Komunisté museli mezi roky 1970 a 1989 prokázat, že se dovedou ohnout až pod podrážky svých bot a prolhat ještě níž. Přesto dnes v mnoha klíčových funkcích ovládají demokratické Česko. Neměli bychom být už dál?
Advokát František Polák mezi válkami hájil komunisty, později v Sovětském svazu zažil jejich totalitní metody. O novodobých otrocích v lágrech gulagu svědčil v OSN, kde posléze pracoval jako noční hlídač, aby dále mohl upozorňovat na represivní povahu komunistického sytému. Marně. Klíčovou výpověď pak přinesl i v mediálně sledovaném sporu tří francouzských komunistů.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Psal se 24. říjen 1950. Pro většinu obyčejný podzimní úterek, pro tři muže z jihovýchodní Moravy poslední den života. Jsou ztýraní výslechy a jeden z nich tak nemocný, že ho musí k šibenici přinést. Stanou se vedle Milady Horákové dalšími z mnoha obětí komunismu.
V rovnostářském Česku levice vždy mohla pomýšlet na vládu. Ale to by se nesměla tak nadšeně věnovat frakčním bojům. Jako v roce 1920.
21. srpen 1968 přinesl tragédii, kterou nikdo z Čechů nezpochybňuje. Ještě, že to smutné výročí máme. Co bychom teď bez něj o své nedávné minulosti asi říkali?
Namlouváme si, že zemřel jako směšný svědek poraženého systému. Ve skutečnosti se jeho sen o zemi pod vedením mladších komunistických kádrů naplnil.
Na první pohled vypadal jako neškodný popleta, který se zapíše do historie nanejvýš zmatenými výroky. Ve skutečnosti ale patřil skoro deset let k nejmocnějším lidem v komunistickém Československu.
Oba mé dědečky zabili komunisté, naši rodinu ničili celou dobu, kdy byli u moci. A třicet let po revoluci KSČM lže dál a drží u moci vládu, která mlčí. Hnus.
Chápu, že někdo vidí heslo “Zavražděna komunisty” jako zkratku. Je to zkratka, ale je to i podnět k diskuzi. Milada Horáková by měla být připomínána jako aktivní žena se silným odhodláním, sociálním cítěním a akcentem na ženskou rovnoprávnost, míní historik Jan Synek, autor knihy Mám klid ve svém svědomí. Propaganda byla masivní, řada lidí tomu věřila, Horákové nadávali a plivali na ni, říká.
Před říšským tribunálem stála během války úplně sama. Přesto se dokázala obhájit a místo požadovaného provazu ji za protinacistické aktivity nakonec odsoudili k osmi letům žaláře. Doma od vlastních takovou šanci nedostala. Čeští komunisté nad ní po obludném divadle vynesli předem připravený ortel smrti. Miladu Horákovou zavraždili před 70 roky.
Před sto lety se narodil Jan Bula - charismatický kněz, kterého režim popravil v rámci zinscenovaných babických procesů.
Česko si v sobotu 27. června připomene výročí sedmdesáti let od vykonstruovaného procesu s Miladou Horákovou a její následné popravy komunistickým režimem. Její osud, odvahu a postoje plánuje velkolepým způsobem uctít iniciativa Zavražděna komunisty. Z rozhlasu zazní nahrávky z procesu a četba z dopisů, desítky významných budov v Praze zahalí velkoplošné bannery.
Přímo na brífinku Komunistické strany Čech a Moravy v Poslanecké sněmovně se krátce po poledni objevila na řečnickém pultíku podobizna Milady Horákové. Projekci má na svědomí firma Artur Production. Kreativci tak chtějí upozornit na zrůdnost nejznámější justiční vraždy v československých dějinách. Na konci června od ní uplyne 70 let.
Cizí krev na železné oponě prolévalo Československo, odpovědnost ale začínají přebírat jiní. Buďme při té ostudě vděčni, že spravedlnost dnes alespoň nezná hranice.
Ve věku 79 let v neděli zemřela spisovatelka a jedna z mluvčích disidentského hnutí Charta 77 Zdena Tominová. Serveru Lidovky.cz to potvrdil její syn Marek. Tominová s manželem, filozofem Juliem Tominem, byli jedněmi z prvních, kdo podepsali Chartu 77. Kvůli šikaně ze strany komunistického režimu odešli z Československa do Velké Británie, kde Tominová mimo jiné pracovala pro BBC.
V noci na čtvrtek zemřel po krátké těžké nemoci právník a někdejší poslanec, disident a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Řekl to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Termín posledního rozloučení zatím nebyl stanoven.
Ve věku 89 let v Praze zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.
Jaromír Štětina a Martin Mejstřík z hnutí Evropa společně připravili správní žalobu na pozastavení činnosti KSČM. Vadí jim, že strana navazuje na svou předrevoluční totalitní předchůdkyni a dostatečně se od ní nedistancovala. Žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu však musí podat vláda, kterou komunistická strana podporuje. Odborníci se navíc domnívají, že žaloba by stejně neměla šanci na úspěch.
Bývalí estébáci necítí „žádnou osobní zodpovědnost“, a když jim to dovolíme, klidně nám to tu zase zopakují. Opět bez osobní odpovědnosti.
