubin hvozdu národního parku v Horních Rakousích, odkud pak vůz hodiny vyprošťovali místní hasiči. O kuriózní příhodě informoval v úterý server Vaaju.com s odvoláním na rakouskou policii.
Některý vypadá jako obrovská šiška, jiný připomíná létající talíř UFO nebo kuklu motýla. Hosté v nich najdou saunu, vířivku, otáčivý krb nebo gril či skluzavku. Ve všech se ale člověk bude cítit volně jako pták. Stromodomy vypadají, jako by se vznášely pár metrů nad zemí, připevněné jsou jen ke korunám stromů. Podívejte se na originální stavby ze světa, které jsou běžně k vidění jen v pohádkách.
Brazílie od poloviny 80. let do roku 2020 přišla o zhruba půl milionu kilometrů čtverečních lesů, což je přibližně rozloha Francie. Uvedla to ekologická platforma MapBiomas, která vede na toto téma výzkum. Za tento stav podle ní mohou hlavně požáry a lidské aktivity. Podíl lesů na celkové rozloze Brazílie, na jejímž území se nachází vzácný amazonský prales, tak klesl pod 50 procent.
Procházky po lese se nejčastěji podnikají v létě, i když poutník Josef Kroutvor nejkrásněji popisuje zážitky z lesa zimního. Přesněji z kopců a strání Novohradských hor. Tam to má devětasedmdesátiletý historik umění, esejista a básník důkladně prochozené.
Letošní léto nabízí vedra, bouřky, tornádo nebo přívalové deště a záplavy. Tyto extrémní jevy jsou podle vědců stále častější a intenzivnější. Soutěž Adapterra Awards hledá cesty, jak se na takové počasí připravit. Zde je první část projektů, které se dostaly do finále ankety, pořádané Nadací Partnerství. Všechny realizace najdete na stránkách adapterraawards.cz, kde o nich lze hlasovat.
Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Oproti zbytku Jizerských hor jsou zajímavé i tím, že tyto lesy na severovýchodním úbočí hor přežily ekologickou katastrofu, která postihla pohoří v 80. a 90. letech minulého století. Tehdy došlo k naprostému odlesnění celých náhorních plošin.
Do obnovy lesů se během kůrovcové kalamity a období sucha investovaly miliardy. Jenže ty podle lesníků a ekologů "mizí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře". Než stačí stromky vzrůst, spasou je jeleni či srnky. Lesníci volají po větší možnosti regulovat počet zvěře. Myslivci tvrdí, že není přemnožená, jen jsou její stavy v některých oblastech zvýšené. A že na ni nelze svalit všechny škody.
Česko opět zažilo rok, kdy se posunuly rekordy v objemu vytěženého dřeva. Loni dělníci z lesů odvezli 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, z toho naprostou většinu takzvanou nahodilou těžbou - ze stromů poškozených kůrovcem, suchem nebo jinými přírodními živly. Celkově loni zmizelo z české přírody asi dvakrát tolik stromů než před pěti lety. Více se jich ale také vysadilo.
Výsadba listnatých stromů v Česku zesiluje. Vůbec poprvé v historii lesníci vysázeli více listnáčů než jehličnanů, vyplývá z informací uvedených v nejnovější Zprávě o životním prostředí 2019. Na troskách stromů zničených suchem, vichřicí a kůrovcovou kalamitou tak mohou vzniknout rozmanitější a silnější lesy méně náchylné vůči hrozbám změny klimatu, shodují se lesníci.
Ti, kteří by v létě chtěli do prosluněného Středomoří, ale nechtějí cestě obětovat cestování tolik času a peněz, najdou alternativu i v Česku. A v zimě zase tichá zákoutí. Iluzi jihoevropské krajiny vytvářejí vápencové skály, zříceniny hradů, horko, vinice i vodní dílo Nové Mlýny na Pálavě. Jde o jedno z nejkrásnějších a nejvzácnějších území Česka. Podívejte se na jeho krásy v galerii Aktuálně.cz.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Již šestý ročník grantového programu Zelené oázy, který podporuje více zeleně a vodních prvků ve městech a obcích, zná své vítěze. Komise vybírala z více než stovky projektů z celé republiky, vybrala jich sedmnáct. Ty získají finanční podporu Nadace Partnerství a společnosti MOL ČR za zhruba 1,5 milionu korun. Podívejte se, jak prokoukla místa díky loňským projektům a které kouty čeká nová podoba.
Pro stromy nevidět les - to pro Mihaje Nitu není jen přísloví, ale profesní nevýhoda. "Když jdu lesem, vidím jen na sto metrů kolem sebe," říká lesník z univerzity v rumunském Brašově. Vlastní oči mu k výzkumu lesa nestačí - k tomu potřebuje pozorovatele vzdálenějšího v prostoru i čase. "Musíte vidět, co se dělo v 50. letech, nebo i před sto lety. Potřebujete oči na obloze," sdělil New York Times.
Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit 22 až 25 milionů metrů krychlových. ČTK to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
