Komunistická strana i celá společnost se v létě 1969 začíná dělit na vyloučené a ohnuté. KSČ nově vede Gustáv Husák, zatímco Alexander Dubček a další reformátoři postupně a potupně odcházejí.
Jezuita a "pétépák" (jinak také "černý baron") Josef Šnejdar řídil největší a pro komunisty zřejmě nejdůležitější stavbu normalizace - pražský Palác kultury, dnes Kongresové centrum. Z osudu stavebního inženýra Josefa Šnejdara je v dalším dílu seriálu Paměti národa a Aktuálně.cz "Příběhy normalizace" zřejmé, že komunistický režim využíval a vydíral odborníky bez ohledu na jejich minulost či kritiku totality. Často mu totiž ani nic jiného nezbývalo.
Před 45 lety zemřel bývalý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa František Kriegel. Muž, který byl v srpnu 1968 unesen spolu s dalšími vedoucími československými politiky do Moskvy. Jako jediný ale odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly, které uznávaly srpnovou okupaci jako bratrskou pomoc.
Gustáv Husák byl v letech normalizace (1969 až 1989) nejvýše postaveným československým politikem. Léta zastával funkci prvního muže Komunistické strany Československa, od roku 1975 až do pádu komunistického režimu v roce 1989 i post prezidenta republiky. Historik Michal Macháček nabízí v dalším díle seriálu Aktuálně.cz Příběhy normalizace netradiční a málo známý pohled na tohoto muže, který po desetiletí jen jako málokdo ovlivňoval historii Československa a svým způsobem tedy i dnešní České republiky.
K rohovému domu v pražských Holešovicích mířila naprosto nesourodá skupinka lidí, která pět let před sametovou revolucí musela budit pozornost kolemjdoucích. Dřevěnými dveřmi, nad kterými do ulice vyčníval vývěsní štít, vešli dovnitř diplomaté v obleku s trojicí afrických partyzánů. Posadili se ke stolu a objednali si pivo. A začali jednat o propuštění Čechoslováků, kteří byli uneseni v Angole.
Zatímco pozornost milionů je upřena na dva největší hráče, předsedu vlády a prezidenta, komunisté potichu prosazují to své: revize minulosti je bezpochyby jeden z hlavních cílů.
Vojtěch Filip je předsedou KSČM, poslancem a prvním místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Ve věku 94 let zemřel Peter Colotka, jeden z nejvyšších bývalých komunistických politiků, oznámila slovenská média. Dlouholetý předseda vlády Slovenské socialistické republiky byl po roce 1989 vyšetřován, ale nikdy nebyl neodsouzen.
Místopředseda Evropské komise a kandidát na slovenského prezidenta Maroš Šefčovič, který se v předvolební kampani na katolickém Slovensku prezentoval jako praktikující křesťan a zmiňoval svou víru v Boha, krátce před pádem komunistického režimu v Československu věřil v budování socialismu. Šefčovič to v květnu roku 1989 napsal v přihlášce do Komunistické strany Československa (KSČ), kterou získal slovenský list Denník N z pražského archivu.
Ve věku 94 let zemřel novinář Karel Lánský. Jako tehdejší pracovník Československého rozhlasu pomáhal po okupaci v srpnu 1968 udržet svobodné vysílání. Loni 28. října obdržel od prezidenta Miloše Zemana Řád bílého lva za zásluhy o republiku. O jeho úmrtí informovala Radiožurnál jeho dcera. Poslední rozloučení se podle ní konalo v nejužším rodinném kruhu.
Když z politického hlediska vyhodnotím posledních 10 let Vepře za uplynulých 120 let…
Podle místopředsedy ČSSD Martina Netolického by se měl Jiří Zimola kvůli návrhům na víkendovém jednání strany vzdát role druhého muže strany.
"Příběh Zdeňka Tomana je stále platný tím, že většina mechanismů zneužívání moci a obohacování se pomocí politické moci setrvává v naší společnosti dodneška. Ty paralely jsou jednoznačné," říká dokumentarista a jeden z poradců filmu Toman Martin Šmok, jenž tuto "šedou eminenci" objevil před patnácti lety.
Podívejte se, jak se tvůrcům filmu Toman podařilo převést na plátno důležité osobnosti třetí republiky. Aleš Procházka si zahrál Klementa Gottwalda, primátor Teplic Jaroslav Kubera prezidenta Beneše a Roman Luknár ztvárnil Jana Masaryka. Jak vypadaly známé postavy moderních československých dějin ve filmu a jak ve skutečnosti?
Jedině mlčící prezident Zeman se vůči okupaci v roce 1968 a listopadu 1989 chová slušně. Mluvit by bylo pokrytecké. Zřejmě má ještě zbytky svědomí.
Tam venku číhá nepřítel. Jen je to dnes místo kapitalistického záškodníka muslimský uprchlík.
Datum jmenování vlády je znovu silně symbolické: ukazuje, kam jsme se za 29 let posunuli.
Československá reforma měla nadčasový smysl jako příklad toho, jak se společnost dokáže obnovit po těžké krizi.
Před padesáti lety vrcholilo v socialistickém Československu období uvolnění politických poměrů. Sice dál vládla komunistická strana a na hranicích stála železná opona - ale společnost v rámci možností začala svobodně dýchat. Československý "socialismus s lidskou tváří" ukončila vojenská invaze z 21. srpna 1968.
Kandidát na ministra kultury z ČSSD chce medaili Za zásluhy pro básníka Karla Sýse. Na rozdíl od Pirátů bohužel přesně ví, o koho jde.
