Nejen klíšťata mohou houbařům a turistům v lese připravit nepříjemné chvíle. Mezi otravný a nebezpečný hmyz patří i létající kloš jelení. I když není přenašečem boreliózy jako klíště, jeho kousnutí může kromě nepříjemných puchýřů a otoků také přenést bakterii bartonellu, která způsobuje onemocnění zvané bartonelóza.
Jaromír Bláha se záchraně českých lesů věnuje už více než tři dekády. V rozhovoru popisuje, jak se za tu dobu české lesy proměnily a jakým výzvám budou čelit. "Část lesníků a politiků se brání tomu nechat část lesů úplně bez hospodaření. Neumí si představit, že les může fungovat i bez nich. A že to umí líp než člověk," popisuje Bláha v rozhovoru.
Se začátkem prázdnin a dovolených více lidí vyráží do přírody. Výlety, procházky či kempování ale přináší i vyšší riziko nákazy nemocemi, které přenášejí klíšťata. V některých místech je nakažené každé druhé. Odborníci radí, jak se před klíšťaty chránit. A jak postupovat, když už se na člověka přisaje.
Češi si z lesů každý rok odnesou podle odhadů přes 20 tisíc tun hub. Kde momentálně nejvíce rostou a kam se příliš nevyplatí chodit? Mapa ukazuje den po dni, kam s košíkem vyrazit, aby šance na jeho zaplnění byla co nejvyšší.
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí.
"Ponoř se do přírody a najdeš sám sebe," je motto, kterým Aleš Miklík uvádí svou knihu Lesní terapie. Zatímco v Japonsku je lesní terapie součástí veřejného zdravotního systému a univerzitním oborem, u nás je teprve na vzestupu. Miklík v rozhovoru vysvětluje, proč je dobré nevnímat přírodu jen jako "kulisu pro lidské aktivity" a jak zeleň ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví.
Někdy se zdá, jako by si příroda hrála s lidskou představivostí. Člověk se prochází po lese a najednou narazí na stromy, které jsou propletené jako těla milenců anebo nápadně připomínají jisté tělesné partie. Podívejte se na kuriózní snímky, které by se často vyjímaly spíš v lechtivých časopisech než přírodopisných dokumentech. Galerie není vhodná pro děti.
Nikdy v novodobé historii se české lesy neproměnily tak výrazně jako v posledních dvou dekádách. Křehké stromy nejdříve pokosil ničivý orkán Kyrill, poté přišla největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie a zcela přetvořila krajinu Jeseníků, Vysočiny nebo Šumavy. Podle lesníků je ale už u konce. Proměnu českých lesů v posledních dvaceti letech ukazují srovnávací snímky v grafice Aktuálně.cz.
Od začátku příštího roku by měla platit novela mysliveckého zákona, která nechá převážně na majitelích obor, zda a kdy je uzavřou před veřejností. Ekologické organizace i veřejný ochránce práv se ale obávají, že opatření navržené ministerstvem zemědělství do nich v praxi omezí veřejnosti přístup.
Klidnou krajinou jihomoravských Chřibů a Ždánického lesa otřásá spor. Ekologové vyčítají státnímu podniku Lesy ČR, že z místa odváží přes sto let staré buky. Nyní se za ně postavili vědci z Akademie věd a dalších výzkumných institucí. Těm vadí i způsob, jakým podnik komunikuje s ekology. Lesy ČR si za svým postupem stojí. Hospodaření změníme, slibuje naopak vláda.
Znalec s expertizou v oblasti čistoty ovzduší se podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) provinil proti stavovským předpisům. Na možnou neprofesionalitu odborníka upozornila energetická skupina ČEZ. Znalec určil, jakou měrou se firma podílela na znečištění lesů. Expertovi se však rozhodnutí ministra povedlo zvrátit. Aktuálně.cz popisuje detaily sporu.
Jsou malá i velká, majestátní i děsivá. Ačkoliv je každý pozná, v přírodě na většinu narazí těžko. Česká divoká zvířata navíc v posledních desetiletích ohrožuje ubývající prostor pro život i srážky s člověkem. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR poskytla Aktuálně.cz jedinečné snímky fotopastí a zajímavosti ze života divokých zvířat. Podívejte se, co ukrývají české hluboké lesy ve dne i v noci.
V Lesní správě Lány, kde dříve opakovaně zasahovala policie, se podle zjištění Seznam Zpráv dějí nepravosti i nadále. Peníze z veřejných zakázek dál chodí ke známým odsouzeného exředitele Miloše Baláka. Jeho nástupce Pavel Rus se beze smlouvy ubytoval na zámečku, nájemné splatil až po dotazech Seznam Zpráv. Svého syna nechával v oboře lovit zadarmo. Jeho zaměstnanci také proti němu sepsali petici.
Ukrajinská armáda zveřejnila video, na kterém má její bojový dron prolétat hustým lesem v Luhanské oblasti, aby našel ruský bunkr.
Lesní porosty v Česku činí 36,8 procenta celkové plochy. Výrazně poškozených u nás ale najdeme téměř 80 procent všech jehličnanů starších 59 let. Bez lesů se proměníme ve vybetonovanou poušť.
"Důležité je mít pevné boty a dlouhé kalhoty," podotýká Tomáš Krákora, přezdívaný Kraken, a vyšlapává cestu vysokou trávou, kopřivami a trním. Redaktor s kraťasy a doškrábanýma nohama mu zpovzdálí dává za pravdu. Údolím nedaleko zámku Trpísty v Plzeňském kraji se kdysi proháněla šlechta, dnes se zde kromě dětských táborů pořádají i kurzy přežití a techniky bushcraftu pod Krákorovým vedením.
Léto začalo, cítíte, že byste chtěli podniknout něco dobrodružného, ale zároveň si zase až tolik netroufáte? Vydejte se na Cinibulkovu stezku, která začíná v Mšeně na Kokořínsku a po devíti kilometrech krásnou přírodou vás zavede zpět do výchozího bodu. Stezky skalami a hlubokým lesem vám příjemně zvednou adrenalin a nakopnou vás k dalším cestám.
Multifunkční krajina, pole i les v jednom, která čerpá výhod obojího. Agrolesnictví je způsob hospodaření, který na jednom pozemku kombinuje pěstování dřevin - ať už stromů nebo keřů - s pěstováním zemědělských plodin, popřípadě s chovem zvířat. Populární je v okolí Středozemního moře, v tropických oblastech mezi zemědělskými systémy dominuje. Svou oblibu si ale získává i v Česku, zejména díky EU.
Kloboucké lesní si na Valašsku nechalo postavit nové sídlo pro své zaměstnance. Střídmý dům se chlubí tím, že je zároveň největší dřevostavbou v Česku, navíc nezávislou na externích zdrojích energie. "Stavbu jsme navrhli tak, aby udávala trend budoucnosti. Ekologii a jednoduchost jsme doplnili o ty nejmodernější technologie," tvrdí architekt.
Chráněná krajinná oblast Beskydy byla vyhlášena na sklonku zimy a jara 1973. Svou rozlohou 1160 čtverečních kilometrů je největší v republice. Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní "pralesy" s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny.
