V únoru 1948 patřili mezi strůjce nástupu bolševické moci v Československu, o čtyři roky později, na konci listopadu 1952, se stali oběťmi justičních vražd a represí, u jejichž zrodu původně stáli. V grafice přinášíme výňatky z výslechů i poslední slova obžalovaných v čele s Rudolfem Slánským v rámci zinscenovaného procesu. K absurdním sebemrskačským přiznáním byli často domláceni u výslechů.
Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.
Krajský zastupitel Josef Pavlík, který byl v roce 2016 v krajských volbách jedničkou kandidátní listiny hnutí ANO, vstoupil do klubu KSČM. Pavlík se před čtyřmi lety stal náměstkem hejtmana, ale kolegové ho později odvolali kvůli jeho členství v někdejších Lidových milicích a zatajení členství v KSČ. V příštích volbách už Pavlík kandidovat nehodlá.
Tragický příběh Jana Palacha, který se upálil před 51 lety, neskončil jeho smrtí. Zásadní události se odehrávaly i v jeho druhém, posmrtném životě. A nebyl to svět mimo, byl naopak velmi reálný, drsný a bezohledný. Především k Palachově rodině, ale i studentovým ostatkům, které byly potajmu vykopány a zpopelněny. Zlikvidován byl také Palachův hrob. Režim se bál i mrtvého Jana Palacha.
Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) prezidentovi Miloši Zemanovi sdělí, že odmítá nominaci na ombudsmanku. Doufám, že mě nebude přemlouvat, řekla v pátek večer České televizi (ČT). Nevyloučila ale, že přesto ombudsmankou bude, protože podle ní může prezident její návrh odmítnout.
Je směšné, když právnička řekne, že nevěděla, kdo byl Josef Urválek. Helena Válková pracovala v represivním aparátu. Nemusela být statečná, stačilo by, kdyby byla slušná, míní Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Kdyby byla důchodkyně nebo advokátka, tak proč ne, ale ona kandiduje na ombudsmanku, to je symbol. Už jen to, že byla v KSČ, ji diskvalifikuje, říká badatel.
Ke stíhání komunistických představitelů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara se před koncem roku přidal také právník Lubomír Müller, který zastupuje trojici německých občanů zraněných při útěku v osmdesátých letech. Trojice komunistů čelí stíhání za brutální zásahy pohraničníků, o nichž věděli a nezabránili jim.
Po třiceti letech od pádu totalitního režimu si převzali obvinění někdejší špičkoví komunističtí funkcionáři včetně Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala. Podle policie jsou zodpovědní za násilnou smrt lidí na hranicích. Na počátku případu stála Neela Winkelmannová. Po letech v archivech podala s kolegy několik trestních oznámení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se do toho pustila.
Budu něco jako blanický rytíř. Půjdu do voleb v případě, že budou na prezidenta kandidovat lidé, kteří představují pro tuhle zemi nebezpečí, říká armádní generál Petr Pavel. Stydím se za výroky Miloše Zemana, víc než výroky mu ale škodí jeho okolí, nejen svým chováním, ale i svými vazbami. Jako člen KSČ jsem nikomu neublížil, nebyla za tím snaha získat výhody, dnes je každý disident, dodává.
Stíhání tří představitelů někdejšího komunistického Československa v souvislosti s používáním střelných zbraní na hranicích je aktem spravedlnosti, rozhodnutí policie ale přichází pozdě.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích.
Deník Aktuálně.cz tento týden upozornil na příběh, který poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) prožil v listopadu 1989. Ve svém tehdejšímu podniku sbíral podpisy proti brutálnímu zákroku na Národní třídě, ale po zásahu StB petici odevzdal nadřízeným. Poslanec v rozhovoru pro Aktuálně.cz přibližuje, jak událost vnímal. Vypráví i o svém členství v Socialistickém svazu mládeže a kandidatuře do KSČ.
Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) 17. listopadu 1989 sice nebyl na Národní třídě, ale zákrok tehdejší komunistické moci proti studentům na něj intenzivně dolehl. Deník Aktuálně.cz v archivních dokumentech narazil na informaci, že ve svém zaměstnání zorganizoval petici proti zásahu. Její osud ale ilustruje, že v prvních dnech po 17. listopadu ještě nebyla situace zdaleka jasná a rozhodnutá.
"Dávali mi rány do žeber a že mi prý Bůh už nepomůže," vzpomíná kněz Václav Malý na výslech StB a tedy i na dobu normalizace, dnes některými idealizovanou jako léta jistoty a prosperity. V seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme svědectví i dalších lidí, kteří by to nikdy neřekli - Karola Sidona donuceného k emigraci a Anny Tesařové, jíž StB zavraždila manžela.
Čím nižší mají lidé vzdělání, tím více vzhlížejí k době před rokem 1989 v tehdejším Československu. Podle průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně dobu po roce 1989 jen 36 procent lidí nad 40 let.
Spolupráce Karla Srpa s komunistickou Státní bezpečností byla rozsáhlá a v archivech je jednoznačně doložitelná, uvedli shodně v pátek při pokračování soudního sporu bývalého šéfa Jazzové sekce s písničkářem Jaroslavem Hutkou předvolaní svědci a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka a Petr Blažek.
Překvapilo mě, když jsem našla její jméno v Cibulkových seznamech, 30 let jsme se neviděly. Konec našeho přátelství jsem musela zpracovávat velmi těžce. Podpis Charty mi rozmlouvala, ale podepsala jsem ji u ní. Vlasta celý život zápasila s výčitkami svědomí. Při autonehodě, kterou zavinila, zemřel její syn, měla složitý život a složitou povahu, říká spisovatelka Tereza Boučková.
Jednadevadesátiletý Bohumil Zhof vzpomíná na okamžik, kdy jej začali mučit elektrickým proudem. Do bot mu zavedli plíšky a pustili proud. „Boty dali na nohy, vy jste byli v té chvíli jen v ponožkách nebo bosky. Ta elektřina byla nejhorší. To člověka úplně zvedlo ze židle, celého ho to zkřivilo. A pak jste spadli na zem,“ popisuje.
Ondřej Stavinoha, Vladimír Hučín, Stanislav Devátý - trojice mužů zcela odlišného ražení. V prvním díle unikátního videoseriálu "Tváře vzdoru 89" v projektu Paměti národa a Aktuálně.cz ke 30. výročí pádu komunismu vystupují jako mimořádně tvrdí a odhodlaní bojovníci proti totalitě. Právě tato vlastnost je spojuje a kvůli ní je také tajní od Státní bezpečnosti mlátili až do krve či bezvědomí.
Za vzrůstající cenou vepřového masa v Česku nestojí zavření vepřína v Letech u Písku, ale světový růst cen kvůli výskytu afrického moru prasat v Číně, která následně zvýšila dovozy masa, říká ředitel Svazu chovatelů prasat ČR Jan Stibal. Vzrůstající ceny vepřového v souvislosti se zrušeným vepřínem, kde bylo na 13 tisíc prasat, dal do souvislosti předseda KSČM Vojtěch Filip.
