Dvě třetiny Čechů nechtějí volit politické strany, za které kandidují bývalí členové komunistické Státní bezpečnosti či předlistopadové komunistické strany. Nejvíce je odmítají volit příznivci koalic Pirátů se STAN a Spolu. Vyplynulo to z průzkumu agentury NMS Market Research a organizace Post Bellum. Za hlavní problémy označili účastníci průzkumu lhaní, propagandu, korupci a střet zájmů.
Před 128 lety, 27. ledna 1895, se narodil legendární velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr. Životní útrapy, zatčení komunistickou StB i okamžiky jeho propuštění z nespravedlivého žaláře svěřila Kutlvašrova žena Jelizaveta svému deníku. "Dva esenbáci Karlíčka odvedli. U nás zůstali čtyři muži a udělali prohlídku. Nebyla jsem polekaná, ale šíleně rozzlobená," vzpomínala na osudný den.
Generál Jan Syrový byl po druhé světové válce jedním z nejvýraznějších aktérů procesů se skutečnými nebo domnělými kolaboranty. Syrový se podle historiků řadí do druhé kategorie. Jeho pozůstalí nyní dostali šanci, aby se generálovo jméno očistilo. Městský soud v Praze přijal od státního zástupce návrh, aby jeho případ projednal v obnoveném procesu. Deník Aktuálně.cz má návrh k dispozici.
Okupace v noci z 20. na 21. srpna 1968 většinu československé společnosti zaskočila. Mezi oblíbené mýty patří tvrzení, že vpád vojsk Varšavské smlouvy byl v zásadě nečekaný. Jenže doufat není totéž co vědět. Hrozba intervence nad republikou visela už od jara. A s postupujícím časem jen sílila.
Poslední federální premiér totalitního Československa Ladislav Adamec byl spoluzodpovědný za to, že režim násilně potlačoval pokusy o přechod státní hranice. Vyplývá to ze závěru Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, jejž má deník Aktuálně.cz k dispozici. Trestní stíhání však policie zahájit nemohla, protože Adamec už je po smrti. Případ uzavřela uplynulé úterý.
Několikrát jsem vstup do KSČ odmítl, ale posléze jsem už nedokázal odolat, tvrdí nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který před listopadem 1989 nastoupil dráhu vojenského prokurátora a podle kritiků prosazoval tvrdé tresty pro odpírače vojny. Navrhované tresty byly tvrdé, protože byly tvrdé v trestním zákoníku. Ta doba nebyla jednoduchá, ale nechci se schovávat a nesu si za to odpovědnost, říká.
Nemělo by být nejprve uzákoněno, že bývalí členové KSČ a bývalí agenti StB nesmějí řídit stát či prezidentovat?
Hosty vysílání jsou právník Ondřej Havránek, ředitel stavební firmy Martin Podzimek, historik Petr Blažek a ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta.
Dvojice prezident – premiér nám v zahraničí neskutečně uškodila. Stejně jako takřka úplné opuštění havlovské politiky obrany lidských práv.
Za mrtvé na hranicích nebude potrestán nikdo z komunistických prominentů. Jakeš zemřel a Vajnar se Štrougalem ani nepůjdou k soudu.
České země si zcela nepodmanili ani prvorepublikoví revolucionáři, ani stalinisté, ani osmašedesátníci. Plně osud národa ovládli až normalizační komunisté, kteří včas odhodili rudou knížku.
Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Gigantická budova, jež se vypíná nad Nuselským údolím v Praze, byla otevřena před 42 lety, v dubnu roku 1981. Měla sloužit primárně potřebám vládnoucí komunistické strany. Hostila i tehdejšího sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva. Po roce 1989 tu jednali někdejší američtí prezidenti George Bush a Barack Obama či dalajlama. Obdobná budova v Česku nestojí. Jak se stavěla a jak vypadá uvnitř?
Opatření, jež uzavřela hranice obcí, mohou být příležitostí poznat lépe město, v němž žijeme. V klidu projít ulicemi a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Pražská Hanspaulka zaujme svým umístěním na kopci, výhledy, urbanismem, širokými "bulváry" s travnatými pásy i úzkými uličkami. Není divu, že si tuto prvorepublikovou čtvrť oblíbili umělci i prominenti.
Po převzetí moci 25. února 1948 si komunisté začali vyřizovat účty s politickými rivaly a odpůrci. Symbolem poúnorového teroru se stal takzvaný Domeček na pražských Hradčanech, kde byli mučeni a vyslýcháni českoslovenští vojáci - letci RAF, parašutisté, ale i ti z východní fronty, kterých se komunisté chtěli z nejrůznějších důvodů zbavit.
Policie zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích.
Právníky obviněné z korupce v justici spojuje krom dnešních problémů i předlistopadové členství v komunistické straně. Zdá se, jako by jejich současné potíže se zákonem kořenily právě v tom.
Bývala symbolem svobody, stala se turistickou atrakcí. Lennonova zeď v Praze, plocha pro nespočet vzkazů odkazujících ke slavnému muzikantovi, vznikla před 40 lety. Byl za tím jeden jediný nápis obyčejnou křídou. "Jako ukázka prostoru, kde lidé vyjadřovali odpor proti komunistickému systému v Československu, našla odezvu i na druhé straně zeměkoule," říká v rozhovoru historik Petr Blažek.
